INZERCE

Problematice veřejných zakázek ve zdravotnictví se věnovala konference, která se konala 19. a 20. září v Olomouci a jejímž mediálním partnerem byl Zdravotnický deník. Foto: FN Olomouc

Rok ve znamení obchodního tajemství. Říjnový dopis ministerstva rozčísl otázku, jak zveřejňovat jednotkové ceny

Obchodní tajemství a zveřejňování jednotkových cen – to je jedno z hlavních témat, které hlasitě rezonovalo na pátém ročníku konference Hospital Management pořádaném FN Olomouc. Problematiku, která v posledním roce zaměstnávala velkou část lidí participujících na veřejných zakázkách v přímo řízených organizacích, k úlevě managementů nemocnic pomohl řešit říjnový dopis ministra zdravotnictví. Na konferenci po uplynulých ročnících doznívalo také téma bonusů. Do budoucna by přitom nemocnice uvítaly změnu obsaženou v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění (která mimo jiné zavádí emergentní systém), jehož projednávání v prvním čtení ovšem sněmovna na konci listopadu přerušila. Podle této úpravy by totiž nemocnice mohly zdravotním pojišťovnám vykazovat v úhradách místo pořizovacích cen, což by zařízením poskytlo právní jistotu.

„Rok 2018 a 2019 byl ve znamení obchodního tajemství. Je mi až líto, že si toto téma získalo takovou popularitu a vytěžovalo všechny části nemocnice zapojené do procesu veřejné zakázky, ať už se bavíme o nemocniční lékárně, právním oddělení nebo oddělení veřejných zakázek,“ konstatuje vedoucí ústavní lékárny IKEM Michal Hojný.

Téma nabralo na intenzitě loni v červnu, kdy ministerstvo začalo tlačit na přímo řízené organizace, jak mají zveřejňovat informace o svých obchodních podmínkách. V reakci na to se farmaceutické firmy začaly obracet na nemocnice, přičemž některé dokonce vyhrožovaly, že při zveřejnění jednotkových cen ukončí dodávky nebo budou zařízení žalovat o náhradu škody. Zveřejňování jednotkových cen totiž odkrývá jejich obchodní politiku a uvádí tak ceny ve známost i směrem do zahraničí. Paradoxní je, že například IKEM zveřejňoval jednotkové ceny i předtím – v registru smluv měl kupní smlouvy včetně cenové přílohy s jednotkovými cenami. Údaje však byly do poloviny loňského roku těžko dohledatelné, takže se tím nikdo příliš nezabýval.

V návaznosti na snahy ministerstva podepsala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu před rokem s ministerstvem memorandum o zřízení databáze reálných jednotkových cen léčiv pro ministerstvem řízené nemocnice. „Je to databáze, kterou kromě toho, že ji skoro nikdo neviděl, ani skoro nikdo nepoužil. Všichni o ní ale hodně mluvili, protože se to hodilo. Databáze byla v takové podobě, že jsme ji ani nebyli schopni napasovat na systém, který nemocnice používá. Tento yetti naštěstí skončil,“ popisuje Michal Hojný. Obchodní náměstek FN Olomouc a odborný garant konference Hospital Management Čeněk Merta k tomu dodává, že databáze ani řádně fungovat nemohla, protože 80 procent dodávek léků do nemocnic mají na starosti distributoři, kteří ale do debaty o registru AIFP nebyli přizváni.

„V obchodním tajemství se nemocnice rozdělily do dvou skupin. Na jedné straně byl IKEM či FN Olomouc, kde jsme požadavky na obchodní tajemství vyhodnocovali, i když to byla trochu lidová tvořivost. Druhý tábor nemocnic akceptoval vše, co kdo poslal, jako obchodní tajemství. V říjnu ale přišel dopis ministra, který všechno uklidnil,“ přibližuje Čeněk Merta. Právě požadavek na obchodní tajemství ze strany farmafirem byl přitom v poslední době častým důvodem neuzavírání smluv a rušení výběrových řízení v některých nemocnicích.

