Šéf Satelitního centra: Cílem je kontinuálně snímat Česko. Vlastní družice bychom mohli mít do pěti let

Nenápadný muž v obleku s kravatou sedí naproti mě ve vypůjčené zasedací místnosti ministerstva obrany. Vojenské zpravodajství novináře k sobě blízko nepouští, domluvit rozhovor s ředitelem nového Satelitního centra Ladislavem Stahlem trvalo měsíce. V Česku vybudoval pracoviště s technikou za stovky milionů korun. Jeho lidé vidí na každé místo na planetě, rozeznávají ukryté vojenské objekty a díky satelitním snímkům můžou i zachraňovat životy.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Družice Galileo na oběžné dráze Země.

Česko má ambici pořídit si vlastní satelit (ilustrační foto) | Foto: P. Carril | Zdroj: ESA

Co to je SATCEN?
SATCEN je satelitní centrum České republiky. Jedná se o národní pracoviště, které je prakticky pověřeno vládou, aby vykonávalo na národní úrovni obrazové zpravodajství, obrazový kosmický průzkum. Toto pracoviště bude pracovat pro potřeby občanů. Má za úkol sbírat informace prakticky po celém světě, jak vně, tak uvnitř České republiky. Má za úkol podporovat vojenské zpravodajství, státní instituce, armádu České republiky a Severoatlantickou alianci jako takovou.

Může sbírat obrazový materiál po celém světě, má to nějaké omezení?
Existují jen technická omezení. To se týká například elektrooptických snímků v noci nebo kvůli počasí. V případě radarových snímků toto omezení není. My jsme tak schopni monitorovat i tu část zeměkoule, kde je špatné počasí nebo noc.

Odkud snímky SATCEN získává?
Snímky Satelitní centrum získává od komerčních poskytovatelů, od komerčních družic. Tyto snímky se získávají na základě licenčních ujednání, různých dohod. Satelitní centrum má uzavřené dohody na nejvyšší úrovni, takže jsme schopni získávat snímky velmi rychle a jsme schopni i úkolovat družice.

Jaké má Satelitní centrum postavení?
V rámci České republiky nemá konkurenci. Jedná se o pracoviště, které bylo vytvořeno právě ve struktuře vojenského zpravodajství, protože vojenské zpravodajství má s tímto druhem zpravodajství dlouholeté zkušenosti.

Proč?
Už v roce 2005 bylo rozhodnuto, že máme ambici získat tuto schopnost. Prakticky od této doby se tento druh zpravodajství rozvíjel až do podoby dnešního stavu, kdy je vytvořeno národní pracoviště. Navíc SATCEN funguje jako takový hub pro získávání družicových snímků v rámci České republiky. Šetří tak peníze i daňových poplatníků, protože nedochází k duplicitě. Adresáti totiž dostávají pouze jeden snímek.

Jeden snímek, více rezortů

Můžete to přiblížit na nějakém příkladu?
U nás se budou centralizovat veškeré požadavky. Pokud bude více ministerstev a úřadů chtít monitorovat jednu lokaci, tak my pořídíme pouze jeden snímek a ten jim všem poskytneme. Bude to tak rychlejší a levnější.

Nebude státní agenda zahlcovat tu zpravodajskou?
Nebude. Struktura centra je koncipována tak, aby to mohla odfiltrovat. Takže zpravodajská část zůstane tak jak je a zároveň budeme schopni pokrýt požadavky státní sféry, aby vše probíhalo podle zadání.

U výsadkářů si cením odhodlání jít přes překážky za každou cenu, říká jejich velitel Zelinka

Číst článek

SATCEN bude podporovat hlavně českou armádu, v jakém smyslu?
Česká armáda je jedním z hlavních a klíčových zákazníků Satelitního centra. Vojáci budou mít přesné informace o stavu a dění v místě působení, ať už v České republice nebo v zahraničí, kde jsou naše kontingenty. Přesné a aktuální informace jim pak pomůžou vytvářet různé bojové operace nebo pomůžou velitelům s rozhodováním.

Může to tedy zachránit životy v misích?
Je to doplňkový zdroj informací. Oni vědí, že Satelitní centrum může vyplnit mezeru, která se týká neznalosti prostředí nebo aktuální situace. Troufám si proto tvrdit, že možnost analyzovat družicové snímky může přispět ke snížení pravděpodobnosti zranění a smrti vojáků.

