Legendami opředený Větrný zámek na Pelhřimovsku se letos otevře návštěvníkům

  8:42
Tajemný kamenný zámeček na vrchu Křemešník na Pelhřimovsku, jehož fasády zdobí sklenění havrani, letos poprvé plánuje jeho majitel otevřít návštěvníkům. Legendami opředený Větrný zámek by měl také více prokouknout. Jeho majitel chce výrazněji pokročit v opravách stavby.

Stavba Větrného (či Havraního) zámku svou strašidelnou fantaskností dotváří atmosféru poutního vrchu Křemešník. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Památka by letos měla být poprvé v historii pravidelně přístupná pro zájemce o prohlídku interiérů. Řekl to podnikatel Jiří Kovář, který je v současnosti vlastníkem této bizarní romantické stavby z předválečných let.

„Pomalu zámeček rekonstruujeme, teď vyřizujeme povolení na opravu opěrné stěny na straně ke kostelu, která se zřítila. Tu bychom chtěli opravit letos,“ řekl Kovář.

Oprava jedné z věží zámečku je podle něj už dokončena. „Tam už je hotovo, dá se tam i nocovat,“ řekl Kovář.

Majitel chce zámek letos poprvé zpřístupnit za dobrovolné vstupné zájemcům o prohlídku. „Bude to věcí konkrétní dohody času návštěvy s průvodcem. Kontakt na něj dáme na internet nebo připevníme na vrata zámečku,“ řekl Kovář.

Stavbu navrhoval architekt, který se podílel i na chrámu sv. Víta

Vlastník zámku by chtěl stavbu postupně celou opravit a dobudovat podle dochovaných projektů Kamila Hilberta z roku 1930. „Stále zůstává mým cílem dostavět jej do podoby, v jaké měl původně být. Ovšem to by stálo deset milionů korun,“ pověděl Kovář.

Hilbert byl architektem, který se podílel na dobudování katedrály svatého Víta v Praze. Větrný zámek na Křemešníku Hilbert stavěl pro svého přítele Josefa Šejnosta: medailéra, milovníka pohádek a rodáka z nedalekého Těšenova, který chtěl v zámečku otevřít malé muzeum svého díla. Šejnostovi na stavbu zámečku město Pelhřimov věnovalo coby významnému rodákovi stometrový pás pozemku na vrcholu Křemešníku.

Stavba začala v roce 1930, nebyla ale nikdy dokončena. V roce 1935 ji Šejnost přerušil a o šest let později zemřel. Šejnost byl dvorním medailérem vlád a osobností Československa.

Stavba Větrného (či Havraního) zámku svou strašidelnou fantaskností dotváří atmosféru poutního vrchu Křemešník. Fasádu jedné z věžiček zdobí sedm skleněných havranů, u kované brány na zemi trůní kamenná hlava, ve stěnách jsou okénka podobná střílnám. Střechy zdobí napodobeniny středověkých chrličů. Uvnitř jsou kachlová kamna, jedny postavil sám Šejnost.

Zámeček má opravenou věž, má vlastní zdroj vody i vodovod

Při pohledu od křížové cesty, vedoucí od údajně zázračného pramene na úpatí Křemešníku, působí kamenná stavba Větrného zámku monumentálně.

Lidé měli o uplynulé neděli opět po třech letech možnost prohlédnout si také interiéry stavby a tentokrát dokonce i její sklepení. Příležitosti k prohlídce využily během jediného dne stovky lidí.

„Němci za války chtěli zámeček zbourat, údajně proto, že prý ve zdejším kostele nebo zde na Větrném zámku byly uchovávány klenoty svatého Václava, proto měla být pomsta Němců, že to zde zbourají, ale naštěstí k tomu nedošlo,“ řekl průvodce zámečkem Jiří Blažek.

Po zesnulém medailérovi vilu zdědil jeho syn Zdeněk Šejnost. Ten nakonec prodal zámeček dřívějšímu nájemci křemešnického hotelu Jaroslavu Škodákovi, jehož majetek však skončil v exekuci.

V exekuční dražbě pak zámeček koupil stávající majitel Jiří Kovář, šéf stavební firmy Starkon ze Staré Říše. Zámeček má nyní opravenou a obyvatelnou jednu věž, má vlastní zdroj vody a vodovod, připravené instalace elektřiny.

V zámečku mohou být ukryté klenoty, za války je hledali i Němci

Ve sklepení zámečku jsou podle průvodce Blažka místa, která by teoreticky mohla být úkrytem klenotů, které zde za války prý Němci hledali.

Takové úkryty prý mohly být v bývalé prádelně zámečku, kde jsou dochovaná kamna na ohřev vody. Ve stěně prádelny je otvor do podzemní nádrže na jímání dešťové vody. „Osobně si myslím, že by ty klenoty mohly být pod topeništěm kamen v prádelně, či v oné nádrži na dešťovou vodu,“ řekl Blažek. Za války údajně působila na Křemešníku až stočlenná posádka SS.

Ve zdejším poutním kostele Nejsvětější Trojice v sousedství zámečku i dnes ukazují relikviář s kopií svatováclavské koruny. „Vyprávění o údajném uchování části klenotů z Pražského hradu za války na Křemešníku jsem slyšel od řady pamětníků,“ řekl Vít Škoda z Matice křemešnické.

Stavitel Jiří Kovář plánuje rekonstruovat i další stavby v podobném duchu, například novogotickou bývalou školu a zahradnictví v areálu někdejší textilky továrníka Löwa v jihlavském Heleníně.