Podle metodického dopisu ministerstva ovšem lze aplikovat důvody, proč nezveřejňovat jednotkové ceny. „Metodika se snaží poskytnout vodítka, jak s ochranou obchodního tajemství naložit, a po tlaku na zveřejňování jednotkových cen se snaží najít interní mechanizmus, jak jednotkové ceny publikovat,“ říká Michal Hojný. Pokyn zároveň ukládá přímo řízeným organizacím čtvrtletně reportovat informace o nákupech léků. „To jsme velmi přivítali. V protiváze k tomu, kolik času nám zabrala debata o obchodním tajemství a jednotkových cenách, je vytvoření takovéhoto reportu pro každý lékárnický systém a vedoucího lékárníka záležitost na 10, 15 minut. Databázi pak pošleme na ministerstvo a uvidíme, jak budou schopni data zpřístupnit. Určitě využijeme nabídky a u některých komodit si požádáme o informaci, jak vypadá trh. To je pro nás zajímavé i z hlediska vypisování zakázek,“ dodává Michal Hojný.

Obchodní tajemství by mělo projít testem, zda splňuje zákonnou definici

IKEM už na základě ministerské metodiky aktualizoval metodický postup v rámci organizační směrnice. Podle něj není možno paušálně tajit všechny jednotkové ceny dodávaných komodit, ale přestaly se uveřejňovat u léčivých přípravků. „Důvod je ten, že téma obchodního tajemství zvedly a udržovaly při životě zejména farmaceutické firmy, u ostatních komodit dodávaných do nemocnice jsme se s tím nesetkali,“ konstatuje Hojný. Jeho slova potvrzují i další nemocnice s tím, že požadavek obchodního tajemství je raritou například u nákupů spotřebního zdravotnického materiálu, zdravotnické techniky či stavebních investic. Důvodem může být referencování cen léků v rámci Evropy či méně častá zaměnitelnost u ostatních komodit.

Co se pak týče veřejných zakázek a obchodního tajemství, zhruba u třetiny uzavíraných smluv v letošním roce má IKEM požadavek obchodního tajemství. Žádost ovšem neznamená, že je automaticky vyhověno – to se stane zhruba v polovině případů. Podmínky pro obchodní tajemství přitom nemocnice rovnou uvádí do zadávacích podmínek. Žádost by tak měla být podána s patřičným písemným odůvodněním a její součástí je i tabulka, jak se nabídková cena pro nemocnici liší od ceny veřejné. Nejsou tak tajeny ceny, které se nijak neliší od těch dohledatelných na SÚKL.

Podle advokáta Petra Šustka přitom takový přístup odpovídá tomu, jak je definováno obchodní tajemství v občanském zákoníku. V paragrafu 504 je stanoveno tak, že „tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“ „To, že vám někdo tvrdí, že jde o obchodní tajemství, je sice hezké, ale pro veřejné zadavatele spadající do odpovědnosti zákona o registru smluv to nestačí. Měli by si skutečnosti ověřovat. Proto je třeba pochválit IKEM, že dělá nějaký test,“ konstatuje Petr Šustek.

Právě na základě kritérií uvedených v občanském zákoníku vyhodnocuje obchodní tajemství FN Olomouc. „Musím říci, že kultura dodavatelských firem v tomto směru se lepší. Když jsme po nich před rokem chtěli, aby zdůvodnili pět bodů dle občanského zákoníku, 90 procent farmaceutických firem vůbec nevědělo, že obchodní tajemství je v občanském zákoníku definováno,“ přibližuje Čeněk Merta.

