Hradecká hra dostává hodně atraktivní tvář. Mountfield postoupil do finále Ligy mistrů, když v semifinále vyřadil Djurgarden. Důležité ale hlavně je jak. Byl lepší. „V extralize se nám pořád moc nedaří, nejsme v tabulce tam, kde bychom si představovali. Ale tohle znamená strašně moc,“ popsal trenér Vladimír Růžička. A pak se pro iSport.cz rozpovídal o českém hokeji, že je lepší, než si hodně lidí myslí.
Jak cenné je vyřídit další silný tým, přehrát ho a postoupit do finále Ligy mistrů?
„No, trošičku mi jedna věc vadí. Říkal jsem to i klukům, my naše hráče pořád trochu podceňujeme. A neustále vyzdvihujeme švédský hokej, finský hokej... Ti hráči jsou samozřejmě dobří, mají silná mužstva, ale podle mě jsou naši hráči dobří taky. Jednoznačně to dokázali. Dokázali to v play off Ligy mistrů s Mannheimem, dokázali to s Zugem, který byl hodně silný, dokázali to i v semifinále. Ve Švédsku jsme byli třeba jednoznačně lepší, doma byl zápas trochu vyrovnanější. Švédi do toho samozřejmě vabank, takže jsme věděli, že nás čeká těžké utkání.“
Ano, ukázali jste ohromnou sílu. Tady není co řešit.
„Není to jen o Hradci, když se podívám na poslední čtyři ročníky Ligy mistrů, české týmy jsou tam pokaždé v semifinále. A já pořád jen čtu, jak máme špatný hráče, jak se to tady dělá špatně. Za sebe musím říct, že tohle mi trochu vadí. Určitě s tím nesouhlasím.“
S čím nesouhlasíte?
„Třeba s tím, že máme špatné mladé hráče. Nemáme je špatné. Nechci říkat, že je všechno výborné, ale tak špatné, jak čtu v novinách, to určitě není. Jsem rád, že si teď naši kluci dokázali s takhle silným mužstvem poradit. Každý, kdo se koukal, viděl, jak jsme za nimi vůbec nezaostávali. Byli jsme rychlejší, hodně důslední a Djurgarden nám dal za dva zápasy jeden gól.“
Ale není tohle hlavně o trenérech, kam hráče pustí? Jak do nich nahustí aktivní hokej s cílem vyhrát, místo toho, aby couvali a neprohráli? V extralize vidíme jenom málo takových zápasů jako Hradec-Djurgarden.
„S tím úplně nesouhlasím. Zrovna jsme se o tom bavili, už jsem o tom i přemýšlel dřív. Na jedné straně hrajeme v Lize mistrů s Mannheimem, Zugem nebo Djurgardenem, na druhé doma pak s Kladnem, Spartou, Brnem, Třincem, Libercem. No a mně přijde, že extraligová utkání jsou pro nás mnohem těžší. Nevím, čím to je. Ale tím pádem si říkám, že pak jsou naše mužstva asi trochu lepší. Myslím, že vy novináři to hrozně ovlivňujete, píšete jak je tady pořád něco špatnýho. Není přece možný, že tolik let po sobě se český tým dostane do semifinále v Lize mistrů. A my tady pořád říkáme jen to, jak se to dělá dobře ve Švédsku, jak se to dělá dobře ve Finsku. Ano, dělají to dobře, ale my za nimi určitě tolik nezaostáváme.“
Nedá se to ale brát i tak, že česká liga je daleko taktičtější, nehraje se v ní tak rychle? Takže pokud v Lize mistrů narazíte na soupeře, který nemá tak dobře zmáknutou defenzivu, ale sází na jiné principy, je snazší jeho díry odhalit, pokud máte dobré bruslaře?
„Je to možný. My pořád ale říkáme, jak nestačíme bruslařsky a podobně, ale když se zaměřím čistě na naše zápasy v Lize mistrů, tak nás nikdo nepřehrál. Všichni měli obrovský problém s naším středním pásmem, nemohli se tam dostat. Bavil jsem se o tom s Honzou Kovářem, který hrál za Zug a potvrdil mi to. Vůbec si s tím nevěděli rady, nebyli na tuhle hru připravení.“
To taky něco ale znamená, ne?
„Možná jsem se nevyjádřil úplně dobře. Takticky jsou na tom kluby ve Švédsku nebo Švýcarsku taky hodně dobře, mají kvalitní trenéry. Všichni se na nás připravují, i Djurgarden se na naši hru chystal. Ale naši hráči to stejně zvládli, to je právě zásadní věc, ukázali jsme kvalitu. Pro nás bylo obrovskou motivací dokázat, že hráči ze Švédska nejsou lepší než ti naši. Vrátím se zpátky, když vypadneme s nároďákem, nebo se něco stane, furt něco kritizujeme. Amerika vypadla ve dvacítkách ve čtvrtfinále a samozřejmě je to pro ně neúspěch. Ale nekritizují to tak, jako my. My jsme vypadli a všechno je špatně.“
Jen je rozdíl, že Česko ale třeba v téhle kategorii udělalo jednu medaili od roku 2005, Amerika osm.
„Můj názor ale je, že všechno není špatně. Je to tak vyrovnané… Pořád mi připadá, že to straně moc nafukujeme, ale negativně, což si myslím, že je špatně. Konkrétně teď myslím dvacítku. Vždyť jsme tam měli čtrnáct hráčů z Kanady.“
Na druhou stranu, kdyby se doma dělalo všechno dobře, do Kanady nejdou.
„Naši hráči ale mají svoji kvalitu, u nás se hokej nedělá špatně. Jen musíme víc rozpitvávat, jak přitáhnout potřebné věci ze Švédska, z Finska, z Kanady a z Ameriky. Je tam ovšem jedno podstatné ale. Dál musíme hrát náš hokej. Stavět na našich hráčích, ne že budu pořád poslouchat a číst, že se máme cpát do švédského hokeje. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale švédský hokej bych nechtěl hrát. Samozřejmě k nim máme respekt, jsou to výborní hokejisté. Věděl jsem, že my jim ale budeme stačit. Dokázali jsme to, hráči to dokázali.“
Ale nejsme zpátky u té trenérské linky? Pokud se s hráči pracuje správně, mají dovednosti a dobrý systém, mohou porážet špičku. Nebo ne?
„Primárně to hrají hráči. Můžete jim nakreslit, co chcete, ale tu práci odvádějí oni. Podívejte se na našeho brankáře Marka Mazance, můj názor je, že máme nejlepšího gólmana v lize. Trošku mě zaráží, že nejsme s ním v lize schopni zahrát to, co v Lize mistrů. Sezona ale bude ještě dlouhá.“
Na druhou stranu, když jsme spolu dělali rozhovor minule, bavili jsme se o tom, že tým úplně neposlouchá, nereaguje na situace. Teď už poslouchat začal podle výsledků i hry, když pominu výpadek s Mladou Boleslaví, nebo máte jiný dojem?
„Boleslav nám nevyšla, ale my jsme si ten zápas prohráli sami. To mě mrzí nejvíc. Vedli jsme 2:0 deset minut před koncem, utkání nám nešlo, ale takové mužstvo to musí uhrát, i když se nedaří. Udělali jsme ale zbytečnou chybu, soupeř ji potrestal. A to nám fantasticky chytá gólman, říkám to znovu. To vás pak mrzí děsně. Věděl jsem, že s Djurgardenem Mazi dostane maximálně jeden gól. Stačí, když dáme jeden až dva a v klidu postoupíme.“
Takže tým už poslouchá?
(usměje se) „To se musíte zeptat hráčů. My jsme spokojený, že se v poslední době začalo dařit. Nesmíme hlavně usnout, rozhodují maličkosti.“
Jste schopni měnit tempo hry, máte víc variant, co hrát. Tým je evidentně plní. Právě z toho usuzuju, že poslušný už je...
„Měl by být. (usměje se) Nedovedu si představit, kdyby poslušný nebyl. Důležitý je, aby to hráči odehráli, jak si představujete. Jasně, že chyby přijdou, jste v únavě. Stane se. Ale primární je, aby si každý chtěl splnit svoje úkoly, byl zodpovědný.“
Od Vánoc se Hradec výrazně změnil. Jste zase agresivnější dopředu, už je tam i riziko, které se nejdřív úplně vytratilo. Zase baví se na hokej dívat, plus jsou výsledky. Co se zlomilo?
„Musíte se měnit, hra se mění. Na čem ale lpíme, je dobruslování hráčů dozadu. To si myslím, že tady ze začátku trochu chybělo. Haprovalo, kdo bude jezdit dozadu.“
Góly
Domácí: 20:53. Lev, 42:07. Nedomlel, 51:34. Jergl
Hosté:
Sestavy
Domácí: Mazanec (Lukeš) – Čáp, Cibulskis, F. Pavlík (A), Šalda, Nedomlel (A), Rosandić, Gaspar – Smoleňák (C), Cingel, Chalupa – Klíma, Lev, R. Pavlík – Jergl, Koukal, Perret – Dragoun, Kubík, Miškář – Morong
Hosté: Svedberg (Rheyneuclaudes) – Alsing, Nilsson, Högström, Pettersson (A), Garrison, Hultström, Johansson – Strandberg, Josefson (C), Eklund – Axelsson, Berglund, Holtz – Ågren, Haga, Östman – Eriksson (A), Wandell, Bergfors – Falk
Rozhodčí
Nikolić (AUT), Stano (SVK) – Ondráček, Hynek (oba CZE)
Stadion
ČPP Aréna, Hradec Králové
Návštěva
6 161 diváků
