Příběh varhan jako svědectví doby

Na začátku letošního roku začala generální oprava varhan v kostele sv. Jiří a  sv. Mikuláše, protože nástroj byl již delší dobu nehratelný. Ve výběrovém řízení zvítězil ateliér Tomáše Jeřábka z Brna s cenou díla 650 000 korun. Generální oprava probíhala v restaurátorském režimu.

Varhany pochází z roku 1904 (instalovány v lednu 1905) a kostelu je darovali manželé Jakob a Katarina Maschka. Dokládá to zápis ve farní kronice i nápis „Gestiftet von den Eheleuten Jakob und Katarina Maschka in Gross-Steurowitz Haus No. 136.“ na čelní straně hracího stolu. Dárci uhradili v hotovosti 4.860 rakousko-uherských korun (R/U). Pro představu, tato měna byla od roku 1892 kryta zlatem. V této „belle epoque“ (šťastné době 1890-1914) „obsahovalo“ 3280 R/U korun jeden kilogram zlata. Při přepočtu na dnešní ceny by se jednalo o 1.620.000  korun českých.

V roce 1918 musely být pro válečné účely odevzdány cínové píšťaly, celkem 60,5 kilogramu á 15 R/U korun za kilogram. Částka 907,5 R/U korun byla vložena do založeného varhanního fondu k pozdější opravě varhan.   

Nástroj vyrobila firma založená roku 1845 Franzem Riegerem (1812-1885, ve Wikipedii zkomoleně uváděn jako František, stejně tak to bylo donedávna na stránce TIC Krnova), která sídlila v Jägerndorf (dnes Krnov). Pro vysvětlení místopisu v němčině a češtině. Před rokem 1918 se v Předlitavsku nazývaly obce a geografické objekty v jejich katastru tak, jak je nazývala sama obec (jen ta určovala obecní jazyk, ne okres, ne země).

Živnost svého otce převzali synové Otto a Gustav. Na našich varhanách je uvedeno označení Gebrüder Rieger (bratři Riegerové) používané od roku 1879 a na klaviatuře přídomek "k & k Hoflieferant" (c. a k. dvorní dodavatel) udělený roku 1896 císařem Františkem Josefem I. Do roku 1903 firma postavila 1000 varhan, náš nástroj má číslo („opus“) 1140.

Během koncertu zaznělo od pana varhaníka, že se jednalo o českou firmu. Ono je to ale jinak. Tato poznámka dokládá, že si stále nevíme rady s osobnostmi, které na zdejším území tvořily, pracovaly, podnikaly, bádaly a …mluvili německy. Některé jsou opomíjeny, u jiných se snažíme přivlastnit si jejich zásluhy či počešťovat jména. Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky, Josef Ressel, vynálezce lodního šroubu, Jacob Christoph Rad (vynálezce kostkového cukru) i Franz Rieger, to nebyli Češi ani Němci. Byli to německy vyjádřeno Böhmen. V češtině ekvivalent stále neexistuje. Problém jde demonstrovat na výroku Josepha M. Thuna z roku 1845: "Ich bin weder Tscheche noch Deutsche, ich bin Böhme" (Nejsem Čech, ani Němec, jsem …..). Jak je vidět, dodnes nám uniká význam „ich bin Böhme“, jsem obyvatel země bez ohledu na řeč.  

V roce 1945 došlo k zabrání fabriky podle Benešových dekretů a vyhnání tehdejších majitelů, rodiny Glatter-Götzů. Následovalo tzv. znárodnění v roce 1948 a sloučení s další varhanářskou firmou Kloss. Pod takto ukradenou značkou se varhany vyráběly dál. Po odstátnění v roce 1994 a následném složitém vlastnickém vývoji šla firma „zu grunt“. V roce 2018 pod názvem RIEGER-KLOSS ORGELBAU s.r.o. padá do insolvence. Dnes jsou přes doménu www.rieger-kloss.cz propagovány trička a tenisky.

V Rakousku ve městě Schwarzbach nedaleko Bodamského jezera dodnes prosperuje podnik Rieger Orgelbau GmbH, navazující na práci původních majitelů. Generálním ředitelem a hlavním akcionářem firmy je od roku 2003 pan Wendelin Eberle ze 7. generace varhanářské rodiny. Slogan frmy zní „Kvalita od roku 1845“. V současnosti společnost připravuje knihu o všech vyrobených nástrojích a s potěšením slíbila využít zaslané informace a fotografie.

V roce 1920 byly varhany opraveny a opětovně naladěny firmou Rieger, v 50. letech vyměněn elektrický motor ventilátoru (zjištěno až při opravě) a v roce 2002 je ve farní kronice zmíněna oprava měchů provedená bratry Stehlíkovými z Hodonína. Při prováděné rekonstrukci se za varhanními skříněmi odkryl pohled na původní výmalbu kostela z roku 1904 v podobě tmavě zeleného graffiti. Barvy nástroje musely ve své době tvořit k interiéru kostela výrazný kontrast.

V neděli 24. listopadu, se při příležitosti ukončení opravy konala mše svatá celebrovaná Mons. Pavlem Konzbulem, pomocným biskupem brněnským, spojená se svěcením varhan. Následoval koncert, kde na programu byly mimo jiné skladby: Franz Schubert - Ave Maria, Georg Friedrich Händel - Amen, Aleluja a jak jinak než Johann Sebastian Bach - Toccata a fuga d moll. Na závěr bylo pro všechny zúčastněné uspořádáno posezení. 

Projekt generální opravy varhan podpořila Nadace ČEZ částkou 400 000 korun, obec příspěvkem 100 000 korun a anonymní dárce 20 000 korunami. Farnost se na opravě podílela částkou 130 000 korun. Všem patří poděkování za možnost předat tento královský nástroj dalším generacím.

(článek vyšel v místním Panterovi)