Profesionalizovat florbal, radí jeho šéf, jak vymanit mistrovství z nudy

V tomhle ohledu je to nuda.

Šampionát žen v Neuchatelu má za sebou základní skupiny, bez překvapení postoupily přímo do čtvrtfinále Švédsko, Finsko, Švýcarsko i Česko, které v pátek od 16 hodin narazí na Polsko. Očekává se, že ty samé země si to mezi sebou rozdají i o medaile.

Šuman v rozhovoru vysvětluje, zda má nejužší špička zájem, aby se florbal na šampionátech vyrovnal, jak dlouhá cesta zbývá k jeho profesionalizaci a jakých chyb se lidé zodpovědní za vývoj florbalu dopouštějí.

Aktuální mistrovství žen ukazuje, že rozdíl mezi špičkou a ostatními týmy je stále obrovský, že? Určitě větší než mezi muži.
Na rovinu, ten rozdíl si přiznejme. Ty čtyři země (Švédsko, Finsko, Švýcarsko a Česko) začínají florbal částečně poloprofesionalizovat, což rozdíl přináší. Ostatně i Češky se ke špičce připojily později než chlapi, rádi zapomínáme, že teprve před deseti lety hrály poprvé semifinále. Celou dobu fungují jako takový most mezi top trojkou a druhým evropským sledem, který třeba dohánějí už i asijské státy.

Pomohlo by zapojit další evropské státy do přípravných turnajů během sezony?
Není to jen o sportovní stránce. Chceme začít intenzivně pracovat s Německem, Polskem a Slovenskem na vytvoření celoevropského projektu. A taky si Švédsko, Finsko a Švýcarsko musí uvědomit, že to je i v jejich zájmu. Musíme pracovat na urychlení vývoje v jiných zemích, i když se to zároveň samozřejmě musí odžít přirozeně.

V čem tedy florbal obecně chybuje vzhledem k jeho vývoji?
Rozhodně v míře intenzity, jak špička pomáhá ostatním. To je pro mě největší věc. Je potřeba, aby se i další naučili dělat florbal lépe. Česko to úsilí vyvíjí nejvíc, protože tu je ještě první generace lidí, která si pamatuje úplné začátky. Švédsko a Finsko vychovává třeba druhou nebo třetí, ti už moc nevědí, jak kdysi pionýrské začátky vypadaly.

Podívejte se na sestřih ze zápasu Češek proti Slovenkám. Favoritky vyhrály 19:3:

Kdy se Češi ke špičce připojili?
Zlomovým momentem bylo stříbro mužů v roce 2004 a pak domácí šampionát 2008, kdy si ty tři země uvědomily, že Češi něco možná dokážou lépe. Akceptovaly nás.

Co je potřeba, aby mistrovství světa nebylo o čtyřech týmech?
Stane se tak ve chvíli, kdy bude florbal v těch státech plně profesionální. Začnou přicházet ti nejlepší cizinci. Vždyť to je i důvod, proč se vyrovnal hokej. Nejlepší hokejisti odcházeli do NHL a předních evropských soutěží, na mistrovství světa pak takové země dokázaly postavit relativně slušný nároďák a sehrát vyrovnané zápasy s těmi nejlepšími.

Jakým tempem profesionalizace pokračuje?
Intenzivně se posunuje Česko i Finsko, Švédsko má teď spíš období pěti let stabilizace, došlo tam dokonce k negativnímu vývoji. Kluby extrémně investovaly do podmínek pro hráčky, ale samy na to připravené nebyly. Z hlediska trenérského nebo organizačního. Teď to dohánějí, dostávají se zpět do finančně zdravé situace. Kluby tam stojí na podpoře měst, a ty je zkrachovat nenechaly.

V Česku je poměr mezi podmínkami pro hráče a kluby podle vás vyrovnaný?
Vyvíjíme se zdravě. Teď už má 80 klubů alespoň jednoho plně placeného zaměstnance, před několika lety by takových lidí bylo sotva deset. 

11 fotografií

Řešíte na nejvyšší úrovni i větší ochranu florbalistů?
Florbal dávno bezkontaktní není, čemuž se pravidla přizpůsobují, ale nechceme z něho nebezpečný sport v hrubější verzi.

Nebezpečné jsou třeba mantinely.
V minulosti si člověk při pádu na mantinel musel dávat extrémní pozor. Teď je to spíš o tom, aby pořadatel zvládal v průběhu hry mantinely upravovat, když se třeba rozpojí.

Radikální změna ale mantinely nečeká?
Není potřeba.