Podle advokáta Martina Schimmera z advokátní kanceláře 2 Martins Legal tak zveřejňování jednotkových cen a obchodní tajemství během posledních dvou let opsaly kolečko, kdy jsme se od extenzivního výkladu znovu vrátili k tomu, že se držíme znění zákonů. „Je nepříjemné, že jsme zvýšili citlivost procesu a trochu více to začalo zajímat kolegy ze zahraničí. Dotazů na to, jak se dá cena v České republice utajovat, přibývá, a vysvětlování je složitější,“ podotýká Schimmer. „Diskuze kolem jednotkových cen a toho, co je obchodní tajemství, stvořila po cestě některé další problémy. Téměř zbytečně se dostáváme do diskuze o tom, zda je bonusem podporované portfolio také obchodním tajemstvím. Proč by nebylo? Všechny parametry lze za určitých okolností, což je velmi důležité zdůraznit, splnit. Některé přímo řízené organizace už ale po cestě zaujaly extrémně defenzivní pozici, kdy říkají, že je to zcela mimo diskuzi – bonusové portfolio bude vždy uveřejněno,“ dodává Martin Schimmer.

Podaří se do zákona prosadit vykazování číselníkových cen?

Právě bonusy přitom byly jedním z nejpalčivějších témat na minulých ročnících Hospital Managementu. Nyní je v tomto ohledu situace klidnější, přesto by ale nemocnice velmi uvítaly změnu, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví.

„Máme návrh, že vykazovat by se měly zdravotním pojišťovnám číselníkové ceny. Měly by tedy skončit hádky o to, jaká je reálná pořizovací cena léčivých přípravků a zda adresné či neadresné bonusy mají vstupovat do vykázané ceny. Jsem velmi rád za to, jak konstruktivně k tomu zdravotní pojišťovny přistoupily, zejména VZP. Jsou ochotny v tomto případě akceptovat, že číselníková cena je ta, kterou mají u ZULP poskytovatelé lůžkové péče vykazovat,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Novela zákona 48 tak přináší drobnou změnu, která může znamenat zásadní obrat v podobě nastavování obchodních politik nemocnic. „Stávající znění pracuje s tím, že nemocnice vykazuje zdravotní pojišťovně za pořizovací cenu, kterou bohužel naprostá většina poboček zdravotních pojišťoven rozumí nákupní cenu s daní. Novela tento princip opouští a umožní nemocnicím vykazovat v úhradách. To je zásadní zlom. Změna může výrazně přispět k transparenci v tom, že se některé neadresné smlouvy rázem přetaví do snížení cen konkrétních léčivých přípravků. Pro nemocnici to bude znamenat větší míru bezpečí, protože v tu chvíli se nebude opírat o dopisy a metodiky ministerstva, ale o ukotvení v legislativě, že nemocnice může za něco nakoupit a za něco vykázat, tím pádem si vytvoří zisk na umoření nákladů s tím spojených,“ popisuje Michal Hojný. „Tato změna by mohla být jednou z motivací pro nemocnice, aby realizovaly veřejné zakázky,“ dodává.

Zmíněná novela ovšem zavádí další změny, zejména přichází s tzv. emergentním systémem (více např. zde). Úprava ovšem ve sněmovně čelila kritice a její projednávání v prvním čtení poslanci na konci listopadu přerušili. Vzhledem k tomu, o jak ožehavé téma se jedná, lze při dalším projednávání očekávat rozsáhlou debatu a osud tak zůstává velmi nejistý.

Do té doby mají nemocnice k ruce metodický dopis, který dává vodítko k vykazování bonusů. Právníci zároveň radí, aby se terén vyhnul experimentování se slevami. „Stále se na trhu objevují nápady, jakým jiným finančním plněním nahradit obratové bonusy. Všechny tyto varianty, které jen obcházejí základní úmysl poskytnout legitimní obratový bonus, jsou vždy z pohledu práva horší a nebezpečnější, a to jak pro poskytovatele, tak příjemce bonusu,“ uzavírá Schimmer.

Michaela Koubová

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, spadajícího do vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.