„Pokud jsou e-recepty dobře vytištěné s dobře čitelným kódem, fungují krasně,“ říká lékárnice Zdeňka Fikarová z lékárny Doktora Maxe v Pardubicích. Problémy nejsou ani s QR kódem. Složitější situace nastává ovšem v případech, kdy lidé mají e-recepty na starších typech telefonů. Ve většině případů se jedná o důchodce, kteří s recepty chodí zdaleka nejčastěji.
Příkladem je Jaroslava Bradáčová, seniorka ze Žďáru nad Sázavou. „Mám hned několik léků, které beru pravidelně. K doktorům si ale vždy dopředu zavolám a oni mi recept připraví v papírové podobě. Pak si ho u nich na poliklinice vyzvednu a v tamní lékárně rovnou zajdu pro léky, takže to mám při jednom. Mobilní telefon sice používám, ale jen na volání. Někteří doktoři mi posílání receptů nabízeli, já bych ale nevěděla, co s tím. Musela bych lékárníkům dát telefon, ať si to tam sami najdou,“ popsala.
„Pokud mají lidé e-recepty na mobilu, musíme u starých typů mobilů luštit jednotlivá čísla a písmena z malých displejů, a zabere to mnohem víc času. Mobil zhasne, než to lékárník do počítače vloží. Je to problém,“ dodala Fikarová. Problém podle ní se čtením ze starých mobilů tak nastává zhruba ve třetině případů.
To však nejsou ty největší komplikace, které s nástupem e-receptů přišly. Hlavní problém nastal pro lékárny s novým rokem. Na jednom kódu nyní totiž může být pouze jeden lék. Dříve mohly být na receptu léky dva, což bylo rychlejší.
Pouze opisovat kódy
„Je to naprostá katastrofa. V praxi to znamená, že když jde senior se starším telefonem například od praktického lékaře a má třeba pět či šest receptů, tak to znamená desetkrát překlikat kód, což u seniorů většinou znamená ručně,“ postěžovala si vedoucí lékárny karlovarské nemocnice Iva Tomisová, podle které je situace od ledna zoufalá.
Co je e-recept? E-recept je recept vystavený v elektronické podobě. Každému e-receptu je přidělen unikátní identifikátor, na základě kterého jej vydává lékárník. Lékaři mají tuto povinnost už dva roky. Recept potom pacientovi vytisknou, pošlou jako SMS či e-mail nebo si ji může nemocný zobrazit v aplikaci na webu či v mobilním telefonu. Recept pak v jakékoliv z výše uvedené formě musí pacient ukázat v lékárně. Papírový formulář smí použít jen v případě výpadku elektřiny či internetu, případně když recept vystaví u pacienta doma. Výhodou elektronického receptu je možnost jeho změny i po odchodu pacienta z ordinace. Recept je možné vystavit i na dálku, bez přítomnosti pacienta v ordinaci, záleží to ovšem na rozhodnutí lékaře. |
V konečném výsledku to pak vypadá tak, že lékárník musí ručně desetkrát překlikávat třináctimístný kód do počítače, aby se vůbec dozvěděl, co má pacient dostat.
“PFAQH C3TT UTH5 PFQA UHGT 6GTR PGTH NB6H THBF PHNT T6H5 8HTE NHTH H6TH JU7T PNH6 NGTE JUT5 BH5D PHTR PGAQ UYH6 RGT8 JNHT… Takhle teď vypadá moje pracovní náplň,” postěžoval si další lékárník, který si nepřál být jmenován.
Společně s dalšími poukazuje na to, že nyní musí při práci dvakrát tolik hledat, otevírat, přepisovat bez jakýkoliv benefitů. Navíc přepisování takových kódů prodlouží vydávání léků až čtyřikrát. V lékárnách se pak tvoří fronty, lidé jsou naštvaní, lékárníci nešťastní.
“Už dva takto zaslané recepty ve formě SMS do tlačítkového telefonu výrazně prodlouží dobu obsluhy v porovnání se situací, kdy pacient přijde s papírem v ruce. Pokud má zákazník data, je to jednodušší, protože si kód načteme. Pokud nemá, musíme přepsat pro každý lék několik znaků ručně,” uvedla lékárnice z Baťovy nemocnice ve Zlíně. „To znamená, že zákazník opakovaně předává do ruky mobil, protože to třeba nepřečte a já mu ho opakovaně vracím.”
Problém také nastává v případě, kdy si pacient vyzvedne část léků v jedné lékárně, část v druhé. „Jenže on se v SMS zprávách nevyzná. Neví, na kterou esemesku si lék vyzvedl, tudíž musíme zadávat znovu všechny kódy, a tak zjistit, jaký lék ještě můžeme vydat,” dodala lékárnice.
Farmaceuti řeší pouze technické problémy
Hledání nevydaného léku mnohdy může zabrat až dvacet minut. Teprve poté se lékárník může věnovat „své práci“, tedy konzultovat a vysvětlovat užívání daných léků. Lékárníci tak řeší hlavně technické věci.
