Kromě oficiálních velkých i malých pivovarů existují i pivovarníci, kteří si vaří pivo doma. Mají svůj cech, vyměňují si zkušenosti a snaží se o zvyšování kvality svých piv.
Na začátku listopadu se „domovarníkům“ podařilo do vládního daňového balíčku prosadit, aby mohli uvařit ročně bez daně 2 000 litrů piva místo dosavadních 200 litrů. Zákon začal platit od 1. ledna.
„Naše snaha o zvolnění některých právních předpisů trvala od počátku vzniku Cechu domácích pivovarníků, tedy od roku 2016,“ říká Roman Holoubek, předseda cechu.
V čem domácí pivovarníky limit dvou set litrů piva za rok omezoval?
Na ukázku si vezměte rozdíl mezi domácími vinaři a domácími pivovarníky. Domácí vinař mohl vyrobit 2 000 litrů vína na osobu za rok, domácí pivovarník jen 200 litrů piva, a to na celou domácnost. Domácí pivovarnictví přitom není o tom, že vše, co vyrobím, vypiji sám, ale podělím se s rodinou, pochlubím se přátelům a známým. Těch dvě stě litrů bylo tedy málo.
Proč?
Běžné domácí „varničky“ mají obsah 20 až 50 litrů na jeden var. To byste se svému koníčku mohl věnovat jen čtyřikrát, možná desetkrát do roka. Zkuste říci zahrádkáři, že nesmí na zahradu okopávat své záhonky, protože překročil limit svých návštěv. Nejen z těchto důvodů jsme žádali o zvýšení. Chceme, aby se nic nedělo nelegálně.
Jak toho chcete dosáhnout?
Působíme osvětou mezi domácími pivovarníky a naším cílem je registrace všech, kteří se tomuto koníčku věnují. A to ne proto, že si to přejeme z nějakého rozmaru, ale protože registraci u „celníků“ nám ukládá zákon. A ukládá i více povinností včetně evidence jednotlivých várek a jejich uchovávání pro možné kontroly. Také to se nám v návrhu podařilo zmírnit. Nově je místo deseti let povinnost uchovávat evidenci o uvařeném pivu již jen tři roky. Pivo nesmíme prodávat a ani o tento prodej neusilujeme.
Co by se stalo, pokud by domácí pivovarník překročil limit oněch 200 litrů piva na rok?
Byl by zařazen v rámci spotřební daně na úroveň Plzeňského Prazdroje a ostatních největších pivovarů u nás. Zatímco malé pivovary mají spotřební daň sníženou podle velikosti, domácí pivovarník tuto úlevu nemá a platil by při produkci například 300 litrů stejně vysokou spotřební daň jako pivovar s produkcí několika milionů hektolitrů. Navíc by musel mít obratem k této činnosti živnostenský list nebo ručitele s tímto listem v oboru Pivovarnictví a sladovnictví. Musel by si zřídit celní sklad, splňovat veškeré hygienické a technické normy jako průmyslový pivovar.
Jak využijí domácí pivovarníci vyšší limit?
Cech domácích pivovarníků má aktuálně 751 platných členů, z nichž mnozí možná ani nevyužijí zvýšení limitu. Ale máme spoustu členů, kteří byli a doposud jsou hranicí dvou set litrů piva limitováni a nemohli se naplno věnovat svému hobby. Limit dvou tisíc litrů je naopak dostatečně vysoký a domnívám se, že se mezi námi najde jen málo těch, kteří by se k této výši přiblížili.
Jsou domácí pivovarníci výhradně laici?
To rozhodně ne. Mnozí umí navařit takové pivo, které může směle konkurovat velkým pivovarům. O tom nás přesvědčují výsledky častých soutěží domácích pivovarníků. Mimochodem, z některých našich členů se časem dokonce rekrutují profesionální sládkové či majitelé minipivovarů.
Můžete porovnat limity pro domácí vaření piva v Česku s jinými státy?
Dělali jsme si průzkum v asi třiceti zemích světa a zaměřili jsme se na „pivně“ rozvinuté země. Objevili jsme dva státy, které nemají tuto činnost vůbec obsaženou v zákonech a v nichž je domácí vaření tolerováno. Limit 200 litrů je u nás spolu s Německem nejnižší. Ostatní země už jsou na tom lépe, někde je možné uvařit tisíc litrů, jinde 2 500 litrů. Nicméně ve většině zemí není limit pro vaření stanoven vůbec.
