Od hotovosti k porodnosti
Bank of England na konci roku zveřejňuje několik nových studií a mě zaujaly dvě z nich. Jednak proto, co tvrdí samy o sobě. A také kvůli závěru, ke kterému bychom mohli dojít po jejich zkombinování. V podstatě tu hovoříme o trojúhelníku „finanční management firem, monetární politika, porodnost“.
Hotovost jako konkurenční výhoda
Vyšší zásoba hotovosti podle ekonomů prospívala zejména menším firmám a společnostem mladým a také v odvětvích, které mají horší přístup k vnějšímu financování. Popsaný dopad výše hotovosti na investice přitom nebyl pozorován před finanční krizí. Po ní se ale výše hotovosti stala v podstatě konkurenční výhodou, protože vyšší investice umožňovaly získávat tržní podíl a ty zase vyšší ziskovost.
Když vzroste poptávka po hotovosti
Výše popsané závěry jsou zřejmě intuitivní. Možná pak pomáhají vysvětlit i určitou záhadu – to, proč se korporátní sektor jako celek během krize a po ní snaží držet v rozvahách mnohem větší objem hotovosti než dříve. Je dost dobře možné, že reaguje na příklad těch, kteří tak činili již dříve (a vyplatilo se jim to). A také na prostý selský rozum kombinovaný se stále živoucími vzpomínkami na posední krizi.
Toto chování pak zřejmě přispívalo (a možná stále přispívá) k celkově vyšší peněžní poptávce (poptávce po likviditě). Tato vyšší peněžní poptávka zase byla jednou z hlavních příčin, proč Fed a další centrální banky zvýšily nabídku likvidity. Můžeme to celé zjednodušeně vnímat tak, že soukromý sektor masově zatoužil po tom držet větší část svých aktiv v likvidní formě. A centrální banka si s ním ve snaze zabránit možným problémům proto prohodila nově vytvořenou likviditu za jeho méně likvidní/nepeněžní aktiva. A nyní se podívejme na studii druhou.
Monetární politika a porodnost
Analýza „Monetary Policy and Birth Rates: The Effect of Mortgage Rate Pass-Through on Fertility“ je také z dílny Bank of England a také byla zveřejněna před několika málo dny. Zaměřuje se na dost netradiční a přitom zřejmě hodně relevantní téma: To, jak může monetární politika ovlivňovat porodnost.
Přenosovým mechanismem by tu měly být sazby u hypoték a BoE tvrdí, že tento mechanismus skutečně funguje. Konkrétně tak, že pokles sazeb centrální banky o 1 procentní bod (přes následné snížení sazeb u hypoték) zvyšuje celkovou míru porodnosti o 2 % (což je dáno 5 % zvýšením porodnosti u domácností s flexibilními sazbami hypoték). Tento efekt tak prý mimo jiné vyvažuje negativní dopady, které měla na porodnost Velká krize. A ve Velké Británii zabránil poklesu porodnosti, ke které v době krize došlo v USA.
Možná čtenáře stejně jako mě napadá, že toto téma a zjištění studie by vlastně mohlo trochu přispět i k diskusi o krizích a kreativních destrukcích. Zde se ale již jen podržím našeho výletu „od hotovosti k porodnosti“. Vidíme totiž, že změna chování firemního sektoru (změna jejich preference likvidity) může (či by někdy měla) vyvolat změnu v monetární politice. A ta zase může mít dopad i na takové věci, jako je porodnost.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz