Článek
„Na začátku stál náš společný zájem o témata spojená s fenoménem stáří, a to nejen v rovině celospolečenské, ale i osobní. Víme, že společnost stárne, je však třeba tuto skutečnost nahlížet pouze jako civilizační problém či hrozbu, jak nás zhusta přesvědčují někteří experti a média?“ položila si klíčovou otázku Davidová.
Dramaturgyně Kateřina Menclerová, která se podílela na scénáři, dodala ještě další důvod, proč téma považuje za důležité: „Naše společnost, posedlá mládím a výkonností, stárne. Vytěsněním stáří a smrti kamsi na okraj však nedosáhneme dokonalosti ani nesmrtelnosti, docílíme jen dobrovolného ulpívání na povrchu a ztráty důležitých životních obrysů.“
Divadlo však nechtělo jen otevřít trochu tabuizované téma, ale taky mu do hloubky porozumět. „Téměř dva týdny jsme si na zkoušky zvali odborníky z oborů sociální gerontologie či paliativní medicíny, praktiky z oblasti péče o seniory či doprovázení umírajících. Navštívili jsme domov pro seniory, a dokonce si na vlastní kůži vyzkoušeli tzv. sadu pro simulaci stáří neboli geronto-oblek,“ uvedla Davidová.
Dramaturgyně Kateřina Menclerová k přístupu dodala: „Z bytostného zájmu jsme se chtěli dotknout témat spojených se stářím, zcela vědomě však z pohledu těch, kteří je na vlastní kůži pocítí až za řadu let.“