Alzheimera i Parkinsona vám předpovíme roky dopředu, slibuje nová metoda

Ukazuje se, že díky ultrazvuku je možné odhalit počínající změny na mozku, které později způsobí onemocnění jako Parkinsonova nemoc či Alzheimerova demence. A to až desítky let dopředu.

7 fotografií

Nová diagnostická metoda, na jejímž vývoji pracoval český neurolog David Školoudík, však měla jeden zádrhel. Lidské oko totiž nedokáže do detailu „přečíst“ jemné odchylky šedých odstínů ultrazvukových snímků. Školoudík proto s IT specialisty vyvinul unikátní software, který míru šedi analyzovat umí. 

„Roky a roky musíte vyšetřovat pacienty a dívat se na snímky, abyste uměl říct, tady je změna. Celosvětově jsou takových expertů desítky, ale lidí, kteří mají tato onemocnění, jsou miliony. Je zcela iluzorní, že bychom experty vyráběli. Jediná možnost je nahradit je robotem,“ říká neurolog a ředitel Centra vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci David Školoudík.

Po měsících testování v Ostravě a pražské motolské nemocnici se teď nový software rozšiřuje do dalších více než dvaceti nemocnic a soukromých ambulancí neurologů v celé republice. V průběhu ledna proběhnou první školení, aby lékaři věděli, jak jej používat a jak správně provést sonografii, aby pořídili snímky, které je možné analyzovat. 

Nový software má ale do budoucna nejspíš ještě další velké možnosti. „Zdá se, že je více oblastí mozku, které na ultrazvuku mění svou světlost u různých onemocnění, když odumírají jednotlivé buňky,“ vysvětluje Školoudík. Pomoci by tak mohl třeba i u depresí.

15 procent pacientů s Parkinsonem je mladších 40 let.

Zatímco u Parkinsonovy choroby si lékaři všimli, že takzvaná černá hmota, jejíž degenerace způsobuje úbytek dopaminu, který hraje klíčovou roli při kontrole pohybu, je na ultrazvuku více vidět. Naopak u deprese, jejíž příčina je v jiné části mozku, oblast mizí. Doposud se však musí spolehnout jen na vlastní schopnosti a sledování pouhým okem.

„Teď máme výsledky i u Huntingtonovy nebo Wilsonovy choroby, kde změny lze vidět. Testujeme program, o kolik je přesnější než lidské oko a jaké jsou hraniční hodnoty, které jsou optimální pro jednotlivé choroby, aby se od sebe daly pomocí ultrazvuku i odlišit,“ dodává vědec.

Časem možná i prevence nádorů

Postupuje pomalu, stále se zhoršuje a většinou vede k invaliditě. Tělo tuhne, zhoršuje se čich, přidává se třes. Později deprese či apatie, že nic nemá smysl.

Parkinsonovou chorobu v Česku trpí asi 50 tisíc lidí. Lékaři ovšem přinášejí pacientům novou naději. České nemocnice testují metodu, která nemoc odhalí s předstihem.

50 tisíc pacientů v Česku se léčí s Parkinsonovou chorobou.

Jednou z lékařek, která se k testování připojila, je i neuroložka Slávka Chmelíková. „Očekávám do budoucna rozšíření diagnostických možností, a to především v případě diagnostických rozpaků u složitých případů. Jistě je zde prostor i k využití v rámci vědecko-výzkumných projektů našeho oddělení,“ vysvětluje svoji motivaci Chmelíková z Neurologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Použití softwaru ale může jít ještě dál. Do budoucna by možná mohl pomoci v prevenci nádorových útvarů. „Třeba nádory prsu. Programu je to vlastně jedno, on potřebuje sonografické snímky. Takže my definujeme jakýsi rámec, jak vypadá běžný útvar proti tomu, který je zhoubný,“ vysvětluje vývojář produktu Marek Vaculík ze společnosti Tesco SW.

Program funguje tak, že analyzuje obraz pixel po pixelu a lékaři ukáže konkrétní přesný údaj. Každé lidské oko totiž snímek vidí trochu jinak a každý lékař útvar ohraničuje a měří trochu jinak.

Předpovědět ano, vyléčit ne

Do budoucna chtějí jít ale vědci ještě dál a zcela vyloučit lidskou chybu. Už dnes existují v sonografii robotické sondy, které hlavu snímkují místo člověka. David Školoudík nyní s vývojáři vymýšlí program, který by robota nadefinoval tak, aby hlavu ultrazvukem naskenoval sám a vše i rovnou odečetl.

Pokud budou lékaři umět Parkinsonovu nemoc odhalit ještě před propuknutím, chtěli by ji blokovat, teď to neumí. Současná medicína dokáže jen potlačit příznaky, ale tak dobře, že okolí často dlouho nic nepozná.

62 tisíc pacientů v Česku má diagnózu Alzheimerova choroba.

„V mozku odumírají (při Parkinsonově chorobě) určité buňky rychleji než v běžné populaci a je spousta molekul testovaných na zvířatech, které vypadají nadějně, že by mohly odumírání zastavit. Jenže když máte první příznaky Parkinsonovy nemoci, máte 80 procent těchto buněk již mrtvých, to už je pozdě na to něco zachraňovat. Pokud dokážeme nemoc diagnostikovat, když jich je ještě 60 procent funkčních, šance na nalezení účinného léku by byla daleko větší,“ říká David Školoudík.

Ve francouzském Lille už čtvrtým rokem vyvíjejí lék, který by mohl včas pomoci. Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají totiž ve střední části mozku vysokou koncentraci železa. Výzkum tak pracuje s hypotézou, že léky, které by uměly vychytávat železo, mohou jeho koncentraci v mozku snížit, a tak zpomalit úbytek neuronů a rozvoj nemoci.