Jak se v končícím roce 2019 dařilo ekonomicky Praze a pražským podnikatelům?
Ten rok nedopadl vůbec špatně. Firmám se daří, v Praze zvlášť pochopitelně, protože Praha je na tom o něco lépe než zbytek republiky. Mohu také říci, že v Praze stále přibývá počet společností velmi rychlým tempem, a to o desítky tisíc. Jen za rok 2019 přibylo dvanáct tisíc obchodních společností. Kdybychom tyto přírůstky srovnali s předchozími lety, tak to od roku 2015 mírně klesá, ale pořád zůstávají takto vysoká čísla, což znamená, že množství firem v Praze bude stále narůstat a je stále atraktivní pro vznikající firmy a pravděpodobně i velké korporace, které tu mají svá sídla.

Proč je pro firmy výhodné sídlit v Praze?
Jedním z důvodů může být, že velké množství firem znamená i velký nápor na finanční úřady, a jak se říká, pod svícnem je největší tma. V Praze je také spousta firem, které nevykonávají žádnou činnost anebo vykonávají činnost, ale ta nemusí být úplně v souladu se zákonem. V Praze je velké množství firem, které sídlí na virtuální adrese. Tři taková nejznámější místa, kde se koncentruje velké množství firem, jsou Rybná ulice – v té sídlí na jednom čísle popisném přes sedm tisíc firem – potom je to Kaprova ulice a třetí je Jaurisova ulice v Michli – to je nově objevená adresa, kde sídlí přes tři a půl tisíce firem.

Je Praha na podnikání v něčem jiná oproti zbytku republiky?
Praha je opravdu specifická, co se týče podnikatelské komunity. Je zde totiž alokováno 44 procent všech obchodních společností, které jsou registrovány v České republice. A samozřejmě z tohoto čísla je patrné, že ne všechny mají aktivní činnost, a jejich velká část je pravděpodobně právě v Praze. V metropoli je 16 procent ze všech podnikatelů v Česku. Není to už tak ohromné číslo, ale pořád je to nejvyšší číslo v Česku. Jen pro zajímavost, na druhém místě v počtu podnikatelů je Středočeský kraj, na třetím pak kraj Jihomoravský. Firmy v Praze jsou také zdravější, než je průměr České republiky.

Co to znamená?
Míra toho, jak je firma zdravá, jde měřit různými způsoby, třeba nějakým ratingem nebo indexem, ale dobrá charakteristika je pravděpodobnost bankrotu. Ta funguje po vzoru toho, jak banky hodnotí firmy, kterým půjčují. Je to tedy procento, které určuje, kolik firem v daném oboru a v daném místě zbankrotuje do jednoho roku. Toto číslo je v Praze velmi malé, pohybuje se pod půl procentem. Největší krize byla v roce 2000, to bylo toto číslo přes jedno procento.

To určuje banka?
Ano, tuto charakteristiku si banka počítá, protože musí vědět, kolik jejích dlužníků by mohlo do roka zkrachovat, a na to si utváří rezervy, když to řeknu jednoduše.

Dařilo se letos výrazněji nějakým oborům?
V Praze je největší množství firem orientováno na velkoobchod a maloobchod, což je pochopitelné. Potom také logicky na vědecké a technické činnosti. A třetí, což bych řekl, že je trend, který je ještě rozvojový, jsou reality. Tyto tři obory v metropoli dominují a řekl bych, že stále ještě rostou. A budou pravděpodobně dominovat i v příštím roce, protože žádné signály, že by tomu tak nemělo být, nejsou.

Jak vypadají výhledy na rychle se blížící rok 2020?
V Praze je to méně patrné, ale celorepublikově se objevují indikátory, které ukazují, zda bude ekonomický rozvoj a hospodářství v perfektní kondici. Dnes nemůžeme říci, že by byl ve špatné kondici, ale faktem je, že poprvé v tomto roce, který proběhl, registrujeme zpomalování poklesu míry bankrotu firem. Ekonomice se sice daří, ale je vidět trend, že začínají ty pozitivní charakteristiky zpomalovat. My odhadujeme, že letos bude, sice velmi nepatrně, ale bude, větší počet bankrotů, než byl v minulém roce. Ten rozdíl je ale malý, je to v podstatě stagnace.

