Autokaleidoskop

Ale kdo viděl Martina Rohlenu například na Barum Rally, mi dá za pravdu, že talent mu nechybí. Jeho jízda se Škodou 130 LR plná nádherných plynulých smyků rozdávala divákům radost. Bohužel si může dovolit jezdit pouze Legendy, a to jen párkrát do roka.

Ještě, než se posadil poprvé za volant, tak společně s otcem Jirkou závodil s RC modely už někdy od pěti let. Šlo mu to hodně dobře, vyhrával závody a vlastně byl první kdo vyjel se Škodou Fabia WRC. Postavili si ji z papíru na podvozku firmy Tamiya. Právě v modelařině se naučil zručnosti a preciznosti. Nastavení podvozku je v mnohém podobné i na velkém voze. Pět let hrál házenou a také po polních cestách za vsí proháněl domácí motokáru, kterou mu postavil děda...na stejných cestách o 10 let později řídil svoji Škodu 130 LR při domácí Rally Orlické hory.


Konec RC, začátek rallye

Pak jednoho dne všechny RC modely, které si postavil, prodal a koupil starou ojetou škodovku. Chtělo by se říct spíš polosoutěžní vrak Škody 130 L. S tímto vozem se také postavil poprvé na start Rally Železné hory v roce 2011. „Tehdy rejpalové uzavírali sázky, jestli se auto vůbec rozjede. Soutěž jsme dojeli, i když poslední ve skupině. Pro další rok jsme auto přestavěli. Hodně nám pomáhal Petr Šimurda, za což mu moc děkuji. Půjčil nám převodovku, tlumiče a další věci. Naučil mě taky spoustu věcí, přes nastavení vozu až po organizační a logistické věci které k rally bezpochyby patří. Postupně jsem si uvědomoval, že konečný úspěch dobře fungujícího automobilu závisí na detailech,“ vzpomíná na začátky Martin Rohlena.

V roce 2012 koupil tréninkové auto právě od Petra Šimurdy, který škodovku po Lubošovi Sychrovi naučil vůbec jezdit. Prvním startem byla Podbrdská rally a moc nechybělo a Martin Rohlena stál na stupních vítězů. Bohužel z druhého místa za Láďou Bergrem klesl na čtvrté, ale jen o pár sekund. „Po rozbitém úseku a ostrém odbočení, se nám odpojil odpojovač elektriky a auto přestalo reagovat,“ vysvětluje Martin Rohlena. První kompletní sezonu Rally Cupu v roce 2012 dojeli se svým spolujezdcem a kamarádem Michalem Gregorem na skvělém druhém místě absolutně mezi historiky, a Luboš Sychra, původní majitel auta, nemohl pochopit, že auto jede tak rychle. Nebylo to ale jen dobře připravenou Škodou 130 LR, ale také Martinovým uměním. Svoji třídu vyhrál v Liberci, druhý dojel v Orlických horách a čtvrtý na Železných horách. V roce 2013 si dali cíl ještě o něco výš, při úvodním domácím podniku Rallye Orlické hory zajeli v úvodu pátý čas absolutně hned za vozy Mitsubishi Lancer, ale třeba deset sekund před Marešem s Favoritem.


Úspěch nebyl náhodný, protože v tomto roce se stali s Michalem Gregorem kromě vítězství ve své třídě i Mistry střední Evropy historických automobilů v Rally Cupu.


Barumka a Sedlář

Martin Rohlena snil dlouho o barumce, na kterou jezdil společně s taťkou, který fotografoval (a hodně dobře). Rozhodl se, že postaví novou Škodu 130 LR podle homologace a podle vzoru Jiřího Sedláře. Auto bylo hotové čtrnáct dnů před startem, ale zapracovala byrokracie a nepodařilo se včas auto přihlásit na značky. Ale Martin se nevzdal a v roce 2018 se skutečně objevil poprvé ve Zlíně společně s Jakubem Šílou, který mu se stavbou vozu velmi pomohl a o rok později si Star rally, která je určená pro Legendy, užil i se svým dobrým kamarádem a závodníkem do vrchu, Kubou Gangurem.

„Často se mě ptají, proč právě auto v barvách Jirky Sedláře. Asi proto, že taťka chtěl dobové barvy, a nakonec padla volba na Podhoran, i po dohodě s panem Častulíkem, který se Sedlářem jezdil. Dokonce nám pochválil odstín, že jsme ho trefili,“ vysvětluje Martin Rohlena.


Richard Burns

Když jsme Martina viděli na rychlostních zkouškách, kde za svoji jízdu sklízel obdiv diváků, tak nám vrtalo hlavou, kde se takhle naučil jezdit. „Jako kluk jsem chodil na závody, ale dlouho jsem se dívat nevydržel. Takhle nejde přeci jezdit, vždyť na tom nic není, přemýšlel jsem. Už jen kvůli lidem, aby si závody užili. V roce 2006 jsem ještě neměl řidičák, a tak jsem jezdil na simulátoru hru Richard Burns. Závodil jsem s celým světem, v jedné sekundě nás taky bylo třeba patnáct. Hodně přitom záleží na detailech, jak zařadit a kdy začít brzdit, na pc rozhodují desetiny vteřiny, kdežto při opravdové rally je to o něčem úplně jiném, je to o poznání jednodušší než na pc hře. V autě se ani tak rychle nejede. Ve hře jsou různé autentické erzety, které se jezdí při soutěži, jako např. RZ Semetín nebo Stryčkovy, okruh známý z Rally Příbram.“


V roce 2020 určitě skromného a nadaného Martina Rohlenu na některé soutěži uvidíme. Na jakých, se zatím přesně neví, ale jedno velké přání nosí v hlavě. Držme mu palce, aby se mu splnilo.



Text JL 25.12.2019
Foto Jirka Rohlena a archiv