Kostel sv.Václava v Lovosicích je barokní stavbou, která byla postavena na místě původního dřevěného kostela. Stavitelem lovosického barokního kostela byl Petr Antonín Versa, který na něm pracoval v letech 1733-1748.


Kostel sv.Václava je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem s bočními patrovými přístavky. Hranolová věž je nad západním průčelím. Boční fasády jsou s měkkými rizality a lizénovými rámci. V západní části kostela je v přízemí oválné, v patře velké, polokruhově zakončené okno. V ostatních polích jsou velká, užším polokruhem zakončená okna s klenáky. Boční přístavky s nárožními pilastry jsou připojeny k závěru hladkými křídlovými zdmi s vázami. Nad presbytářem kostela se nachází sanktusník.


Západní průčelí je tříosé, nároží i rizalit jsou lemovány pilastry. V rizalitu se nachází portál s erbem v kartuši a vysoké okno. Jižní vchod je slepý, s iluzívním malovaným napodobením dveří. V nikách jsou sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Nad kladím rizalitu se nachází trojúhelníkový křídlový štít s kartuší, nad ním hranolová věž s nárožními pilastry, velkými okny a dvakrát odstupňovanou osmibokou zvonicí.

Pod kladím se po každé straně nachází jedno jednoduché a jedno sdružené obdélné okno, v přízemí pravoúhlý portál. Kolem portálů i oken je plochý štukový dekor. Nad sdruženými okny jsou malá oválná pole s freskami. Nad kladím presbytáře jsou tři trojlistem zakončená okna a valená klenba s lunetami.


Loď kostela je zaklenuta dvěma poli valené klenby s lunetami. Střední část lodi je zaklenuta plackou. Stěny jsou členěny zdvojenými pilastry na pilířích s mohutnými úseky kladí. Kruchta je otevřena do lodi stlačeným obloukem. Před kruchtou do lodi kostela je vyložena úzká balkónovitá část s plochou poprsnicí na dvou sloupech z 19. století.

Předsíň má křížovou klenbu a pás valené klenby. Po jižní straně předsíně se nachází takřka čtvercová kaple, která má hladkou křížovou klenbu a je osvětlována oválným oknem v hluboké šikmé špaletě. Po severní straně předsíně je schodiště.


V lodi kostela a v presbytáři jsou fresky jejichž autorem je litoměřický malíř J.J. Čech (Czech) z roku 1740. Nad okny lodi se nacházejí malované kartuše a na klenbě lodi a pod kůrem jsou výjevy z legendy o sv. Václavu. Na klenbě kůru se nacházejí čtyři andílci a na západní stěně hudoucí andělé. Na klenbě presbytáře je zobrazena Apoteóza sv. Václava. Sakristie po severní straně presbytáře má křížovou klenbu, v patře nad ní se nachází oratoř s plochým stropem a další místnost. V přístavku po jižní straně je předsíň. Druhá oratoř a místnost mají valenou klenbu s lunetami.

Vybavení kostela je převážně rokokové pocházející z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář s predellou a tabernáklem pochází od mramoráře J.V. Hennevogela. Oltářní obraz sv. Václava z roku 1887 je dílem J. Heřmana. Šest bočních rokokových oltářů: Krista, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Xaverského, sv. Dominika, Panny Marie a sv. Barbory je vybaveno obrazy převážně od J.J. Čecha, truhlářskými pracemi pocházejícími od A. Trabece a štafířskými pracemi od E. Meinerta z roku 1746. Oltář Ukřižování je rokokový. Pochází z poloviny 18. století a je doplněn velkým křížem a sochami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Magdalény. Oltář s novější sochou sv. Antonína Paduánského je raně barokní. Na ním se nachází reliéf Panny Marie v obláčcích v akantovém rámu. Pochází z 1. čtvrtiny 18. století. V interiéru se nachází rokoková kazatelna s reliéfy zobrazující výjevy z Kristova života a kamenná barokní křtitelnice z roku 1716. Lavice pocházejí z roku 1741 a jsou dílem řezbáře J. Kutschery. Dvě dřevěné zpovědnice a varhany jsou rokokové. Náhrobník Marie Františky Bádenské pochází z roku 1702.