Satoranský strávil na palubovce rekordních 39 minut, přesto další prohru Chicaga neodvrátil |
Basketbalové zápasy po celém světě od prvního ledna startují minutou ticha. Hvězdy NBA či Euroligy stojí se sklopenými hlavami, mnoho z nich má v očích slzy.
Momenty naprostého soustředění těsně před úvodním rozskokem nahrazují vzpomínky na jednoho z nejvýznamnějších sportovních funkcionářů světa, na jehož počest budou do konce sezony hráči na dresech nosit černou pásku.
Dlouholetý komisionář NBA David Stern zemřel prvního ledna v 77 letech necelé tři týdny poté, co byl hospitalizován s krvácením do mozku a následně akutně operován.
Ve vedení ligy byl nepřetržitě 30 let a když svou pozici předával v roce 2014 Adamu Silverovi, odcházel na vrcholu.
„Každý člen rodiny NBA těží z Davidových vizí, štědrosti a inspirace,“ řekl Silver v prohlášení médiím. Vypadal, že ho Sternova smrt hluboce zasáhla, tak jako všechny v „rodině NBA“.
Zakladatel Dream Teamu
Původně podnikatel a právník z New Yorku byl známý jako nelítostný vyjednavač, který se nebál dělat kontroverzní rozhodnutí. Když ligu v roce 1984 přebíral, nebyla NBA nic exkluzivního.
Americká televize CBS vysílala jen velmi malé množství zápasů. Všechny navíc až ze záznamu pozdě vnoci nebo další den.
Bez internetu se tak zprávy o výsledcích předávaly telefonicky, někdy se fanoušek dozvěděl výsledek až druhý den ráno v novinách.
Takhle to navíc chodilo nejen u zápasů základní části, ale i finálové série, kterou dnes sledují živě po celém světě desítky milionů lidí.
Dream Team na LOH 1992 (Zleva Scotty Pippen, Michael Jordan a Clyde Drexler).
Teď NBA každoročně vydělává kolem 5,5 miliardy dolarů, ztoho miliarda přichází jen od majitelů televizních práv.
Přes některá nepopulární a kontroverzní rozhodnutí jsou tisíce basketbalistů hlavně díky Sternovi jakožto dolaroví milionáři doživotně finančně zabezpečeni.
„Nemám žádné výčitky. Vím, že to zní šíleně, ale je to tak,“ říkal vjednom zposledních rozhovorů v srpnu 2019 pro New York Times.
Byl to právě Stern, který přesvědčil ligové hvězdy jako Michaela Jordana, Magica Johnsona čiLarryho Birda, aby se stali součástí týmu, který bude navždy uložený v paměti sportovních fanoušků jako „Tým snů“.
Toto mužstvo hrálo na olympijských hrách v Barceloně 1992 a byl to první americký basketbalový výběr složený z profesionálních hráčů.
Michael Jordan při uvedení do Síně slávy NBA.
„Dream Team způsobil rozpuk basketbalu po celém světě. Před olympiádou v Barceloně se oNBA informovalo v osmdesáti zemích světa, teď jich je 215,“ tvrdil Stern.
„Po létě 92 tam byl jasně rozeznatelný růst. Můžeme říct, že když dal Charles Barkley loktem hráči Angoly, způsobilo to, že ho pak mohli vidět rozdávat lokty vNBA fanoušci z celého světa.“
„Mohli jsme začít propagovat ligu v zemích, které jsme si předtím ani nedokázali představit, amohla za to olympiáda.“
„Také se jí to vrátilo. Zápas USA proti Číně na OH v Pekingu 2008 je dodnes historicky nejsledovanějším basketbalovým zápasem,“ připomínal Stern postavu obrovitého Číňana Jao Minga, který mu pomohl soutěž „rozjet“ v nejlidnatější zemi světa.
Globální růst
Dream Team byl opravdu tím klíčovým prvkem. Spousta globálních ligových hvězd jako Němec Dirk Nowitzki, Francouz Tony Parker či Argentinec Manu Ginobili přiznali, že je jako děti uchvátil právě olympijský turnaj v Barceloně.
Na startu aktuálního ročníku bylo na soupiskách týmů NBA 108 zahraničních hráčů, téměř čtvrtina z celkového počtu.
V roce 1989 prý Stern čtyři hodiny čekal v lobby sídla čínské státní televize CCTV v Pekingu, aby se dočkal schůzky s vedením. Přesvědčil je k přenášení zápasů NBA, které jim poskytl zdarma.
Jao Ming
Dnes mají zápasy NBA na CCTV 18 milionů předplatitelů av červnu oznámila NBA prodloužení smlouvy na televizní práva o pět let v hodnotě 1,5 miliardy dolarů.
