Výzkum: Jen procento obyvatel Česka má dostatek vitamínu D ze stravy
Jen jedno procento lidí ve věku 19–90 let má podle nového výzkumu Centra zdraví, výživy a potravin dostatečný příjem vitamínu D z obvyklé české stravy. Na zdraví to má negativní vliv zejména na podzim a v zimě, kdy je málo slunečního záření, které jinak může potřebu vitamínu vyrovnat.
Vitamín D si z 90 procent vytváříme z letních paprsků, záleží ovšem na správné vlnové délce a úhlu dopadu. Zbývajících 10 procent získáváme ze stravy. Zimní slunce, jakkoliv je příjemné se mu vystavit, s přísunem D nepomůže. Proto trpí většina lidí jeho nedostatkem a je nutné ho dodávat tělu ve stravě.
Dospělá česká populace přijímá z obvyklé stravy, tedy bez doplňků, ovšem v průměru 3,6 μg vitamínu D za den. Doporučená denní dávka je ovšem více než 15–20 μg na osobu a den. To ve stravě přijímá ale jen jedno procento dospělých osob. S přirozeným úbytkem denního světla v zimě a na podzim mají pak lidé vitamínu D nedostatek.
V současnosti trpí nedostatkem vitamínu D téměř 60 procent populace všech věkových skupin, z toho polovina má hodnoty tohoto vitaminu na extrémně nízké úrovni. Stav vitamínu D lze zjistit krevním testem u lékaře.
Vitamín D přitom potřebujeme po celý život. Spolu s vitamínem K2 je nezbytný pro efektivní vstřebávání a ukládání vápníku. Má výrazný vliv i na imunitní systém, na neuro-svalové funkce a také je mu přisuzovaná schopnost chránit před infekcemi i před prochladnutím a chřipkou. Podílí se na regulaci krevního tlaku, na růstu krevních, svalových a kožních buněk. Při dostatečných dávkách zlepšuje prognózy chorob a často působí i preventivně.
Vitamín D a kosti
Hlavní úlohou vitamínu D je udržovat optimální hladinu vápníku a fosforu v krvi, což je nezbytné pro vývoj a růst kostí v dětství i pro jejich obnovu v dospělosti a stáří. Nízká hladina vápníku v krvi způsobuje, že si ho organismus začne brát z kostí a následkem toho dochází k jejich „řídnutí“ – čili osteoporóze. „Vitamín D se společně s vitamínem K2 podílí na efektivním vstřebávání a ukládání vápníku do kostí a zubů, který se jinak může ukládat v cévních stěnách a měkkých tkáních a výrazně zvyšovat riziko aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob,“ vysvětluje MUDr. Jana Čepová, primářka Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie Fakultní nemocnice Motol.
Strava obvykle nestačí
Zmiňovaná doporučená denní dávka 20 μg se totiž do těla dostane například ve 200 g filetu lososa, tuňáka či úhoře žijících volně v moři nebo v 1 čajové lžičce oleje z tresky. Z tuzemských ryb by to bylo například 1 kg štiky. Stravovat se takto denně není příliš reálné.
Pokud chcete déčko preventivně doplnit nebo patříte do některé z rizikových skupin, zaměřte se při výběru vhodného produktu na kvalitu a především množství účinné látky. „Některé dostupné doplňky stravy obsahují až 5600 jednotek (IU) vitamínu D3, a stačí je tak užívat jednou týdně. Tělo si načerpané množství déčka uloží a postupně je čerpá v takové míře, jak právě potřebuje,“ říká MUDr. Jana Čepová.
Pro lidské tělo jsou vždy vhodnější doplňky přírodního původu – například D3 vyrobený z lanolinu z ovčí vlny. Tobolky s účinnou látkou v sypké podobě oproti tabletám neobsahují pojiva, barviva, stabilizátory, leštidla a jiné nadbytečné látky.
