Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Olomouckém kraji
Olomoucký kraj i zbytek Česka se dlouhodobě potýkají s problémem nezaměstnanosti zdravotně postižených i dalších lidí znevýhodněných na trhu práce. Jedním z řešení je tzv. sociální podnikání, které ze svých fondů podporuje i Evropská unie.
Lidé se zdravotním postižením nebo s jinými znevýhodněními často čelí nedostatku pracovních příležitostí. Moderním řešením, jak je zapojit do pracovního trhu, je takzvané sociální podnikání. Jedná se o pomyslnou zlatou střední cestu mezi klasickými firmami a neziskovými charitami, které znevýhodněným často pomáhají.
„Je to podnikatelský koncept, který v sobě propojuje dva cíle. Snahu o vytváření zisku, ale zároveň dosažení nějakého vyššího společensky prospěšného cíle,“ vysvětlil Tomáš Kročil z Katedry aplikované ekonomie na místní Univerzitě Palackého (UPOL).
Většině sociálních podniků v Česku jde podle něj o integraci znevýhodněných osob zpět do společnosti. Mezi znevýhodněnými jsou přitom nejen zdravotně postižení, ale třeba i lidé, kteří trpěli závislostí na drogách, alkoholu, nebo strávili několik let ve vězení. I pro ně může být hledání zaměstnavatele velmi obtížné.
Kavárna i rehabilitační centrum
Přestože Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropě, neznamená to, že práci zde najde kdokoli. Ze statistik UPOL vychází, že konkrétně v Olomouckém kraji je podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením (OZP) 18,38 procenta. Obecná nezaměstnanost (k 30. 6.) je zde podle Českého statistického úřadu přitom na hranici 2,5 procenta. Poptávka po vhodných volných pracovních místech pro OZP zároveň výrazně převyšuje nabídku, na 532 takových míst připadá v kraji 2018 uchazečů.
Výzkum zmíněné Katedry aplikované ekonomie poukázal na to, že v Olomouckém kraji existuje celkem jedenáct evidovaných sociálních podniků, které se věnují začleňování znevýhodněných lidí. Zaměřují se přitom zejména na osoby se zdravotním postižením. „Další podniky se zaměřují na jiné znevýhodněné osoby. V Olomouci například máme kavárnu, která zaměstnává lidi, kteří byli dříve závislí na alkoholu,“ zmínil Kročil. Kavárna Naše café funguje od roku 2013 a na jejím provozu se finančně podílejí i evropské dotace.
Dalším příkladem je organizace Spolek Trend vozíčkářů, která se do sociálního podnikání pustila v roce 2008 jako do své vedlejší činnosti. „Naším cílem je především zaměstnávání osob se zdravotním postižením v regionu, jejich seberealizace a celkový sociální rozvoj,“ uvedl zástupce ředitele Libor Hulín s tím, že případný zisk je používán podporu hlavních činností spolku, kterými jsou služby osobní asistence nebo třeba půjčovna kompenzačních pomůcek, jako jsou chodítka, hole nebo vozíky.
Samotné podnikání se pak věnuje například digitalizaci obecních a spolkových kronik nebo zpracování dřeva. Hulín poznamenal, že kvůli administrativní náročnosti organizace využila evropské dotace pouze ve svých začátcích, a nyní vyhledává spíše menší dotační tituly lokálního charakteru.
Olomoucké rehabilitační centrum Jitrocel je sociálním podnikem od roku 2012, a zaměřuje se na rehabilitační služby především pro klienty s neurologickými onemocněními mozku. V jeho řadách pracují osoby se zdravotním omezením, kterým jsou podle jednatele společnosti Stanislava Birčáka vhodně nastaveny pracovní podmínky i úvazky.
