Značka: Hledá se manžel...

(zatím nehodnoceno)

Loading...

V době, kdy jsem si poda­la SMS inze­rát, jsem byla ješ­tě dosti mla­dič­ká na to, abych hle­da­la muže na celý život. Všechno jsem spí­še bra­la jako nevin­nou hru, při kte­ré člo­věk může poznat zají­ma­vé lidi, poví­dat si, dostat se do spo­leč­nos­ti, uží­vat si zába­vy, ale to jak ošk­li­vě si zahrá­vám s city a poci­ty dru­hých, jsem si bohu­žel neu­vě­do­mi­la.

Nic ale netr­vá věč­ně a ruka osu­du sama zasáh­la a řek­la dost! Není tedy divu, že se jed­no­ho dne v mé schrán­ce obje­vi­la zprá­vič­ka  od muže, jež se měl brzy stát  mým budou­cím man­že­lem…

Mé srd­ce si zís­kal kou­zel­ný­mi zprá­va­mi, kde si na nic nehrál, nic neza­pí­ral, sna­žil se mlu­vit upřím­ně a na rovi­nu. Jeho oso­bi­té cha­risma mě lec­kdy nene­cha­lo v kli­du spát a čas­to­krát jsem se při­stih­la nad tím, jak čekám na jeho psa­nou zprá­vu…

Byl jiný než ti ostat­ní! Zdálo se, že je to ten pra­vý, ale i sebe­lep­ší chlap má své vlast­ní mou­chy…  Ač jsem ho nezna­la, přes­to bylo mým nej­vět­ším přá­ním ho koneč­ně vidět. Nabídla jsem setká­ní, ale odmí­tl s tím, že se dosta­ne do měs­ta nejdří­ve za dva týd­ny.

Byla jsem zkla­ma­ná a pro­těj­šek zařa­zen do kolon­ky „nežá­dou­cí“. Dál už jsem mu nevě­no­va­la pozor­nost; ostat­ně pokud by po sblí­že­ní sku­teč­ně tou­žil, urči­tě by se zaří­dil jinak. A já se vrá­ti­la k ostat­ním poten­ci­ál­ním nápad­ní­kům, ovšem osud ne a ne se vzdát!

Můj před něko­li­ka dny zavrh­nu­tý „muž­ský“ se ozval s tím, že je ve měs­tě, a že by mě rád viděl. Neodolala jsem poku­še­ní, pro­bu­di­ly se ve mně ony pří­jem­né poci­ty mra­ven­če­ní z mož­né­ho setká­ní s panem nezná­mým. Domluvili jsme se, kde na sebe počká­me. Bohužel jeden mys­lel na kozu, dru­hý na Honzu, a my se nena­šli…

Užuž jsme oba háze­li flin­tu do žita, snad vnitř­ně pěni­li a navzá­jem se pro­klí­na­li, ale jiné dohod­nu­té mís­to nám poskyt­lo šan­ci se koneč­ně poznat a my se koneč­ně sešli…

Přijdu na dohod­nu­té mís­to, ale můj vysně­ný, pohád­ko­vý princ nikde! „To snad ne!“ Opakovala jsem si v duchu a zmoc­nil se mě vnitř­ní vztek a zlo­ba. Ano, ten dotyč­ný si evi­dent­ně se mnou pohrá­val jako kočka s myší! Neudržela jsem se a vyto­či­la jeho čís­lo: „Kde jsi?“ Vyštěkla jsem tak tro­chu podráž­dě­ně. Odpovědí mi bylo: „Jsem kou­sek za tebou.“

Otočím se a v tu chví­li se mi div nepod­lo­mi­la obě kole­na. Měla jsem chuť co nej­rych­le­ji vzít do zaje­čích! V tvá­ří tvář jsem hle­dě­la malé­mu tlouš­tí­ko­vi v brej­lič­kách s počí­na­jí­cí ple­ší, jež se na mě zubil s tele­fo­nem u ucha. Na nic jsem neče­ka­la a vystar­to­va­la jsem k útě­ku.

Pro jis­to­tu jsem se ješ­tě jed­nou ohléd­la za sebe, a v tom jsem spat­ři­la krás­né­ho klu­ka, jež zpo­za rohu pospí­chá pří­mo ke mně, omluvou mi byl jeho nevin­ný úsměv s malý­mi dolíč­ky na tvá­ři.

Byla to lás­ka na prv­ní pohled, vel­ká lás­ka, lás­ka na celý život. Ač jsem byla vel­mi, vel­mi mla­dič­ká, a ač se to zdá k neví­ře, potka­la jsem své­ho osu­do­vé­ho muže, své­ho budou­cí­ho man­že­la. Do té doby jsem si mys­le­la, že prin­ce ze svých dět­ských snů už těž­ko někdy obje­vím, ale osud mě mile pře­kva­pil, a já ho sku­teč­ně nalez­la.

Sama sebe jsem se čas­to­krát pta­la: „Kolikrát jsme se potka­li na uli­ci, než jsme  se pozna­li a zami­lo­va­li? Kolikrát jsme si pohléd­li do tvá­ře, aniž bychom tuši­li, že se naše živo­ty jed­no­ho dne v jeden spo­leč­ný spo­jí?“ Ano, osud nám dal tuhle šan­ci a my ji pev­ně čaply za pače­sy…

Tak dlou­ho jsme se hle­da­li, až jsme se sku­teč­ně našli.

Své spo­leč­né štěs­tí si nyní vychut­ná­vá­me kaž­dič­ký den již šest­náct let tak, jako­by byl ten náš posled­ní. Užíváme si všech­ny oka­mži­ky své pří­tom­nos­ti, nikdy nešet­ří­me polib­ky, let­mý­mi dote­ky, stá­le se vodí­me ruku v ruce, a jsme rádi jeden za dru­hé­ho, jsme si vzá­jem­ně upřím­ní, vše se sna­ží­me řešit bez hádek a hlav­ně se svě­řu­je­me se svý­mi sny a přá­ní­mi, aby moh­ly být spo­leč­ný­mi sila­mi pře­ve­de­ny ve sku­teč­nost… a tomuhle se asi říká „Láska na celý život“.

Zdroj Foto: Pixabay

Článek je sou­čás­tí webu target=„_blank“ rel=„noopener“>Domácírady | Rady pro váš dům - recepty,zdraví, vaře­ní, tren­dy...

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře