Brno chce příští rok vyhlásit památkovou zónu, ochrání stovky objektů

  12:10
Ještě letos v březnu to vypadalo na patovou situaci. Přesto památkáři a město našli společnou řeč. Novou památkovou zónu, která v Brně ochrání stovky historicky cenných objektů, chtějí vyhlásit už v příštím roce.

Letecký pohled na centrum Brna. Uprostřed náměstí Svobody. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Památkáři upozorňovali na to, že nenávratně mizí atmosféra starého Brna. Zástupci odboru územního plánování a Kanceláře architekta města se zase rozčilovali, že památkáři udělají z Brna konzervu a zastaví rozvoj zejména v oblasti opuštěných továrních areálů. Teď se zdá, že vše je na dobré cestě.

Nejoptimističtější je ministerstvo, které památkové zóny vyhlašuje. „Pokud vše dobře půjde a dohodnou se, dejme tomu, na přelomu roku, mohla by být zóna vyhlášena už v příštím roce,“ doufá náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda.

Posun v jednání potvrdili i památkáři a zástupci města. I když volí opatrnější formulace.

„V jednání s odborem památkové péče opravdu postupujeme a ladíme textovou část vyhlášky. Další velká jednání nás ale ještě čekají a tam bude také odbor pro územní plánování a hlavně Kancelář architekta města a budeme debatovat o rozsahu zóny,“ popsal Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). 

Obdobně mluví i radní pro územní plánování města Filip Chvátal (KDU-ČSL). „Dříve jsme si vyměňovali dopisy a nemělo to spád. Teď se to opravdu zlepšilo,“ poznamenal.

Památková zóna je v Brně opravdu potřebná. Právě Brno totiž nejvíc postihlo rozhodnutí ministerstva kultury z roku 2016 o tom, že památky zapsané na seznam po 1. lednu 1988 bez úřednického kolečka a jeho „posvěcení“ památkami ve skutečnosti nejsou. Což v Brně obnáší zhruba 1 400 objektů. 

Historický punc ztratil hotel Slovan nebo dům v Křenové ulici

Vrátit všechny na seznam by trvalo desítky let. Podle Homoly už za tři roky kvůli ztrátě památkové ochrany nenávratně „zmizelo“ kolem 60 cenných objektů, které majitelé přestavěli nebo zbourali. 

Příkladem může být moderní dvoupatrová betonová nástavba neorenesančního domu v Křenové ulici nebo rekonstrukce hotelu Slovan v Lidické ulici, který se nově jmenuje Passage, ale při modernizaci o pasáž přišel.

Na řadě je nyní neorenesanční dům palácového typu naproti Lužáneckému parku ve stejné ulici. Ten chce majitel zbourat a na jeho místě postavit desetipodlažní moderní polyfunkční dům.

Tyto problémy by památková zóna pomohla vyřešit. Městští a státní památkáři ladí pravidla, co se bude chránit a jak. „Text musí být co nejvíce výstižný, aby v něm nebyly díry, ale aby nebyl svazující pro život ve městě. Je to také kvůli majitelům objektů a lidem, kteří v zóně budou bydlet. A brněnská zóna, o níž se teď jedná, bude patrně největší v České republice, takže může jít o desítky tisíc lidí,“ poznamenal Homola.

Přesné vymezení památkové zóny je třeba ještě dohodnout. Původně měla zahrnovat celý vnější věnec historického jádra a kus Králova Pole. Spory se týkaly hlavně Pisárek, Žlutého kopce, Cejlu nebo brownfieldů, například bývalé Mosilany. 

„Památkový ústav projevil vstřícnost upravit rozsah území, takže okrajové partie jsou vyjmuté, například část Cejlu. Rozčlenil zónu na jednotlivé úseky. Je rozdíl mezi Cejlem nebo Masarykovou čtvrtí s vilami či oblastí činžáků kolem Konečného náměstí. Každé území potřebuje jiný způsob ochrany,“ vysvětlil vedoucí odboru památkové péče magistrátu Martin Zedníček. 

Zóna neznamená, že se tam nemůže stavět, tvrdí památkáři

Je otázka, jak se k brněnské dohodě postaví úředníci z ministerstva, kteří prosazovali spíš maximalistickou verzi. „Situace je neúnosná. Ve srovnání s ostatními historickými městy má Brno nejmenší plošnou památkovou ochranu,“ komentuje Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva. 

Podle ní ale status městské památkové zóny neznamená, že není možné dotvářet proluky, nezastavěné stavební pozemky, revitalizovat brownfieldy. „Bude to dokonce jednodušší než u jednotlivě prohlášené památky,“ dodala Awwadová.

NPÚ tvrdí, že zóna rozvoj města nezastaví. „Snažíme se vysvětlit, že i když bude vyhlášená, neznamená to, že se tam nemůže stavět. Jen je potřeba dodržovat určitá pravidla, například na Cejlu není jen káznice, ale řada dalších cenných továren z 2. poloviny 19. století, ze kterých může být VIP čtvrť,“ popsal Homola.

I když ministerstvo označuje situaci v Brně za neúnosnou, bylo to právě jeho prohlášení, které kauzu odstartovalo. V roce 2016 totiž řeklo, že průčelí polikliniky v Zahradníkově ulici z roku 1922 s unikátními obřími sochami není památkou právě kvůli pozdnímu zápisu. Město se s ministerstvem kvůli tomu soudí.