Iva Marešová: Spolupráce je v hudbě i v životě jedna z nejpodstatnějších věcí

19. prosinec 2019

Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové jsou dnes hosty zpěvačka a bubeník. Iva Marešová a Radek Doležal, oba se narodili a vyrostli v Hradci Králové, svoji kariéru nastartovali v Praze, potkali se ve skupině Precedens, kde Radek za bicími Ivu doprovázel.

Ivo, vy toho máte s Radkem hodně společného. Oba jste Hradečáci. Jaké byly vaše hudební začátky?
Hudební začátky mám hodně spojené s Hradcem Králové, protože jsem tady začala hrát na kytaru, začala jsem tady zpívat a to mi bylo asi 15 nebo 16 let. Měla jsem tady první folkovou kapelu, s kterou jsme hráli po různých festivalech. A tím to vlastně celé začalo. Pak už jsem začala potkávat na své cestě spoustu jiných lidí a muzikantů.

Iva Marešová a Radek Doležal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A co se týče zpěvu, jste samouk nebo jste se chodila zpěv někam učit? Tady v Hradci Králové jsou slavné pěvecké sbory.
Nechodila jsem do sboru, jsem samouk. Chodila jsem asi půl roku na zpěv na ZUŠku, ale tomu jsem moc nedala. Víc jsem se učila jako samouk.

Spolupracovala jste s Michalem Pavlíčkem, Radimem Hladíkem, to jsou velké rockové legendy. A díky Michalu Pavlíčkovi jste se dostala také do Prahy, ne?
Ano, dá se to tak říct. My jsme s kapelou hrávali s Kamilem Střihavkou na společném turné, kde jsem právě potkala i Michala Pavlíčka, který s Kamilem v té době hrál. A on připravoval muzikál Excalibur. A tak jsem najednou hrála v muzikálech, to je zase jiný svět, jiná forma pěveckého umění.

Jednou se mne táta zeptal, jestli nechci hrát na bicí. Byl jsem malý kluk, představil jsem si velké bubny, a hned jsem řekl, jasně!
Radek Doležal, bubeník

A co Radek? To je bubeník, ale jako dítě snad začínal hrát na klavír.
Je to tak. Protože můj tatínek 25 let strávil ve Filharmonii Hradec Králové a oba dva, mne a sestru, nenásilně dovedl k muzice. Já hraji na bubny, sestra ještě na flétnu a začínali jsme oba na ZUŠce na klavír. A pamatuji si, že jsem přišel jednou do kuchyně a taťka se mě zeptal, jestli nechci hrát na bicí. Byl jsem ještě malý, představil jsem si ty velké bubny, a řekl jsem, jasně a už mi to zůstalo.

Zpěvačka Iva Marešová

Vy také studujete konzervatoř a zároveň i učíte, ne?
Ano, konzervatoř jsem vystudoval a teď mám už druhým rokem možnost tam i učit.

Já jsem o vás slyšel, že jste spolupracoval na filmové hudbě u režiséra Quentina Tarantina.
To byl takový kšeftík s Českým národním symfonickým orchestrem. Jeli jsme do Londýna do Abbey Road a tam jsme natáčeli hudbu.

Jaký je hudební skladatel Ennio Morricone? Prý je to mrzout.
Je v pohodě. Ale bylo docela vtipné, já jsem tam hrál na malý bubínek a bylo nás tam hodně a orchestr je velký, a pan Morricone už asi hůř vidí, tak dirigoval úplně někoho jiného, koukal úplně na druhou stranu, než měl.

Studio Abbey Road, tam Beatles natáčeli svá nejslavnější alba. Tak to byl zážitek.
Ano. Kantýna tam je.

Čtěte také

Vaše společná aktuální tvorba, to je skupina RAZAM, říkám to správně?
Tak aktuální úplně ne, protože tato deska vyšla asi před dvěma roky a v té době to bylo ještě Trio Marešová Yasinski Vašíček. A za ty poslední dva roky se naše trio rozrostlo právě o bubeníka Radka, potom ještě o violistu Ilju Chernoklinova a vytvořili jsme takovou větší skupinu, která se jmenu Marešová Yasinski RAZAM. Razam znamená bělorusky dohromady a Alexandr Yasinski, s kterým já hraji úplně od začátku tohoto projektu, je z Běloruska. Tak jsme dali název takto dohromady. A teď momentálně v této velké partě připravujeme další desku. Samozřejmě na koncertech hrajeme i starší písně z první desky. Ale aranže máme upraveny pro větší skupinu.

Zpěvačka Iva Marešová

Kdo skládá? Kdo je autorem vašich písní?
Všichni. Prostě se sejdeme na zkoušce, občas my se Sašou něco složíme, občas Radek přinese písničku. A potom se to dohromady tvoří.

Takže teď nahráváte aktuální desku? Točíte si na jeden zátah, jak se říká?
Točíme to všichni dohromady. Snažíme se, aby to bylo autentické, proto tam ani nedohráváme žádné další nástroje, nedobarvujeme to. Prostě moje vize je taková, aby to, co mají lidé možnost slyšet naživo, bylo i na desce. Aby tam nebylo nic navíc a ani o nic méně samozřejmě.

Za dobu, co dělám muziku, jsem takový soulad a pohodu, jako v naší současné kapele, ještě nezažila. Jsem za to nesmírně vděčná.
Iva Marešová, zpěvačka

Důležité je asi přátelství v kapele. Aby se lidé navzájem obohacovali. Našli jste se společně všichni v Razamu?
Určitě ano, tedy za mě. Musím říct, že takový soulad a pohodu po všech stránkách jsem za tu dobu, co dělám hudbu, ještě nezažila. Jsem za to nesmírně vděčná. Poslední dobou si čím dál víc uvědomuji, že není jen důležité, co člověk dělá, ale také s kým to dělá. Ta spolupráce je to nejpodstatnější.

A ponorka někdy je?
Radek Doležal: Já jsem to ještě nezažil.
Iva Marešová: Já jsem ji také nezažila.

Iva Marešová
je česká zpěvačka, herečka a textařka. Působí ve svém mezinárodním autorském projektu „Marešová Yasinski RAZAM" s běloruským akordeonistou Aliaksandrem Yasinskim, kytaristou Michaelem Vašíčkem, ruským violistou Iljou Chernoklinovem a bubeníkem Radkem Doležalem. Zpívá ve skupině Precedens.

Tak ať se vám ponorková nemoc vyhýbá. Pojďme pozvat na váš koncert, který bude 25. prosince, takže to bude takový vánoční koncert.
Radek Doležal: My to takto budeme dělat už druhým rokem. Zvolili jsme minulý rok datum 25. prosince a měli jsme pocit, že se to vydařilo. Přišlo relativně hodně posluchačů, tak to zkoušíme i letos. Takže 25. prosince od 20 hodin v hradeckém AC klubu.
Iva Marešová: Bereme to i jako takovou vánoční oslavu a setkání s přáteli. Po koncertě tam zůstaneme a popovídáme si. Je to koncert a vánoční večírek v jednom. Ochutnáme spolu cukroví.

Iva Marešová a Radek Doležal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Zpěvačka Iva Marešová a bubeník Radek Doležal nás dnes navštívili, díky za návštěvu, ať se vám daří.
Děkujeme, ať jste šťastní. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.