Kouzlo Leicesteru se vrací - zaútočí ještě Lišky na titul?

Kouzlo Leicesteru se vrací - zaútočí ještě Lišky na titul?

Ze základní sestavy mančaftu, který v sezoně 2015/2016 překvapivě získal anglický titul a stal se celosvětovou senzací, dnes v dresu Leicesteru nastupuje jen Jamie Vardy a Kasper Schmeichel. Ale i přes všechny rány osudu a sportovní i životní tragédie, se kterými se „lišky“ v posledních letech musely vypořádat, to nyní vypadá jako by ve své noře narazily na pramen živé vody.

Zaznamenal to snad každý, kdo kdy v životě projevil zájem o kopání do míče. Odepisovaný tým, jenž mezi anglickou elitou rozehrál teprve druhou sezonu a na jehož vítězství v soutěži vypsaly (anglické) sázkové kanceláře vyšší kurz než na vítězství Jaromíra Jágra v českých prezidentských volbách (5000:1), využil obrodného procesu největších favoritů a s desetibodovým náskokem si senzačně došel pro první mistrovský titul ve své historii. A ze sedmačtyřiceti šťastlivých sázkařů udělal boháče.

„Je to největší šok v mém životě. Nedokážu si představit nic, co by se tomu ve sportovní historii mohlo vyrovnat,“ řekl tehdy pro BBC Sport dojatý rodák z Leicesteru Gary Lineker, jenž se v den jmenování Claudia Ranieriho trenérem ironicky ptal na Twitteru: „Ranieri? Vážně?“, a rozhodně nebyl sám, koho nakonec počínání učňů italského mistra šokovalo.
Podle člena britského parlamentu za volební obvod Leicester East Keitha Vaze o „nejvýznamnější den v historii města“ – města, do kterého z okolních lesů tak často bloudily lišky, až se v roce 1948 nastálo usadily v klubovém znaku a v květnu 2016 oběhly celý svět.

39 – za tolik milionů liber koupil thajský boháč Vičaj Srivadtanaprapcha v roce 2010 Leicester. Dnes dává „jeho“ klub podobné částky za jednotlivé posily.

Co bylo pro někoho pohádkou a pro jiného šokem, bylo pro thajského majitele Leicesteru a sítě duty-free shopů King Power Vičaje Srivadtanaprapchu (jazykolomné příjmení mu v roce 2012 věnoval thajský král a v překladu znamená „světlo pokroku a slávy), toho času 388. nejbohatšího člověka na světě, pouze otázkou karmy. Proto už dlouho předtím systematicky investoval nemalé prostředky do podpory mnichů a výstavby buddhistických chrámů – aby pro svůj klub, který koupil v roce 2010 za 39 milionů liber, nahromadil „dobrou“ karmu a splnil si s ním životní sen. Sen, o kterém brankáři Kasperu Schmeichelovi vyprávěl už o rok později. Sen, kterým nebylo nic jiného než postoupit do Premier League, protože ani on nebyl tak bláznivý, aby věřil, že ji jednou dokonce vyhraje. A když už se náhodou zasnil trochu víc a někde ve společnosti mu uklouzlo cosi o tom, že by si se svými chlapci rád zahrál Ligu mistrů, všichni se smáli. Jen karma poslouchala.

Netrvalo dlouho a z hráčů jako Jamie Vardy, N'golo Kanté, Rijád Mahriz, Danny Drinkwater či Wes Morgan, které by ještě v létě roku 2015 nechtěl žádný prvoligový trenér ani na střídačku, poskládal Claudio Ranieri takové puzzle, že na něj Anglie nikdy nezapomene. Díky němu se Leicester stal metaforou úspěchu ve zdánlivě prohraném boji, ve fotbalové literatuře nahradil biblické úsloví o Davidovi s Goliášem, a ze společnosti King Power svého majitele udělal nejznámější thajskou firmu na světě.

ZPÁTKY DO PRŮMĚRU

Sláva to byla velkolepá. Leicesterská rocková kapela Kasabian slíbila takovou párty, na kterou město „nikdy nezapomene“. Jenže jak už to ve fotbale bývá, s úspěchem malého klubu se dříve či později dostaví velký výprodej kádru.

V podstatě ihned opustil King Power Stadium defenzivní štít a motor leicesterské zálohy N'golo Kanté, když za třicet šest milionů eur posílil desátou Chelsea. Později odešli Jeffrey Schlupp do Crystal Palace a Andrej Kramarič do Hoffenheimu, ale jinak zůstal kádr relativně pohromadě.


45 – tolik milionů eur vysázel Leicester v létě Monaku za Youriho Tielemanse. Celou mistrovskou jedenáctku včetně Vardyho, Kantého, Mahrize či Drinkwatera přitom kdysi pořídil za méně než 30 milionů.

NEBE JE PRO NĚJ NÍZKO

Nevídaně rychlý progres, kterého pod Rodgersovým vedením dosáhly, k severoirskému kouči pochopitelně přitáhl velkou pozornost. Před nedávným vzájemným duelem s Arsenalem (který Leicester vyhrál 2:0) se legenda „kanonýrů“ a expert televize Sky Sports Paul Merson nechal slyšet, že „být šéfem Arsenalu, vybral by klubovou kasu, přivedl Rodgerse, dal mu pětiletý kontrakt, sedl si do skyboxu a sledoval, jak mu transformuje klub.“ A to ještě vynechal fakt, že Arsenal v létě vydal na posily o půlku víc. Výsledek? Téměř o půlku bodů v tabulce méně.

Známý anglický web Four-four-two v té souvislosti nabádá k tomu, že už je čas začít brát mladého, teprve šestačtyřicetiletého kouče vážně. Gary Neville si dokonce myslí, že by jednou mohl po Guardiolovi převzít Manchester City. „A proč ne? V Liverpoolu i Celtiku odvedl skvělou práci. Je to mladý a inovativní trenér, se kterým hráči rádi pracují. Měl by po něm sáhnout kterýkoli klub z velké šestky,“ vyprávěl bývalý obránce Manchesteru United v televizi Sky Sports a zapravdu mu dal také bývalý záložník Tottenhamu Jamie O'Hara. Podle něj je budoucí angažmá Rodgerse na Etihad Stadium vysoce pravděpodobné. A že zatím nic nevyhrál? To Mauricio Pochettino také ne, shodují se fotbalové legendy, a přesto je oslavován.
Dočká se Rodgers už tuto sezonu?

Více o historii Leicesteru, jeho majiteli a tragédii, která ho loni potkala, ale i o změně herního stylu, hráčích a trenérech, se dočtete v novém čísle časopisu HATTRICK, které je právě na stáncích.