InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Expediční kamera – festival cestovatelských filmů

    neděle 28.4 16:00 - Čajovna Pod Stolem, Strakonice

  • Vernisáž výstavy modelů, obrazů a sbírkových předmětů k operaci Overlord

    neděle 28.4 14:00 - Městská galerie Vodňany, náměstí Svobody 18

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

Lýkožrout smrkový , Autor: Foto Petr Doležal

Lýkožrout smrkový     Autor: Foto Petr Doležal

JIŽNÍ ČECHY - Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovce. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment byl prováděn ve spolupráci s Lesy ČR a v praktické formě byl představen ve videonávodu Jak vyhledávat kůrovce v zimním období na portálu NEKRMBROUKA.CZ.

 

V zimě lýkožrout nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. A právě oloupanou kůru použil vědec pro svůj experiment. Konkrétně se jednalo o osm kubických metrů materiálu. „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci," popisuje Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Zařízení tak přibližně jeden měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek? Sto padesát tisíc brouků. „Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy," upozorňuje Petr Doležal.

Zimní období je pro lesníky ideální dobou pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují jednoduché postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. Na některé napadené stromy také upozorní ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra pak nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout úspěšně přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy.

„Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce," říká Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu NEKRMBROUKA.CZ.

„V boji s kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby, a potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit," dodává Stanislav Slanina, další spoluautor projektu NEKRMBROUKA.CZ, kde vlastníci a správci lesů nalezenou srozumitelné aktuální informace, jak čelit kůrovcové kalamitě.

 

 

 

Diskuse k článku - 7 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Z Písku 

    Reagovat

     

    Víte, kolik je to proteinu a jak je lýkožrout zdravý? Osmažit a je to velká bašta.

    Vloženo 21.1.2020 08:06:34

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      A co ty piliny? Vymačkat?

      Vloženo 21.1.2020 08:47:44

      • z Písku 

        Reagovat

         

        Co je špatného na pilinách, je to celuloza.

        Vloženo 22.1.2020 08:55:45

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Tahle vědecká poznání by měli ukazovat hlavně těm zeleným aktivistům, kteří se přivazovali u stromů a bránili jejich odvoz z lesa s tím, že si příroda pomůže sama.

    Vloženo 21.1.2020 06:22:52

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Proč to tedy trvalo dvacet let, než je na Šumavě namnožili pro celou republiku?

      Vloženo 23.1.2020 15:01:51

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Lýkožrouty moc neznám. Zato znám darmožrouty. Těch také bydlí v jednom bytě velké množství a do práce nevylétají nejen v zimě ale ani v žádném jiném ročním období. Tyto byty devastují stejně, jako devastuje lýkožrout smrky. A stejně tak s nimi není nikdo schopen něco udělat stejně jako s lýkožrouty. Rozmnožují se stejným tempem, podobně jako lýkožrouti. Jednu odlišnost ale mají. Zatímco lýkožrout se živí stromovou tkání, tak darmožrout se živí přídavky na svá mláďata a jinými dávkami z plodů práce ostatních živočichů.

    Vloženo 20.1.2020 18:05:02

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    A není to málo, Antone Pavloviči ?

    Vloženo 20.1.2020 12:47:35

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace