Před třiceti lety začala jednání o odchodu sovětských vojsk. První kolo bylo neúspěšné
Přesně před třiceti lety začala jednání o odchodu sovětských vojsk z Československa. Právě 15. ledna 1990 přiletěli do Prahy zástupci sovětského ministerstva zahraničí. Dohodu nakonec obě strany podepsaly o víc než měsíc později. A poslední vojáci zemi opustili v polovině roku 1991.
„Jednání o odchodu sovětských vojenských jednotek rozmístěných v Československu začalo dnes v Praze po 14. hodině. Delegace vedou náměstci ministrů zahraničních věcí obou zemí Evžen Vacek a Ivan Aboimov,“ zaznělo ve vysílání Československého rozhlasu 15. ledna 1990.
Před třiceti lety začala jednání o odchodu sovětských vojsk. Více si poslechněte v reportáži Pavly Lioliasové
Po několikadenním jednání ale sovětská delegace odletěla zpátky do Moskvy bez finální dohody. „Toto první kolo charakterizovala sovětská snaha koupit si čas. Sovětská strana během prvního kola jednání víceméně navázala na původní koncept Adamcovy vlády, to znamená nastolení nového právního rámce pro pobyt sovětských jednotek v Československu a stanovení časového harmonogramu pro jejich odsun, který ovšem měl být poměrně dlouhý – až pětiletý,“ popsal Radiožurnálu historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů.
V únoru pak jela česká delegace do Moskvy, kde se už se sovětským vedením domluvila a ještě na konci měsíce obě strany podepsaly dohodu o odchodu vojsk nejpozději do června 1991.
„Československá strana zaznamenala při jednáních se sovětskou stranou poměrně rychlý úspěch. Nepochybně k tomu napomohla i skutečnost, že se blížil podpis Pařížské smlouvy, která byla uzavřena v listopadu 1990. Na jejím základě došlo k redukci armád – nejen sovětské, ale i mnoha dalších zemí, nejen v prostoru střední a východní Evropy, ale i v západní Evropě,“ dodal Bílý.
První odchod
První vojáci začali Československo podle historika Matěje Bílého opouštět v březnu roku 1990. Na jejich odsun dohlížela parlamentní komise, kterou vedl hudebník a tehdejší poslanec Michael Kocáb.
Na balkónech okupantů viselo prádlo a ryby. ‚Když odcházeli, byli uražení,‘ vzpomíná sousedka důstojníků
Číst článek
„Sice to trvalo jeden a půl roku, ale ta síla zbraňová zde byla tak velká, že v podstatě jste mohla sledovat týden co týden odjezdy tanků, letadel, vrtulníků. A teď to všechno ze všech možných stran se stěhovalo. Samozřejmě munice – bylo tam několik desítek obrovských vlaků munice a tak dále,“ vzpomínal už dřív ve vysílání Českého rozhlasu Kocáb.
A sovětská strana termín dodržela, poslední vojáci odjeli z Československa 27. června 1991. A věnovalo se tomu i tehdejší rozhlasové vysílání: „Sovětský generál Eduard Vorobjov, zmocněnec pro odsun sovětských vojsk z Československa, odletěl dnes z kbelského vojenského letiště v Praze do Kyjeva. Byl posledním velitelem více než třiasedmdesátitisícové armády střední skupiny sovětských vojsk umístěných u nás od 21. srpna 1968.“
Právě z Československa odešli vojáci po pádu Železné opony vůbec jako první. Polsko opustila sovětská armáda v roce 1993, bývalé východní Německo ještě o rok později.