Zbytek světa Čínu rychle následoval a dnes běží finálové zápasy nejenom ve 215 zemích, ale také v50 jazycích. Své lokální kanceláře má dnes NBA ve dvanácti městech mimo USA včetně Londýna, Bombaje, Johannesburgu či Manily.
„Spolupracovali jsme se státy iměsty na tom, kde přesně chceme kanceláře vybudovat. Zakládáme akademie, kterých máme pět po celém světě a pořádáme kempy pro mladé s názvem Basketbal bez hranic. V roce 2020 startuje pod hlavičkou NBA Africká basketbalová liga,“ vypočítal Stern.
Míň šarvátek a v oblecích
V 80. letech byla liga považována za násilnou, což jí ubíralo na sledovanosti. I o tohle se Stern pomohl postarat, především tvrdými tresty za tzv. „Malice at the Palace“.
Po jedné z nejhorších bitek v ligové historii v roce 2004 v závěru utkání Indiany s Detroitem, která se dostala až mezi diváky, potrestal Stern stopkou pět hráčů celkem na 142 zápasů. Nejhůř dopadl hlavní aktér, křídelník Indiany Ron Artest, jenž si nezahrál 86 duelů, což je víc než jedna celá sezóna.
„Byla to opravdu nechutná scéna a vyžadovala tvrdé potrestání. Nemůžeme dovolit, aby se takhle prolomila bariéra mezi hráči a fanoušky. Museli jsme to udělat, aby sport dál rostl,“ řekl tehdy Stern a měl pravdu. Od té doby jsou šarvátky v NBA jen velkou vzácností.
Daryl Morey, generální manažer basketbalových Houston Rockets
Ke zkulturnění zámořského basketbalového prostředí přispěla také pravidla oblékání, které NBA zavedla na začátku sezóny 2005/2006 jako první liga na světě. Hráči od té doby musí mít na lavičce sako, pokud do zápasu nezasáhnou.
Podobná pravidla platí i pro oblečení při příchodu do haly a na pozápasové tiskové konference. Zakázána byla spousta oblečení spojeného shiphopovou kulturou jako velké řetězy, kšiltovky, trička, šátky a další.
Některé z ligových hvězd nařízení kritizovaly a dobrovolně inkasovaly pokuty, nakonec se ale všichni podřídili. Teď jsou ze spousty hráčů módní ikony svlastními oděvními značkami.
„Dělali si ze mě legraci v televizi a v rozhovorech mi navlékali šátky a zlaté řetězy. Po letech ale všichni uznali, že to bylo správné rozhodnutí. Byla to další příležitost pro hráče, jak vyniknout aoni toho využívají naplno,“ vzpomínal Stern.
Výchova nástupce
Třicet let po svém nástupu předával Stern ligu Adamu Silverovi jako globálního giganta, jehož hvězdy mají hodnotu miliardy dolarů, s více fanoušky po celém světě než v USA a jako žijící organismus, jehož progres můžete sledovat prakticky v reálném čase na Twitteru.
Teď není populárnějšího šéfa v zámořských sportech, než je Silver. V zákulisí se ví, že Stern svého nástupce pečlivě vybíral a dlouho vychovával jako svého asistenta.
„Liga nemůže být v lepších rukách. Jsem absolutně spokojený,“ usmíval se ještě v srpnu Stern a zřejmě měl pravdu.
Liga například dělá velkou show i z výběru nových mladých talentů a všechno to je Sternova práce. Byl v čele týmu, který vymyslel tzv. draftovou loterii, v níž se losuje, které z mužstev získá právo vybrat si největší talent daného ročníku.
Tomáš Satoranský
Jak los, tak následný draft je přenášen živě v televizi a týmy analytiků probírají každý výběr snad víc než akce ve finálové sérii.
Hráči zároveň berou draft jako určitou inauguraci do soutěže a o momentu, kdy jim komisionář potřese rukou a předá jim čepici s logem jejich nového týmu, sní už od dětství.
Potvrzují to i slova aktuálně jediného Čecha v NBA Tomáše Satoranského.
„Neměl jsem možnost mu potřást rukou, protože jsem byl vybrán až ve druhém kole a dodnes toho lituji. Je to trochu hloupé, ale snil jsem o tom, že si s ním potřesu rukou, protože by to znamenalo, že jsem oficiálně hráč NBA.“
Podobné sny mají po celé planetě tisícovky basketbalistů aidíky Sternovi si je mnoho už mohlo splnit. Není tedy divu, že Stern dostal za svůj přínos řadu ocenění a je také členem Síní slávy ve Springfieldu i FIBA ve Španělsku.