Pokud ale i jiné státy disponují stejnou technologií jako Satelitní centrum, tak uvidí i pozice našich vojáků. Může toto nějakým způsobem vyřešit například česká jednotka elektronického boje?
Satelitní snímky a jejich získávání se technicky řídí jinými pravidly. V tomto případě nechci zabíhat do podrobností, protože pak bych příliš rozkrýval činnost elektronického boje. Máte ale pravdu, že když my vidíme cokoli, tak nás můžou vidět taky.

Z vojenského hlediska ale fungují různé metody a postupy maskování nebo metody operační bezpečnosti, utajovaní činnosti. Tak abychom protivníkovi zamezili informace o rozmístění našich jednotek. My sami se v rámci Satelitního centra setkáváme s metodami maskování nebo klamných cílů.

Menší průzkumné i bojové drony. V Prostějově oficiálně vznikl nový prapor bezpilotních systémů

Číst článek

Jak si mám představit klamný cíl?
To je například nafukovací maketa. Ty jsou v současnosti velmi, velmi precizně vytvořené. Z té výšky, kde se pohybují družice, tedy 600 kilometrů nad zemským povrchem, tak je velmi obtížné je lidským okem rozpoznat. Jsou schopné simulovat i odrazivost radarových signálů. My se je pak různou kombinací spektrálních pásem snažíme rozpoznat, odhalovat. Nechci tady opět zabíhat do podrobností. Makety se dají odhalit, ale čím jsou sofistikovanější, tím je to těžší. Prostě makety fungují.

‚Klíčová role v NATO‘

Jakou roli má SATCEN vůči NATO?
Klíčovou. Česká republika plní jeden ze závazků, ke kterým se zavázala v rámci plánovaných schopností NATO. Česká republika je jedním z mála států, které podporují NATO na úrovni obrazového kosmického průzkumu IMINT a poskytování družicových snímků a leteckých výstupů. Na úrovni tohoto druhu zpravodajství je to jedinečná podpora vůči Alianci ze strany Česka.

Existuje v Alianci ještě nějaký jiný stát, který má Satelitní centrum?
V rámci aliance jsou státy, které mají různá pracoviště, která se zabývají analýzou družicových snímků. Jsou to ale většinou národní pracoviště. Nevím ale o jiném státu, který by plnil takový závazek jako Česká republika vůči NATO. Česko je tak opravdu jedinečným přispěvatelem vůči NATO co se týká obrazového průzkumu, nepočítám tedy Spojené státy.

Pomáhá Česku jeho poloha?
V tomto případě na tom vůbec nezáleží.

Česká armáda od ledna mění systém velení. Nové operační velitelství řeší hlavně mise v Iráku a Mali

Číst článek

Družice okolo Země obíhají, máte zajištěno, že Česko bude vždy nějaká snímat?
Nemělo by se stát, že by Česká republika nebyla každý den pokryta družicí. Co se týká rozvoje schopností, tak máme v hlavě projekty, které by Českou republiku pokryly kontinuálně.

GOLEM do pěti let

To asi zmiňujete projekt GOLEM…
Projekt GOLEM se týká národní družicové technologie. Chceme, aby Česká republika měla své vlastní družice, které budou podléhat kontrole přímo v České republice. V případě krize budeme nezávislí na jiných zdrojích dat. Budeme si jisti, že pokud budeme chtít kdykoli sbírat data, budeme je mít.

Projekt GOLEM je záležitost v horizontu let 2024/2025, kdy bychom rádi napříč ministerstvy jako Česká republika vyvinuli a vyrobili kosmický prostředek. Potenciál v republice na to je, je zde několik firem, které aktivně vyrábí součástky do družic nebo raket.

A jak vidíte další rozvoj SATCENu?
Máme teď vizi projektu STRATOM, je to projekt strategického obrazového systému. Do výšky asi 22 kilometrů by byl vynesen prostředek, který by kontinuálně monitoroval území Česka včetně příhraničí v případě ohrožení nebo krize.

Do budoucna plánuje Satelitní centrum využívat i umělou inteligenci, v čem by vám měla pomoct?
Je to další část mozaiky. Projekt má zkratku MODES, je to systém který využívá strojového učení. Máme ambici vyvinout a vytvořit robota. Bude schopen na snímku rozpoznat objekty, ale bude umět i určovat vojenskou techniku. Tento projekt je na dva až tři roky. My pak budeme mít k dispozici naprosto jedinečný nástroj.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme