Rok 2019 byl pro Katar naprosto přelomový. Katařané totiž novelizovali zákon o zahraničních investicích, čímž k sobě pustí cizince blíž než kdykoli předtím.
Ta velká změna nastala už zkraje roku, přesně 7. ledna, kdy katarský emír, šejch Tamím bin Hamad Ál Thání, nový zákon vydal. Jaké konkrétní novinky přináší? Především dovoluje, aby zahraniční investoři vlastnili až 100 % katarských obchodních společností, a to prakticky ve všech sektorech katarského hospodářství. Výjimkou jsou sektory bankovnictví a pojišťovnictví a zprostředkovatelské komerční agentury.
Jakkoli povzbudivá informace to je, má i malý háček. Kromě jmenovaných hospodářských sektorů může být totiž rozsah působnosti nového zákona dále omezen rozhodnutím rady ministrů, která smí na seznam protežovaných oborů přidat další sektory. A dá se očekávat, že katarská vláda nebude mít zrovna velkou chuť pouštět zahraniční investory do strategických sektorů obranného průmyslu, těžby ropy a zemního plynu, ani do lukrativních odvětví stavebnictví a dopravy. Ale nechme se překvapit, třeba na další restrikce nedojde.
Naopak v sektoru zemědělství, strojírenství, rybolovu, turismu, konzultačních a poradenských služeb a služeb obecně se očekává větší míra benevolentnosti a možnost až 100% majetkového vstupu zahraničního kapitálu.
Proč vlastně?
Ačkoli Katar je dnes nejbohatší zemí světa, hrubý domácí produkt tu na obyvatele činí 128 487 dolarů za rok, má několik zásadních problémů. Tím hlavním je závislost ekonomiky na těžbě a vývozu ropy a zemního plynu. Katar potřebuje své hospodářství více diverzifikovat a právě s tím by mu měl pomoct zahraniční kapitál. V tomto ohledu nový zákon spadá do širšího rámce vymezeného národním koncepčním dokumentem nazvaným Qatar National Vision 2030 / Katarská národní vize 2030, což je obecný plán emíra na modernizaci země.
K otevírání Kataru zahraničním vlivům pak také přispělo, že v červnu 2017 na zemi uvalila obchodní embargo koalice sousedních arabských států vedená Saúdskou Arábií. Katar si v této situaci musel rychle najít nové partnery pro dodávky většiny komodit, a to i těch nejzákladnějších, jako jsou voda či potraviny. Nakonec se mu to podařilo, stále je však pod značným tlakem hledat si další nové obchodní partnery a prezentovat se jako země s moderním a liberálním obchodně-investičním prostředím.
Citlivé nemovitosti
Image Kataru jako progresivní země otevřené světu podpořila i další legislativní změna, která nově umožňuje cizincům vlastnit nemovitosti ve vymezených oblastech katarského hlavního města Dauhá a jeho okolí. Nový „pozemkový“ zákon byl schválen počátkem března a dovoluje vlastnit katarské pozemky a nemovitosti jak pro soukromé, tak komerční účely. Půdu a nemovitosti si tak v Kataru mohou koupit i zahraniční společnosti, čímž se na zdejší trh dostanou i velké realitní agentury a investiční fondy.
Nespornou výhodou nového právního předpisu je i to, že po dobu vlastnictví nemovitosti má její zahraniční majitel automaticky nárok na trvalý pobyt v Kataru. To by mohlo motivovat řadu bohatých cizinců, aby se zde usadili a užívali si všech výhod, které život v bezpečném, moderním a kosmopolitním Kataru nabízí.
Šance i pro nás
Ačkoli při implementaci nové legislativy do praxe je třeba počítat s určitým zpožděním, potenciální obchodní a investiční příležitosti budou pro zahraniční firmy jistě dostatečně lákavé, zvlášť dojde-li opravdu na možnost vstoupit i do atraktivních sektorů jako stavebnictví či doprava, které teď v souvislosti s přípravou na fotbalové mistrovství v roce 2022 zažívají obrovský boom.
Ovšem také zemědělství, potravinářský průmysl, turismus, strojírenství či služby můžou být pro zahraniční společnosti velmi lákavé. Českým firmám v pronikání do Kataru nahrává fakt, že mezi Prahou a Dauhá létá pravidelná linka a také to, že patříme mezi země, s nimiž má Katar bezvízový styk. Chopíme se příležitosti?
Národní plán rozvoje 2030
Zkráceně jen QNV 2030 je rozvojový plán, který v říjnu 2008 představila Katarská generální rada pro rozvoj a plánování. Jeho cílem je transformovat Katar ve vyspělou společnost schopnou dosahovat trvale udržitelného rozvoje, a to do roku 2030. Transformace by přitom měla proběhnout díky zásadním změnám ve čtyřech „pilířích“ plánu, jimiž jsou: ekonomika, společnost, lidský potenciál a životní prostředí.
Qatar National Vision 2030
Shortly just QNV 2030 is a development plan launched in October 2008 by the General Secretariat for Development Planning in the State of Qatar. The aim of QNV 2030 is to transform Qatar into an advanced society capable of achieving sustainable development by 2030. The plan's development goals are divided into four central pillars: economy, social life, human development and environmental development.
Katarská krize 2017
Od roku 2017 probíhá diplomatická krize mezi Katarem a několika muslimskými státy Asie a Afriky. Pět zemí Blízkého východu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt a Jemen) a dva africké islámské státy (Mauritánie a Komorské ostrovy) přerušily s Katarem veškeré diplomatické a obchodní kontakty, protože Katar podle nich podněcuje terorismus. Tyto země tvrdí, že mají důkazy, že Katar podporuje Muslimské bratrstvo, palestinský Hamás a hlavně šíitský Írán, jenž je hlavním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
