STARÁ ŠUMAVA: Zapletený symbol českých Vánoc

Pro svátky vánoční však měla vánočka už od pradávna velký význam. Není se čemu divit, její původ spadá až do 16. století. Tehdy ji mohli péct jen mistři pekařského cechu a sloužila jako dar radním a šlechtě.
Výjimečné postavení vánočky dokládá i každoroční cesta vánočky na Pražský hrad.

Doma si milovníci vánočky na tomto tradičním symbolu Vánoc pochutnávají až od 18. století, přičemž recepty jsou různorodé, liší se nejen v jednotlivých krajích, ale i rodinách. Vánočka tvarem připomíná Ježíška v povijanu, byla proto symbolem nového života a plodnosti a tak nesměla chybět v žádném štědrovečerním menu. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami. Proplétání cůpků vánočky má totiž symbolický význam – spodní nejsilnější prameny cůpku představují zemi, slunce, vodu a vzduch. V prostředním cůpku jsou spleteny rozum, vůle a cit. Vrchní dva zapletené prameny symbolizují vědění a lásku.

Vánoček se peklo tolik, kolik měla rodina členů. První dostal hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí, po zákrojku dostával i dobytek, aby byl celý příští rok zdravý a neočarovaly jej nějaké zlé síly. Prastarým zvykem bylo zapéci do vánočky minci a tomu kdo ji při krájení našel měla přinést štěstí, zdraví a bohatství po celý příští rok.

Při výrobě vánočky se dodržovaly určité zvyky a pravidla, jako třeba, že hospodyně musela při zadělávání těsta mít na sobě bílou zástěru a na hlavě šátek, a po celou tu dobu nesměla promluvit. Během kynutí těsta nesměly děti skákat, naopak hospodyně měla poskakovat co nejvýš, aby těsto dobře vyběhlo. Při pečení pak musela dávat dobrý pozor, protože pokud těsto nenakynulo, vánočka při pečení praskla nebo se připálila, znamenalo to pro domácnost špatné znamení.

Vánočky se pekly v různých velikostech. Největší a nejbohatěji zdobená vánočka byla umístěna na svátečním stole a mohl ji rozkrojit jen hospodář. Na řadu přicházela jako poslední ze sedmi jídel, které se na štědrovečerním stole měly objevit. Díky tomu, že vánočka byla z kynutého těsta, měla symbolizovat rozrůstání majetku a prosperitu. Často tvořila i součást vánoční nadílky, kdy hlavně v chudých horských oblastech to byl dárek vítaný, neboť bílé pečivo, kde se nešetřilo tukem, kvalitní moukou, rozinkami a ořechy, se zde peklo jen vzácně. V hodně nemajetných domácnostech se vánočka dokonce připravovala z bramborového těsta.

Zdroj: Náš region Bohumil Brejžek

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

(Z cyklu Stará Šumava)