V ústavu pro studium totalit se zabývají ptákovinami, kritizuje bývalý šéf Žáček. Exčlen rady Uhl to odmítá
Zakladatelé Ústavu pro studium totalitních režimů i nezávislí experti kritizují stav, ve kterém se instituce dlouhodobě nachází. Podle bývalého člena rady Michala Uhla je ústav v nejlepší kondici. Exředitel ústavu Pavel Žáček ale tvrdí, že v instituci čile kvete Uhlův aktivismus. Oba diskutovali v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.
„Instituce, která vznikla před deseti lety, byla v roce 2013 naším zásahem zachráněna. Vyměnili jsme ředitele a přehodili výhybku z aktivisticko-politické instituce do vědecko-vzdělávací. Ústav je v nejlepší kondici za celou dobu své existence,“ tvrdí v pořadu Pro a proti bývalý člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a sociolog Michal Uhl.
Jak lze hodnotit činnost Ústavu pro studium totalitních režimů? Pro a Proti Tomáše Pavlíčka
„Vznikla s důrazem na to pochopit mechanismy nesvobody. A tímto směrem jsme se vydali místo toho, abychom hledali v archivu skandály a kompro. Byly kauzy, kdy se vytahovaly věci z archivu na politiky. A to, že se instituce věnovala politickým kauzám, byla pravda,“ dodává.
A ústav podle něj disponuje dostatečně kvalitním vědeckým personálem. „Máme docenty i řadu doktorů a doktorandů. Instituce je teď primárně postavena na nejvyšším vysokoškolském stupni, kde se realizuje věda,“ podotýká Uhl.
Počet publikací ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny nebo s prestižními nakladatelstvími podle něj objektivně stoupá. „Ukazuje to na lepší propojení instituce s vědeckým světem. Ústav je brán jako prestižní vědecká instituce, a ne jako něco, co je vytvořeno na politickou zakázku,“ upozorňuje.
„Chtěli jsme, aby v ústavu vládla pluralita, takže jsou tam lidé nezařaditelní i ti, kteří se otevřeně hlásí k levici nebo pravici. To umožňuje vést debatu o historii z různých perspektiv,“ ujišťuje Uhl.
‚Ústav ztratil důvod existence‘
„V ústavu se neplní zákony, až příliš často se mění personál. Až 80 procent vedení bylo vyhozeno z politických důvodu. Tento aktivismus tam zavedl právě kolega Uhl a jeho rada,“ oponuje první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a poslanec ODS Pavel Žáček.
Instituce prý ztratila své postavení a vlastně i důvod, proč byla zřizována. „Je možno kritizovat vedení, což nejsou dovzdělaní lidé. My přišli s novým tématem třetího odboje, otevřeli a odtajnili archivy, začali jsme digitalizovat a publikovat,“ vypočítává ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Zbudou jen sklepy a základy. Ústav pro studium totalitních režimů hledá peníze na opravu za půl miliardy
Číst článek
Žáček věří, že zvítězila teze, se kterou prý přišel do rady právě Uhl. „Tedy, že v ÚSTR musí být levicoví historici, protože ti jediní jsou schopni objektivně přistupovat ke komunismu. Tak posunuli, vytunelovali obsah zákona a dělají v ústavu věci, ke kterým zřízen není,“ kritizuje.
„Než vznikl ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek, byly materiály v rukou ministerstva vnitra a tajných služeb. Z těch, přestože byla jejich podstatná část utajována, unikaly věci na občany i politiky. My jsme to ale dostali pod řádný režim archivního zákona. Takže materiály nedostanete tajnou cestou přes kamaráda, ale když se stanete badatelem ve smyslu zákona,“ popisuje Žáček.
„Zavřené archivy některým historikům a politické garnituře, nepokrytě zastupované v radě Uhlem a dnes Františkem Bublanem (exministr vnitra za ČSSD), vyhovovaly. Proto instituci zřízenou zákonem k objektivnímu zkoumání totalitní historie zničili. Dosadili tam lidi, kteří si studují výstavbu panelových domů a další ptákoviny,“ dodává velmi kriticky Žáček.
