Co způsobuje onemocnění Dupuytrenovu kontrakturu přes všechny naše vědomosti dodnes nevíme

prim. MUDr. Aleš Fibír, Ph.D. v naší radioporadně na téma: nemoci horní končetiny - Depuytrenova kontraktura.

O Dupuytrenově kontraktuře víme jen, že se toto onemocnění vyskytuje častěji v některých rodinách a také v souvislosti s některými nemocemi jako je epilepsie, cukrovka a nemoci jater. Nejaktuálnější teorie vzniku Dupuytrenovy kontraktury mluví o vlivu takzvaného "keltského" genu.

Jaké jsou příznaky?

Hlavními příznaky jsou kontraktura, neboli ohnutí prstu pruhem jdoucím z dlaně na prsty znemožňující plné natažení prstů.

Čtěte také

Syndromu karpálního tunelu a nepříjemnému brnění ruky předcházejte protahováním šlach v zápěstí

Dále jsou to tuhé uzly a vtaženiny v dlani a na prstech. Většina změn se objevuje na dlaňové straně ruky.

V některých případech se tuhé uzly mohou vyskytovat i na hřbetní straně v oblasti malých kloubů a vzácně také na ploskách nohou. Kontraktury omezující natažení prstů vedou k funkčním obtížím pacientů při hygieně, denních činnostech nebo pracovní zátěži.

Jak zjistím, že mám Dupuytrenovu chorobu?

Vždy byste se měli poradit se svým lékařem. Prvním příznakem Dupuytrenovy choroby je však zhrubnutí kůže, vznik jamek, objevují se také malé výrůstky nebo uzlíky na dlani.

Spojené síly a ruce (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

S progresí onemocnění je možné sledovat změnu tvaru vazivového pruhu pod kůží - táhne se od dlaně směrem k postiženému prstu.

Když kontraktura vznikne, postižený prst bude vypadat, jakoby jej něco táhlo směrem k dlani, takže není možné jej úplně natáhnout, a může vám například zavazet, když si dáváte ruku do kapsy.

U mnoha pacientů toto onemocnění nezpůsobuje žádné velké omezení a vzhledem k tomu, že nemá vliv na celkový zdravotní stav, bývá sledováno bez chirurgické intervence.

Naopak u pacientů s rozvinutým onemocněním a kontrakturami prstů, způsobujícími funkční omezení, které zasahuje do aktivity každodenního života, je doporučováno zamyslet se nad chirurgickým řešením.

Stav většiny pacientů postižených Dupuytrenovou chorobou nevyžaduje aktivní léčbu a postačuje je pouze důkladně monitorovat, dokud se příznaky nezmění nebo nezhorší. Onemocnění se však vrátí do lehčího stadia bez léčby přibližně u 10 procent pacientů.

Jaká jsou rizika operace?

Chirurgické řešení znamená operativní protětí nebo odstranění kontrahující tkáně z dlaně a někdy i z oblasti prstů. Kontrahující tkáň je anatomicky v těsné souvislosti s cévními a nervovými strukturami ruky. Proto při jejím odstraňování existuje určité riziko jejich poranění.

Jana Kudyvejsová a prim. MUDr. Aleš Fibír, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Důsledkem jejich poškození bývá brnění a omezená citlivost prstů nebo dlaně, dočasné nebo i trvalé. Také je třeba poznamenat, že operací je možno odstranit jen časně formovanou kontrahující tkáň. Ostatní momentálně nepostiženou tkáň v jiných částech ruky není možno beze zbytku odstranit, a proto i přes sebelepší chirurgický zásah existuje riziko jejího postižení v budoucnu.

Celou radioporadnu s prim. MUDr. Alešem Fibírem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audio-archivu: