Hrad Žebrák byl založen ve 2. polovině 13. století pány Zajíci z nedalekého brdského hradu Valdeka. Žebrák byl strážním hradem na křižovatce cest ke Křivoklátu a Zbirovu. Vznikla zde postupně kolem silnice procházející hradní skalou mýtní stanice. Nedlouho po zakoupení hradu českým králem Janem Lucemburským, žil 7 let na hradě ve skrytu mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich. Byl neprávem svojí manželkou Markétou Pyskatou, zapuzen. Karel IV. na hrad zanevřel, neboť na něm v roce 1351 zemřel jeho prvorozený syn Václav.
Slávu hradu obnovil Václav IV. a celý jej přestavěl. Po požárech v roce 1395 a 1526 královská komora na opravu hradu rezignovala a předala jej zástavním držitelům. Jejich snaha nalézt ukrytý poklad vedla ke zborcení zdí starého paláce a hrad se stal zříceninou. Život se přesunul do podhradí k pivovaru. Do povodně v roce 1872 byl hrad obklopen rybníky a do roku 1926 na něm žila místní rodina Kundrátova. Dnes hradní věž slouží jako rozhledna.
Nejstarší fázi hradu tvořilo jádro a předhradí. Staveništěm jádra byla extrémně úzká hrana křemencového bradla, v čele stála menší okrouhlá věž, za ní následovalo nevelké vstupní nádvoříuzavřené na opačné straně bergfritem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století.
K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku.
Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. s teplovzdušným topením a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty, které nechal postavit zřejmě Karel IV.
Žebrák podle A.Hauna
Slávu hradu obnovil Václav IV. a celý jej přestavěl. Po požárech v roce 1395 a 1526 královská komora na opravu hradu rezignovala a předala jej zástavním držitelům. Jejich snaha nalézt ukrytý poklad vedla ke zborcení zdí starého paláce a hrad se stal zříceninou. Život se přesunul do podhradí k pivovaru. Do povodně v roce 1872 byl hrad obklopen rybníky a do roku 1926 na něm žila místní rodina Kundrátova. Dnes hradní věž slouží jako rozhledna.
Půdorys hradu
Nejstarší fázi hradu tvořilo jádro a předhradí. Staveništěm jádra byla extrémně úzká hrana křemencového bradla, v čele stála menší okrouhlá věž, za ní následovalo nevelké vstupní nádvoříuzavřené na opačné straně bergfritem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století.
Hradní palác
K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku.
Bergfrit
Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. s teplovzdušným topením a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty, které nechal postavit zřejmě Karel IV.
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
web NPÚ
(lh,turistickélisty.cz,foto NPÚ a archiv)
Email
Tisk
