Ti, kdo s atentátem nesouhlasí, tak činí na základě řady argumentů, které spolu nutně nesouvisejí, anebo se mohou i vylučovat. Například že zabíjení lidí je nemorální nebo že zabíjení nevinných je nemorální.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda

Nebo že Solejmání byl zasloužilý hrdina boje s Islámským státem, případně že Američané porušili mezinárodní právo nebo zavedené zvyklosti. Že věc je kontraproduktivní vzhledem k dalšímu vývoji v regionu, eventuálně že kvůli tomu hrozí íránská odveta, která bude stát mnoho životů nevinných lidí. Máme tu tedy argumenty morální, právní i praktické.

Debata měla řadu různých zajímavých logických pastí. Těžko lze například tvrdit, že Trump jednal nemorálně, když Solejmáního nechal zabít, a současně dodávat, že teď jeho lidé spáchají v odvetě za atentát další zločiny.

Převzato z Plusu

Odstranění Solejmáního lze vidět v kontextu amerického předvolebního boje, Trumpovy záliby v gestech nebo také nedávného úspěšného usmrcení Bagdádího. Americký prezident jím „dorovnal“ bilanci svého neoblíbeného předchůdce Obamy, který měl na kontě Usámu. Teď jako kdyby Obamu překonal.

Samotný Obama zavedl cílené zabíjení teroristů, zejména na dálku pomocí dronů, jako důležitou bojovou metodu. Ta měla mimo jiné pomoct vyvázat americkou armádu z asymetrických střetů s nekonvenčními soupeři, třeba teroristickými organizacemi nebo nestátními armádami.

Kde začíná teror

S tím souvisí jedna z klíčových otázek bagdádského atentátu, zejména otázky, do jaké kategorie bychom řadili právě Kásema Solejmáního. Byl to armádní generál, či dokonce politik jiného suverénního státu, anebo terorista? A pokud byl generálem, odehrál se útok v kontextu války, při které zabíjení patří k pravidlům hry, anebo mimo ni, a došlo tedy ke zločinu vraždy?

Zabíjet cizí generály v době míru je těžko obhajitelné. Zabíjet je ve válce je normální. A do třetice – stav míru s teroristy je protimluv. A zde je jádro pudla, protože celá věc se odehrála v jakési šedé zóně na rozhraní několika stavů.

Írán dlouhodobě uplatňuje politiku nejednoznačnosti, snahu udržet vlastní ozbrojenou činnost na hranici kategorií – války a míru, legálního boje a terorismu. Tuto metodu pomáhal rozvíjet a naplňovat právě Solejmání.

Část činnosti Revolučních gard, a zejména jednotek Kuds, je naprosto typicky teroristická. Současně ale je vykonávána jménem státu a buď je utajována, nebo zabalena do jiného narativu, třeba boje proti sunnitských džihádistům nebo za palestinská práva. Překvapivě mnoho českých debatujících takovou verzi akceptovalo.

Solejmání politiku balancování na okraji stále více natahoval a byl zřejmě přesvědčen, že verze o „generálovi“ a o neexistenci válečného stavu ho uchrání před americkou či jinou střelou. Narazil na amerického prezidenta, který ovšem žádné kategorie ani pravidla neuznává. Vzhledem k tomu, v jak komplikovaném morálním a právním kontextu se tak stalo, záleží hodnocení Trumpova činu ze všeho nejspíše na tom, jakého politického smýšlení je sám hodnotitel.  

Prezident a generál

Zmínili jsme řadu argumentů proti atentátu na Solejmáního. Samozřejmě existují i argumenty pro atentát. Samotný Trump svůj čin nehájí jako strategický či politický krok, ale tvrdí, že rozhodnutí k Solejmáního odstranění bylo preventivní, mělo prý zabránit rozsáhlé operaci řízené právě tímto generálem.

Pak by celá kalkulace byla jiná – záleželo by na tom, kde stanovíme hranici přiměřeného zásahu. Zastřelit člověka, který na nás míří pistolí, je jistě ospravedlnitelné. Solejmání ale nebyl ten, kdo střílí, ale kdo střílení organizuje nebo nařizuje. Příslušné informace od CIA ani Bílého domu nemáme a opět záleží na nás a našich předchozích východiscích, budeme-li jim věřit a případně uděláme na jejich základě nějaký závěr.

Osobně mám o Trumpově rozhodnutí pochybnosti, spíše ovšem praktické než morální či právní. V zásadě je ale legitimní mít na atentát proti Solejmánímu jakýkoli názor, je to složitá a citlivá otázka. To, co mě znepokojilo nejvíce, není černobílá optika české debaty, ale východisko některých diskutujících, podle kterého je „kovboj“ Trump větší problém než „hrdina“ Solejmání.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít