The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
ŠTRASBURK
Španělská krajní pravice žaluje Evropský parlament kvůli katalánským europoslancům. Španělská krajně pravicová strana Vox v úterý ve Štrasburku oznámila, že žaluje Evropský parlament (EP) za uznání europoslaneckých postů pro katalánské separatistické lídry Carlese Puigdemonta a Toniho Comina, jež jsou na útěku před španělskou justicí.
Podle předsedy strany VOX Santiaga Abascala překročil předseda EP David Sassoli své pravomoci, když potvrdil jejich zvolení a nechal je v pondělí usednout do europoslaneckých křesel. Strana doufá, že takové rozhodnutí zvrátí Soudní dvůr EU.
Oba europoslanci utekli ze Španělska v roce 2017 poté, co byli usvědčeni ze zapojení do nelegálního referenda o nezávislosti Katalánska. V květnových volbách v loňském roce však byli zvoleni do EP, jenže nemohli plnit svou roli. Unijní soud nicméně v prosinci rozhodl, že svůj europoslanecký mandát získali v momentě oznámení výsledků voleb. (Beatriz Rios | EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Německo nenavýší příspěvky do rozpočtu EU na Zelenou dohodu. Reakce německé vlády na výzvu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby státy poskytly dodatečné finance do unijního rozpočtu na Evropskou zelenou dohodu (Green Deal), na sebe nenechala dlouho čekat.
Německé ministerstvo financí navýšení příspěvků včera (14. ledna) odmítlo v odpovědi na písemnou otázku poslankyně za Zelené Franzisky Brantnerové. Podle ministerstva je nynější rozpočet pro naplnění klimatických cílů dostatečný. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
VÍDEŇ
První neshoda uvnitř nové koalice. Návrh konzervativní strany ÖVP na zákaz nošení šátků na hlavách ve škole pro děti mladší 14 let byl sice nakonec podpořen Zelenými, rozšíření zákazu i na učitele však už Zelení odmítli. Podle místopředsedy vlády a šéfa rakouské strany Zelených Wernera Koglera je takové rozšíření „nemyslitelné“ a nepanuje na něm mezi stranami shoda. Tato hádka by mohla naznačit, že hlavní spornou oblastí mladé koalice budou migrační záležitosti. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽ
Nápady na financování boje proti klimatické krizi. Poté, co Komise včera představila ne zcela přijatelný návrh na vytvoření Fondu pro spravedlivou tranzici, navrhl francouzský socialistický europoslanec a zpravodaj pro rozpočet na rok 2021 Pierre Larrouturou navýšení rozpočtu na zmírnění klimatické krize. Přeje si tak udělat v „německém stylu“. Více zde. (EURACTIV.fr)
///
BRUSEL
Škrty v kultuře nebudou tak drastické. Vlámský ministerský předseda Jan Jambon (N-VA), který má na starosti kulturu, oznámil poskytnutí dotací ve výši čtyř milionů euro na kulturní projekty ve Vlámském regionu. Původně se mělo jednat pouze o 3,4 miliony euro, které měly být rozděleny ve dvou fázích. Úsporné opatření, které se dotýkalo především vycházejících umělců, vyvolalo napříč zemí velké protesty. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
HELSINKY
Žádná korupce ve Finsku? Poslední data Transparency International z roku 2018 ukázala, že Finsko je třetí zemí s nejnižší mírou korupce na světě. Před ním se umístilo pouze Dánsko a Nový Zéland. Nový průzkum z prosince loňského roku byl však pro mnohé nemilým překvapením, především pro samotné Finsko, které se považuje za morálně čistou zemi.
Podle průzkumu agentury Kantar TNS totiž 20 % dotázaných Finů připustilo, že by úředníkovi nabídlo peníze či úplatek. Pro čtvrtinu by zase bylo akceptovatelné získat něco na oplátku. Poskytovat či získávat úplatek je však ve Finsku nelegální. (Pekka Vanttinen | EURACTIV.com)
///
BERN
V Itálii není pro migranty bezpečno. Švýcarský administrativní soud rozhodl, že nigerijská migrantka se zdravotními problémy nemůže být poslána zpět do Itálie na základě azylových pravidel EU. Itálie totiž podle soudu nemá kvalitní zařízení pro migranty, kteří vyžadují okamžitou lékařskou péči. Důvodem je mj. to, že bývalý ministr vnitra Matteo Salvini (Liga) schválil jen několik málo „bezpečnostních“ předpisů a centra pro přijímání migrantů tak nejsou optimální pro „ohrožené“ migranty. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
LONDÝN
Africký summit v Británii. Britská vláda v pondělí 20. ledna uspořádá africký investiční summit ve snaze zvýšit své obchodní a investiční vztahy s africkým kontinentem po brexitu. Mezi účastníky bude i jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)
///
DUBLIN
Volby budou v únoru. Irské parlamentní volby se budou konat 8. února, oznámil to irský premiér Leo Varadkar. Prezident Michael D Higgins byl pověřen rozpuštěním parlamentu a v zemi začne období politických kampaní. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Nebude to snadné. Podle italského eurokomisaře pro hospodářství Paola Gentiloniho by mohl být zbrusu nový transformační fond (JTF) využit pro transformaci upadající a znečišťující ocelárny Ilva v regionu Puglia a potvrdil tak to, co mediální partner sítě EURACTIV ANSA předpokládal už v pátek (10. Ledna). Vzhledem k tomu, že francouzsko-indický ocelářský gigant ArcelorMittal od odkoupení ocelárny v prosinci odstoupil, její dekarbonizace by mohla být ošidná, protože potřebné investice byly už v roce 2013 odhadnuty na 1,6 miliard euro. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
MADRID
Služby jako priorita. Španělsko v pondělí (13. ledna) vyzvalo k zařazení oblasti služeb do první fáze vyjednávání budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, což zkomplikuje obchodní jednání, které musí být dokončeno před uplynutím přechodného období (31. prosince). (Jorge Valero | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Podle USA má Řecko právo na své výlučné ekonomické zóny. Nedávno podepsané Memorandum o porozumění mezi Tureckem a Libyí je „provokativní“ a „kontraproduktivní“, řekl mluvčí amerického ministerstva. Podle USA jsou turecká tvrzení v rozporu s mezinárodním právem, které řeckým ostrovům přiznává práva pro oblasti týkající se výlučné ekonomické zóny (EEZ) a pevninského šelfu.
Athénská zpravodajská agentura také citovala jeden zdroj, který řekl, že Washington se věcí zabývá, protože Čína důkladně monitoruje postoj USA k námořnímu právu, který ovlivňuje spory v Jihočínském moři. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)
///
NIKÓSIE
Kypr má podporu Rady EU i Komise. Chorvatské předsednictví a předsedkyně Komise vyjádřili Kypru plnou podporu ve věci sporných tureckých průzkumných vrtů u pobřeží ostrova. „Je velmi důležité Kypr v této situaci podpořit, chování Turecka nemůžeme akceptovat,“ řekla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
///
VARŠAVA
Stálá podpora pro PiS i Dudu. 37,3 % polské populace podle průzkumu IBRiS Market and Social Research Institute podporuje vládnoucí stranu Právo a Spravedlnost (PiS), zatímco 26,9 % je nakloněno největšímu opozičnímu bloku (KO).
Květnové prezidentské volby se blíží, a současný prezident Andrzej Duda se zatím těší podpoře 44 % Poláků. Jeho konkurentku Małgorzatu Kidawovou-Błońskou by si vybralo 23,3 % z nich. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
PRAHA
Kontroverze okolo ombudsmanky. Poslední měsíc se v České republice řeší nové obsazení pozice veřejného ochránce práv – ombudsmana. Prezident Miloš Zeman navrhl poslankyni a bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO), což se nelíbilo především opozičním stranám. Po ostré kritice za komunistickou minulost nebo přílišnou loajalitu k mocným, kvůli které by nemohla úřad vykonávat nestranně, se Válková kandidatury vzdala. V současnosti se řeší další vhodní kandidáti. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)
///
BUDAPEŠŤ
Stav veřejného školství. Ekonomický institut Centra pro ekonomická a regionální studia zveřejnil nová data týkající se veřejného školství v Maďarsku. Zatímco výdaje na studenty středních škol se zvyšují a blíží se západním standardům, učitelé stárnou a čím dál více z nich nemá titul v oboru, které učí. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
///
BRATISLAVA
Soud s vrahy Kuciaka – den druhý. Pokud by Marian Kočner neměl kontakty mezi policisty a politiky vládní strany Smer, k vraždám by nemuselo dojít, řekl v úterý před soudem jeden ze zprostředkovatelů vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. „To celé by se nestalo, protože bych se nebál jít na policii,“ řekl. Verdikty v případu do parlamentních voleb 29. února známy nebudou. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
ZÁHŘEB
Vědci urgují vládu v boji proti klimatickým změnám. V úterý předložilo 550 chorvatských vědců premiérovi, parlamentu a ministru pro životní prostředí a energetiku návrh na vyhlášení klimatické nouze. Volají také po okamžité činnosti, zvýšení pozornosti, ambiciózní klimatické politice a zapojení vědců do tvorby politiky.
Mezitím, chorvatské ministerstvo zdravotnictví v úterý představilo národní program pro odhalování rakoviny plic, který je navržen pro všechny aktivní kuřáky mezi 50. a 70. rokem života. Chorvatsko je vůbec první zemí EU, která takový program má. (Karla Junicic | EURACTIV.hr)
///
BUKUREŠŤ
PSD proti změně volebního práva. Rumunští sociální demokraté protestují proti potenciální změně volebního práva, která by dovolila dvoukolové volby při výběru starostů. Volby do místních zastupitelstev na Rumuny čekají v květnu. (EURACTIV.ro)
///
SOFIE
Pracovní síla z Mongolska. Bulharsko rozšiřuje počet zemí, kde hledá pracovní síly. Kromě Moldávie, Arménie, Gruzie, Běloruska a Ukrajiny tak jde nyní také o Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán a dokonce Mongolsko. Vyjednávání se zmíněnými zeměmi jsou součástí „opatření v oblasti sociální demografie“, píše partnerský deník SEGA. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)
///
LUBLAŇ
Slovinci se vrátili z Venezuely. Vzhledem k sociální, ekonomické a politické krizi ve Venezuele probíhá repatriace Slovinců. Někteří z nich už jsou zpět ve své rodné zemi, ale podle Úřadu pro Slovince v zahraničí si však ostatní budou muset nejspíš na návrat domů ještě počkat. Deník Dnevnik informoval o tom, že se do vlasti vrátilo zatím šest Slovinců – čtyřčlenná rodina a manželský pár. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Vučić vs. Fajonová. Srbský prezident Aleksandar Vučić se nechal slyšet, že slovinská europoslankyně Tanja Fajonová z frakce socialistů (S&D) by se měla radši starat o Srby ve svém rodném Slovinsku, než o srbské rozhodnutí snížit procentuální volební hranici pro vstup do parlamentu. (EURACTIV.rs)
///
SARAJEVO
Stop uhelným elektrárnám. Ředitel sekretariátu mezinárodního Energetického společenství Janez Kopač varoval vedení Bosny a Hercegoviny, aby přestalo investovat do uhelných elektráren, protože „16 západobalkánských elektráren na tuhá paliva bez odpovídajících filtrů vyprodukuje stejné množství emisí oxidu siřičitého a oxidu dusného jako 250 podobných elektráren v Evropě“. Kopač dodal, že důsledkem je 3000 úmrtí a státy v regionu přicházejí o 11 miliard euro ročně, což vyřazuje Bosnu a Hercegovinu ze seriózních kandidátů pro projekty Energetického společenství.
Arabští a turečtí investoři jsou nedotknutelní. Centrum pro investigativní reportáže (CIN) v Sarajevu zjistilo, že nejméně pět komplexů postavených arabskými či tureckými investory v Sarajevu stojí nelegálně. Firmy využily slabin lokálního systému a ignorovaly nařízení, aby přestaly stavět a budovy strhly. Více zde. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///