„Zaměstnáváme více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním omezením, OZZ (osoby zdravotně znevýhodněné, pozn. red.) a OZP pracují na recepci společnosti, v back office a pomáhají při poskytování rehabilitačních služeb jako odborní asistenti,“ popsal fungování centra Birčák. Jitrocel podle něj zatím mezi lety 2017 a 2019 využil dvě dotace z evropských fondů, první z nich pomohla s vybudováním Lokomočního centra, díky kterému se zvýšil počet pracovních pozic, druhá pak spolufinancovala mimo jiného nákladná školení pro fyzioterapeuty a odborné asistenty.
Znevýhodněným se díky práci zvyšuje sebevědomí
Představitelé olomouckých sociálních podniků vyzdvihují jejich pozitivní dopad. „Sociální podnikání v Olomouci má nezastupitelnou pozici při začleňování skupin osob těžce uplatnitelných na běžném trhu práce, a mělo by být ve větší míře součástí plánu rozvoje zaměstnanosti regionu,“ podělil se o svůj pohled Hulín.
Z praxe prý například ví, že zdravotně postižený člověk, který pracuje, nemá potřebu pouze pobírat dávky. „Pracuje-li, odvádí zpět část nákladů na něj vynaložených do státního rozpočtu,“ připomněl zástupce ředitele s tím, že se u takového člověka zvyšuje nejen jeho schopnost využít alespoň zbytek svého pracovního potenciálu, ale také jeho sociální adaptabilita, sebevědomí a pocit prospěšnosti pro celou společnost.
Stanislav Birčák nechtěl hodnotit celkovou roli sociálního podnikání v kraji, na rehabilitačním centru Jitrocel je ale podle něj vidět, jak velký přínos znamenalo a jaké nové příležitosti přineslo financování projektů z evropských fondů. „Vytvořili jsme sedm nových pracovních pozic pro zdravotně znevýhodněné zaměstnance, násobně jsme zvýšili obrat společnosti a zavedli jsme nové služby,“ řekl Birčák. Dodal, že nejvíce ho těší spokojení klienti, kteří nemusí za špičkovou a cenově dostupnou neurorehabilitací dojíždět do jiných regionů.
Vzdělávací a poradenské sdružení EDUKOL působící nedaleko Olomouce poskytuje konzultace v otázkách sociálního podnikání. „Z hlediska významu je sociální podnikání lokálně poměrně zajímavým nástrojem řešení zaměstnanosti specifických cílových skupin. Setkal jsem se s projekty pivovaru, výroby obuvi, kaváren, montážních dílen, ne všechny však byly nakonec realizovány,“ podotkl jednatel sdružení Tomáš Chudoba.
Bez toho, aby sociální firma uměla generovat zisk, měla relevantní a zajímavé produkty a služby, to podle něj prostě nejde. „Pak se jedná spíše o sociální služby s přidruženou výrobou, které bez dotačních titulů nemají dlouhého trvání. Těch dobrých příkladů je ale myslím docela hodně,“ uzavřel jednatel.
Evropská unie podporuje sociální podnikání skrze řadu kanálů. Největší z nich je Evropský sociální fond, na který navazuje Operační program (OP) Zaměstnanost. Podniky přitom mohou čerpat podporu ve formě dotace, ale třeba i zvýhodněného úvěru.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí zajistilo ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou výraznou finanční pomoc pro sociální podnikatele, kteří budou díky zvýhodněnému úvěru a poradenství moci rozšířit aktivity svých podniků,“ uvedlo ministerstvo. Nová výzva k využití finanční nástroje byla otevřena koncem léta a úspěšní žadatelé si mohou mezi sebou rozdělit až 400 milionů korun.
Další peníze lze čerpat z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to skrze OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo Integrované regionální operační programy (IROP). „Evropské“ příležitosti pro podporu sociálního podnikání budou k dispozici i do budoucna. „[Operační] program Zaměstnanost plus (2021-2027, pozn. red.) myslí na podporu sociálních inovací obecně, včetně sociálního podnikání,“ uzavřel Kročil.
Článek původně vyšel v Olomouckém deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.