Lze říci, čím ta malá stagnace nastala?
Pravděpodobně ty faktory, které v pozadí působí na hospodářský růst, jako je nedostatek pracovních sil, určitě trápí Prahu stejně jako zbytek republiky. A možná Prahu ještě víc, to je jeden z důležitých faktorů. A druhý je ten zahraniční, například závislost na německé ekonomice, která není ve špatném stavu, ale už se nějaké indikátory objevily. Občas už se to trochu rozpohybovalo i směrem dolů, což znamená, že klesá naše exportní schopnost. Ale je to zatím jen velmi jemné čili nechci vyvolávat žádnou poplašnou zprávu, příští rok by ale měl potvrdit, jestli se ten trend obrací, či neobrací.

Lze odhadnout, zda nedostatek pracovní síly bude problémem i v následujícím roce? Nedostatek pracovníků je tedy jednou z hlavních příčin?
Ano, to i firmy uvádí v různých průzkumech, které dělá mimo jiné hospodářská komora. A nedostatek pracovních sil označují jako jedno z hlavních rizik a překážek, co firmy v podnikání mají.

Řekl bych, že zaměstnanost je v přímé závislosti tomu, jak se firmám bude dařit. Dnes je pozitivní velká zaměstnanost v takovém stavu, že už je brzdou dalšího rozvoje firem, protože bez lidí se neposunou. Je samozřejmě snaha, zejména hospodářské komory, sem dopravit zaměstnance ze zahraničí, ale to má své limity. Takže určitě to ještě v příštím roce bude problém.

Uvádějí podnikatelé ještě něco dalšího?
Pak je to legislativa, kde se nějaké snahy ze strany vlády dějí, ale není to dostatečné a podnikatelé z toho nejsou příliš šťastni.

Schválila letos vláda něco, co podnikatelům pomohlo?
Spíše naopak. Hospodářská komora České republiky často kritizuje nové zákony. Například zvýšení minimální mzdy, karenční doba, další kolo EET (elektronická evidence tržeb, pozn. red.), to pro podnikatele není moc dobré.

Byly i další vlivy, třeba ze zahraničního trhu?
Pochopitelně nepřispěly ani celní války ve světě, protože Česko je silně exportní země. Ale je pravda, že my jsme orientováni především na Evropskou unii a zejména na Německo, takže je pro nás rozhodující dění tam. Pochopitelně jsme také závislí na automobilovém průmyslu. U něj je do budoucna klíčové, co se odehraje směrem k elektromobilitě a co nám to přinese, protože naše závislost na tomto průmyslu je obrovská a je na něj navázán celý řetězec firem. To bude pro nás klíčové a samozřejmě i pro Německo.

A budeme schopni přejít na novou vlnu elektromobility? 
My jsme trochu v závěsu Německa a samozřejmě jeho schopnost přejít k elektromobilitě je vysoká a určitě k tomu už směřuje. Co se týče nás, tak bych nebyl úplný pesimista, ale bude to přechod, který bude mít i negativní dopady. Ale věřím, že to český průmysl zvládne.

Čemu se věnuje hospodářská komora hlavního města? 
Pražská komora má takové dva pohledy na podnikatelskou sféru a snaží se pomoci ve dvou oblastech. Jednou z nich jsou řemesla, konkrétně projekt Řemeslo žije, který má za cíl oživit řemeslný fortel a zajistit budoucnost z hlediska řemeslníků v republice. A potom je to transparentnost, která by měla vytvářet co nejvíce stejné podmínky pro všechny podnikatele. A bohužel musím říct, že snaha vlády v této oblasti moc není.

Letos na ní moc nezapracovala?
Můžeme říci, že na transparentnosti pracovala vláda v letošním roce spíše opačným směrem.

V čem je transparentnost v podnikání důležitá?
Kdyby se schylovalo ke krizi, tak bez transparentnosti si přestanou firmy věřit, protože firmy ve špatné kondici budou pro obchodní partnery obtížně odhalitelné. Velké firmy zhorší platební podmínky těm malým a také začne narůstat druhotná platební neschopnost.