„Na jednání Sněmovny se dostaly dvě novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících. Jedna nikdy nebyla v programovém prohlášení vlády avizována, druhá je s ním v přímém rozporu. V prvním případě jde o zrušení povinné maturity z matematiky v roce 2021, resp. 2022, a její odklad o deset let. Člověk by v případě tak ostrého obratu u tak zásadního oboru lidského vědění po téměř dvaceti letech příprav očekával obsáhlou veřejnou odbornou debatu a řádné připomínkové řízení. Nic z toho se nekoná. Jediné zdůvodnění v médiích, totiž, že se nejprve musí matematika kvalitněji vyučovat, a to již od základní školy, je nejen urážející vůči učitelům, ale především je nedoložené fakty,“ píše Stanislav Štech v deníku Právo.
 |
| Stanislav Štech (twitter.com) |
(Druhá novela) jde populisticky na ruku ředitelům škol, kteří již dnes obtížně shánějí nejen aprobovaného, ale i jen vystudovaného učitele. Z chládkovské výjimky dělá systém, rozšiřuje možnost pedagogicky nekvalifikovanému působit nejen na střední odborné škole, ale i na 2. stupni ZŠ a likviduje aprobační vázanost kvalifikace. Ředitel školy bude tou jedinou osobou, která rozhodne, že inženýr strojař bude na škole učit třeba chemii nebo jiný předmět. Pokud ho to baví a ředitel nemůže nikoho jiného sehnat.
Povinnost do tří let zahájit studium pedagogické profesní způsobilosti působí jako šidítko pro učitelské fakulty. V minulém desetiletí nebyla velkým počtem nekvalifikovaných učitelů využita ani pětiletá (a jednou prodloužená) lhůta na zahájení takového studia.
Celý text naleznete v deníku Právo
1 komentářů:
PEDAGOGICKÉ FAKULTY MAJÍ DŮVODNÉ OBAVY Z DŮSLEDKŮ SVÉHO PEDAGOGICKÉHO AKTIVISMU
Exministr školství Stanislav Štech napsal v deníku Právo:
Na jednání Sněmovny se dostaly dvě novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících. Jedna nikdy nebyla v programovém prohlášení vlády avizována, druhá je s ním v přímém rozporu.
1) V prvním případě jde o zrušení povinné maturity z matematiky v roce 2021, resp. 2022, a její odklad o deset let. Člověk by v případě tak ostrého obratu u tak zásadního oboru lidského vědění po téměř dvaceti letech příprav očekával obsáhlou veřejnou odbornou debatu a řádné připomínkové řízení. Jediné zdůvodnění v médiích, totiž, že se nejprve musí matematika kvalitněji vyučovat, a to již od základní školy, je nejen urážející vůči učitelům, ale především je nedoložené fakty,“ píše Stanislav Štech v deníku Právo....
2) Druhá novela jde populisticky na ruku ředitelům škol, kteří již dnes obtížně shánějí nejen aprobovaného, ale i jen vystudovaného učitele. Z chládkovské výjimky dělá systém, rozšiřuje možnost pedagogicky nekvalifikovanému působit nejen na střední odborné škole, ale i na 2. stupni ZŠ a likviduje aprobační vázanost kvalifikace. Ředitel školy bude tou jedinou osobou, která rozhodne, že inženýr strojař bude na škole učit třeba chemii nebo jiný předmět. Pokud ho to baví a ředitel nemůže nikoho jiného sehnat.
Povinnost do tří let zahájit studium pedagogické profesní způsobilosti působí jako šidítko pro učitelské fakulty. V minulém desetiletí nebyla velkým počtem nekvalifikovaných učitelů využita ani pětiletá (a jednou prodloužená) lhůta na zahájení takového studia.
Dovoluji si k tomu dát v plénum tento názor:
ad 1)
Podle mého názoru to není urážka učitelů. Je to spíš kritika nefunkčního systému RVP/ŠVP. Na zrodu a 15 létech nefungování tohoto kompetenčně konstruktivistického nesmyslu nejen při výuce matematiky mají významný podíl mj. i některé Pedagogické fakulty s PedF UK "v čele".
ad 2)
Když mnohé Pedagogické fakulty zklamaly tím, že didakticky zvlčily kompetenčním konstruktivismem systému RVP/ŠVP namísto toho, aby připravovaly učitele schopné a ochotné jít vyučovat do škol, nelze se divit, že teď MŠMT, Vláda a Parlament České republiky musí přikročit k nápravným opatřením. Chápu, že to Pedagogickým fakultám způsobuje důvodné obavy z jejich budoucnosti. Právem. Ta náprava může být pro PedF bolestná. Právem. Není, myslím, pravdou, že je to pro české školství věc v principu nebezpečná, že je v to nějaké šidítko. Odpovídá mj. i evropskému konceptu celoživotního učení tj. vytváření možností dospělým lidem rekvalifikovat se na nová povolání. Pokud bude včas a dobře provedena Revize nefunkčních RVP, nemusí to být tak bolestné, jak o tom teď možná některé Pedagogické fakulty hořekují. Myslím, že v Pedagogických fakultách je spousta učitelů, kteří si s tím vším budou vědět rady.
Závěrem si dovoluji poznamenat, že odborná diskuse o výše uvedených problémech probíhá už velmi dlouho, že některé Pedagogické fakulty se v této odborné diskusi příliš neosvědčily a tudíž v ní odborně zcela neobstály. Není tudíž divu, že stát dal v souladu s Kompetenčním zákonem i na názor jiných odborných aktérů koncipování vzdělávacího systému České republiky. Podstatou vzdělávání je totiž kvalitní výuka (systematická didaktika) a nikoli jakési kompetenčně konstruktivistické pedagogické hračičkování. Stává se, že nová vláda musí napravovat chyby minulé vlády, potýkat se s kostlivci schovanými ve skříni. Být panem Štechem, nenadsazoval bych význam Pedagogických fakult a nepodceňoval bych rozum (Rozlišovací Um) pracovníků MŠMT, Vlády, Parlamentu, zaměstnavatelů, zřizovatelů a ředitelů škol. Mimo jiné i proto, abych tím neoslaboval tolik potřebnou sebereflexi Pedagogických fakult.
K tomu všemu viz např. i diskuse u článku
Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019 – Výroční zpráva ČŠI
http://www.ceskaskola.cz/2019/12/kvalita-efektivita-vzdelavani.html
J.Týř
Okomentovat