Stavební práce kvůli přeložce tramvajové tratě do ulice Plotní a emise z aut ovlivnily vzduch natolik, že místním létal prach do očí a vyvolával kašel. Raději se tak zavírali v budovách a snažili se neotevírat okna. Třeba jako v prodejně rybářských potřeb Milo Brno sídlící přímo v ulici Zvonařka.

„V létě jsme naštěstí větrat nemuseli, vzduch se nám točil přes klimatizaci. I tak jsme po celé prodejně často stírali velké nánosy prachu, který našemu dýchání i zákazníkům rozhodně neprospěl,“ bilancoval zaměstnanec Lukáš Parma.

Dojmy Brňanů, že „je něco špatně“, potvrzují hydrometeorologové, kteří nyní vydali sumář kvality ovzduší za loňský rok. Za nelichotivým vzestupem měřicí stanice na Zvonařce podle nich stojí jednoznačný viník.

„Za zvýšenými koncentracemi polétavého prachu v lokalitě jsou stavební práce a s nimi spojené veškeré změny v okolí. Řadí se tam třeba snížení plynulosti dopravy, průjezdy nákladních automobilů na stavbu nebo vyšší míra druhotné prašnosti na silnici,“ vypočítal Jáchym Brzezina, šéf oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Selhalo vedení města, míní expert

Odborné stanice denně zaznamenávají, kolik částic polétavého prachu se vyskytuje v jednom metru krychlovém vzduchu. Zákonem povolená koncentrace směsi různých látek včetně sazí, síranů, kovů či solí se toleruje do 50 mikrogramů. Jenže v Brně se objevovala čísla s více než třiapůlkrát vyšší hodnotou.

„České zákony povolují až 35 dní, kdy může vzduch vykazovat větší znečištění. Tuto hranici Zvonařka pokořila už v dubnu,“ shrnul Brzezina. Do konce roku pak měřidla vykazovala znečištění v 64 dnech, tedy v průměru každý šestý.

A to je podle odborníků extrémní. „Data ukazují, že na Zvonařce soustavně dochází k něčemu, co se dít nemá. Celkově byl rok na rozptylové podmínky příznivý, hodnoty oproti minulosti klesly v dalších stanicích v Brně a dokonce i v Ostravě. Považuji to tedy za selhání vedení města. Silnice se nekropily, u dolního nádraží se hromadil stavební odpad a ten mohl rozfoukávat vítr,“ soudí lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Řešením je podle něj právě častější kropení okolí stavby, k čemuž už na jaře vyzýval Jihomoravský kraj. Další variantou je po vzoru Švýcarska zavádění speciálních filtrů do stavební techniky.

Bez pomoci totiž zhoršená smogová situace ohrožuje zdraví. „Znečištěný vzduch vadí především lidem s chronickým onemocněním cév a srdce či dýchacích cest. Pokud v místě žijí dlouhodobě, mohou se u náchylnějších jedinců tyto nemoci projevit poprvé,“ dodal Šuta.

V novém roce byly překročeny limity čtyři dny z deseti

Vedení města tvrdí, že na problému pracuje. Podle akčního plánu, který schválilo loni v září, má do roku 2030 ubýt až 40 procent emisí oxidu uhličitého proti roku 2000. Za první dvě dekády je však Brno snížilo jen o osm procent.

„Připravujeme změnu systému smluv se zhotoviteli u velkých silničních staveb. Trápí nás hlavně rychlost prací, ale jedním z faktorů, které bychom chtěli zohlednit, jsou i zelená opatření, konkrétně i ta na prašnost. Byť vnímáme, že se to ve finále prodraží. V březnu chceme mít vše připravené,“ informoval náměstek primátorky pro dopravu Robert Kerndl (ODS).

Nicméně aktuálně to na zlepšení nevypadá. V novém roce hlásila stanice Zvonařka překročení koncentrace polétavého prachu ve vzduchu ve čtyřech z prvních deseti dnů a limit tu znečištění překročilo téměř dvojnásobně.

Každý druhý den se zvýšila koncentrace ve Svatoplukově ulici a s čistým štítem nevyšla ani měření na Úvozu či u Dětské nemocnice – tam shodně kontrolky hlásily překročenou koncentraci také čtyřikrát. Kromě Zvonařky však měření není katastrofální, hodnota vyšplhala maximálně na 61 mikrogramů.