„Někteří starší pacienti nejsou schopni ve svém telefonu SMS vyhledat, případně nemůžou rychle najít brýle. Někdy například nerozlišují písmeno i a jedničky. My bychom jim do telefonu neměli zasahovat, navíc ani neznáme všechny systémy. Ale děláme to, kódy přepisujeme ručně – odhaduji, že tak ve dvou třetinách případů,” uvedla lékárnice Petra z lékárny Formaka v Ostravě. |
„Vůbec není čas na to, abychom zkontrolovali, co tam pacient má a jestli je to vůbec dobře. Jako problém vnímám i to, že dříve lidé přišli s papírovým receptem a viděli, že jim tam třeba něco chybí, lékař jim tam něco nenapsal,” popsala Tomisová. „Záměr byl možná dobrý, ale praktické provedení já osobně teď vnímám velice negativně.“
S podobnou zkušeností přispěla i Katarína Bányiová, která pracuje v jedné z pražských lékáren. „Už několikrát se mi stalo, že přišel pacient s tím, že mu přišla SMS, ale recept nečekal. Chtěl vědět, co mu přišlo, co si má vyzvednout. Po načtení jsme však zjistili, že byl pro někoho úplně cizího, od doktora z jiného města. Takže jeden pacient svůj recept nedostal, druhý, pokud by se to neověřilo, by užíval něco, co by pro něj vůbec nebylo určeno,” postěžovala si.
Kromě náročnosti s opisováním kódu lékárníci poukazují na občasné výpadky systému. V takových případech totiž podle nich nemohou vydávat žádné léky. Farmaceuti tak poukazují i na nepřipravenost celého systému po technické stránce.
Změna přišla kvůli lékárníkům samotným
Na problém se změnou upozornila na konci loňského roku i Česká lékarnická komora. „Řešením by mohl být hromadný identifikátor pro více receptů nebo přístup lékárníka k dalším předepsaným e-receptům konkrétního pacienta po načtení prvního identifikátoru. Další možností, která by byla technicky nejjednodušší a nejrychlejší, by bylo zobrazení identifikátorů e-receptů v nově schváleném lékovém záznamu pacienta,“ uvedl prezident komory Aleš Krebs.
Zhruba jeden z pěti e-receptů je vydaný formou SMS, asi 50 000 měsíčně také jako e-mail. Systém e-receptů byl spuštěn od roku 2018, každý měsíc je jich vydáno mezi pěti a 6,5 miliony. Nyní je elektronicky vystaveno 96 procent receptů. Ministerstvo počítá, že se číslo zvýší poté, co bude možné vydávat elektronicky i recepty s modrým pruhem. |
Přestože na nový systém si nyní lékárníci stěžují, změna ve vydávání léků přišla podle ministerstva zdravotnictví právě kvůli nim.
„Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo ke změně počtu položek na elektronickém i listinném receptu na jednu položku na základě připomínek zejména lékárníků z terénu. Ti poukazovali na to, že při vykazování na zdravotní pojišťovnu v případě jedné chybné položky jim může pojišťovna blokovat úhradu celého receptu, což může lékárně způsobit finanční problémy,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Podle ministerstva byl také problém v tom, že pacient neměl přehled o počtu předepsaných léků ve chvíli, kdy obdržel pouze jeden kód. A to mohlo některé lidi zmást.
„Systém funguje bez problémů a plní svou důležitou roli již od 1. ledna 2018, tedy již dva roky, což dosvědčují pozitivní reakce pacientů i lékařů. Stále nejrozšířenější forma předání identifikátoru receptu je v současné době listinná. Nicméně u pacientů roste obliba předání formou sms i e-mailu, které jsou pro pacienty komfortní, a to i zejména v situacích, kdy pacient mezi vyšetřeními po dohodě s lékařem potřebuje předepsat léky na dálku,“ říká Štěpanyová.
„V drtivé většině případů je eRecept formou sms v podobě QR kódů. V případě, že mobilní telefon neumí QR kód přečíst, obsahuje nanejvýš 12 místný kód. Způsob předání eReceptu, kdy lékárník musí tento kód z sms přepsat, je však stále ojedinělejší,“ dodala Štěpanyová.
Mluvčí připomněla, že počet položek byl projednáván i se zástupci z farmacie. Když byl návrh předložen do meziresortního připomínkového řízení, ke kterému se mohla vyjádřit i Česká lékárnická komora, nevyjádřila se. Přesto je však podle jejich slov ministerstvo ochotno dále diskutovat o dalších změnách.
I když je nový systém e-receptů kritizován, část lékárníků je se současným stavem spokojena. Pacienti jsou navíc ve většině případů chápaví a trpěliví. „Snažíme se jim vyjít vstříc a vše vysvětlit. V lékárně tak dochází i k určité edukaci, co se ovládání mobilních telefonů týče,” uvedl Vilém Frendl, vedoucí lékárny U Asklepia ve Žďáru nad Sázavou.
