Diskriminuje medicína ženy? Vše, co víme o lidské biologii, pochází ze zkoumání mužů, říká novinářka

10. prosinec 2019

„Znalosti medicíny jsou založené na zkoumání mužského těla. Moje kniha Pain and Prejudice je o tom, jak medicína ve skutečnosti moc nerozumí ženské bolesti,“ říká Gabrielle Jackson, autorka knihy, novinářka a editorka australského vydání deníku The Guardian. Povídaly jsme si o tom, proč jsou některé choroby, kterými trpí zejména ženy, lékařskou vědou často opomíjené a jaké jsou historické příčiny diskriminace žen v lékařských výzkumech.

Lékařská věda se na první pohled může jevit jako neutrální. Podle Gabrielle Jackson toho ale lékařská věda o fungování ženského těla ve skutečnosti mnoho neví. „Za normální lidskou bytost byl v historii považován muž. Všechno, co bylo odlišné, bylo považováno za deviaci, za něco nedostatečného. Medicína se nikdy ženskou biologií nezabývala tak, jako se zabývala tou mužskou,“ vysvětluje. Ještě do 90. let nebyly ženy téměř vůbec zapojeny do klinických testů. Jedním z důvodů byla představa, že menstruační cyklus žen může ovlivňovat účinky léků, a tím i výsledky studie. „Pak je to ale přece docela důležité a měli bychom to vzít v potaz,“ komentuje Jackson. Se stejným argumentem byly pouze na samcích převážně prováděny i testy na krysách a dalších zvířatech. V USA pak v 70. a posléze i v 80. letech vznikla kampaň, díky níž se podařilo prosadit řadu změn. Mezi nimi i zákon, který nařizuje, aby se testů léčiv účastnily i ženy.

Ženy ale stále disproporčně trpí některými chorobami, například 75 % lidí s autoimunitním onemocněním jsou ženy. Problém spočívá právě v tom, že toho podle Jackson o ženské biologii příliš mnoho nevíme. „Například skutečnost, že tři čtvrtiny lidí s autoimunitním omezením jsou ženy, napovídá, že máme odlišné imunitní systémy. Proto by tato oblast měla být podle mě řádně probádána.“ Druhým problémem je pozdní diagnóza. Ta je patrně jednou z příčin vysokého výskytu autoimunitních onemocnění u žen. Týká se to ale i celé řady typů rakoviny, které postihují i muže, například rakoviny plic nebo tlustého střeva.

Gabrielle Jackson

Lékařská věda ale často opomíjí také specificky ženská onemocnění. Týká se to například endometriózy, která byla diagnostikována i Gabrielle Jackson a nakonec ji přivedla k napsání knížky. „Potom co Guardian zveřejnil článek o endometrióze, jsem prošla všech 700 příspěvků od žen, které psaly o léčení endometriózy. O tom, jak se k nim doktoři chovali. Byly to ženy z celého světa a všechny říkaly totéž. Začala jsem přemýšlet o tom, co se v medicíně děje. Hodně z těch žen mělo další nemoci.“ S endometriózou jsou spojeny další příznaky, jako bolest hlavy, nevolnost, bolesti střev a močového měchýře, a dříve to často vedlo k vytváření představy hysterických žen. Lékaři často navíc mají pocit, že spolu jednotlivé příznaky nijak nesouvisí.

Čtěte také

„Myslí si o pacientkách, že jsou náročné, případně je mají za hypochondry, nebo si myslí, že mají psychické potíže. Místo toho, aby zkoumali příčinu bolesti a další příznaky, si řeknou, že je asi úzkostná,“ vysvětluje situaci Jackson. Bolest, kterou endometrióza způsobuje, je navíc často spojována s menstruací. Lékaři podle novinářky řadu žen odbydou s tím, že menstruační bolesti jsou přirozenou součástí jejich ženství.

Proč lékaři nevěří ženám?“ ptá se v titulku svého článku Gabrielle Jackson. Právě důvěra ze strany lékařů je něco, co podle ní ženám chybí. „Společnost má tendenci ženám nevěřit. O to šlo celému hnutí MeToo – ženy mluvily o sexuálním obtěžování, a nikdo je neposlouchal. Šly do médií, protože soudní systém selhal.“ Důvod, proč ale často ženy nemají důvěru ani samy v sebe, podle novinářky souvisí se způsobem, kterým jsou socializované. „Ženy se učí přijímat bolest jako součást života. Upozadit se a dát přednost jiným. Vlastní hodnotu vnímat skrze službu ostatním. Ženy se musí naučit klást vlastní potřeby na první místo. Musíme se našemu zdraví věnovat a věřit si,“ dodává Gabrielle Jackson.

Proč byly ženy historicky vyloučené z klinických výzkumů a jaký to má vliv na jejich dnešní život? Poslechněte si celý rozhovor o vztahu genderu a medicíny s Gabrielle Jackson.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.