Antonín Hudeček (1872–1941) patří k zakladatelské generaci českého moderního umění, spojenou se spolkem Mánes a také s Mařákovou krajinářskou školou na pražské Akademii. On sám ji sice vystudoval v ateliérech Václava Brožíka a Maxmiliána Pirnera a poté pokračoval ve studiích v Mnichově, ale Mařákovce doprovázel na jejich legendární malířské exkurze na Okoř, kde vytvořil svá nejzásadnější díla.

Jeho tvorba se pak dále plynule odvíjela v duchu moderního realismu a byla respektována i mladšími generacemi tvůrců. Ve sbírce GAVU Cheb se nachází sedm obrazů z různých období, spojených s jeho oblíbenými krajinářskými lokacemi. Nejstarším plátnem jsou Chalupy (1906 nebo 1907), trvale prezentované ve stálé expozici, které byly nedávno spojeny s jeho malířským pobytem ve Starém Kolíně. Velmi zajímavým obrazem je nedatovaná Krajina s procesím, dosud pomíjená literaturou. Díky svému tématu nejspíš souvisí s jeho slavnými plátny Pohřeb a Májová pobožnost ze zimy 1913-14, které vytvořil podle skic z Policka, kam zajížděl v letech 1909 až 1914. Ze stejného regionu z Machova pochází také skicovitě nahozená Krajina s rozkvetlým makovým polem. Nokturno Moře vzniklo podle skic z jeho druhého pobytu na Sicílii (1908-09). Z meziválečné doby pochází plátna Štrbské pleso (1925), Potok Bělá v zimě (1935) od Častolovic, kde si v roce 1927 koupil vilu, a Horská krajina s kvetoucím vřesem (1933), které nejspíš zobrazuje motiv od řeky Blanice.