Již deset let léčí ve Fakultní nemocnici v Ostravě onkologické pacienty unikátním ozařovacím kybernetickým nožem Cyberknife. Přístroj umožňuje řešit široké spektrum diagnóz a za dobu svého provozu pomohl více jak sedmi tisícům pacientů, kterým by v řadě případů nebylo možné pomoci. Je to úspěch, shodli se odborníci diskutující u Kulatého stolu Zdravotnického deníku o dostupnosti, financování a organizaci zdravotní péče o onkologické pacienty v regionech, který se konal 21. listopadu v Ostravě. Přístroj však dosluhuje, přibývá poruch a zanedlouho také skončí servisní podpora výrobce. Je zapotřebí začít jednat o nákupu nového.
„Je to dokonalý úspěch, Cyberknife ve Fakultní nemocnici v Ostravě se opravdu povedl,“ prohlásil přednosta Kliniky onkologie a radioterapie z „konkurenční“ Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové profesor Jiří Petera v diskusi u Kulatého stolu Zdravotnického deníku. Podle něj se jedná o špičkovou technologii, i když ovšem má na druhou stranu své limitované indikace. „Nicméně právě pro to, že je jen jedna v republice, má dokonalé ekonomické využití, to je vidět na počtech pacientů. Cyberknife je v Ostravě také navázán na další přístroje jako lineární urychlovače, takže lékaři jsou schopni vybrat pacienty, kteří se pro Cyberknife hodí. To je optimální situace,“ dodal Petera.
Až 30krát přesnější
Léčbu ozařováním kybernetickým nožem Cyberknife nabízel onkologickým pacientům tým přednosty onkologické kliniky FN v Ostravě docenta Jakuba Cveka svého času jako jediný ve střední a východní Evropě (nyní už jsou 4 v Polsku, nejbližší v Gliwicích, také na Ukrajině, Bulharsku a Rusku – pozn. redakce).
Za léčbou sem proto dojíždí lidé nejen z celé republiky ale i z dalších států. Za deset let ozářili v Ostravě okolo sedmi tisíc nemocných, přibližně 800 ročně. „Ve srovnání s Evropou nebo USA vykazujeme až trojnásobně vyšší počty pacientů na jeden přístroj,“ uvedl Cvek. „V roce 2013 jsme byli dokonce nejpočetnějším pracovištěm na světě.“ Díky tomu je tým v Ostravě velmi zkušený a výsledky své práce publikuje v nejprestižnějších zahraničních vědeckých časopisech.
Kybernetický nůž podstatně rozšířil možnosti onkologické léčby, přičemž lze léčit i ty pacienty, kterým by jinak nebylo možné pomoci. Řeší nejširší spektrum diagnóz týkajících se celého lidského těla. Nejčastěji sem přichází pacienti s rakovinou plic, jedná se o 30 % diagnóz. Čtvrtinu mužů tvoří muži s rakovinou prostaty. Dále zde léčí nádory mozku a míchy (dohromady 20 %) , jater (8%), hlavy a krku, slinivky břišní či lymfatických uzlin. „Do jisté míry nám v regionu nahrazuje používání nákladné léčby a pomáhá také vypořádat se s přílivem nových pacientů, protože jeden ozařovací přístroj nemáme aktuálně v provozu,“ popsal docent Cvek.
CyberKnife ozařuje s až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače (pro nehybné cíle 0,5 milimetru a pro pohyblivé cíle 2 mm) a mnohem šetrněji s minimem vedlejších účinků. Umí sledovat pozici nádoru během ozařování, takže reaguje na sebemenší pacientovy pohyby tak, aby nedošlo k poškození zdravé tkáně a záření bylo zacíleno pouze na nádor. Ten ale nesmí být příliš velký (obvykle do 5 cm) nebo počet ložisek příliš vysoký (neměl by převyšovat tři ložiska). Ozáření je jednorázové nebo v několika málo aplikacích.
Více výhod než nedostatků
CyberKnife ovšem pracuje v Ostravě již deset let a, jak bylo řečeno, je velmi vytížený, každý den pracuje na dvě směny. S jeho stářím a opotřebovaností přibývá poruch a prodlužuje se čas, kdy je mimo provoz. „Příští rok navíc končí servisní podpora výrobce, který přestane garantovat provoz přístroje,“ řekl Cvek (Kulatý stůl se uskutečnil loni, čili servisní podpora končí letos – poznámka redakce) a dodal: „Dlouhodobě jej tedy nemůžeme udržovat ve stávající konfiguraci.“
Podle ředitele FN Ostrava Jiřího Havrlanta se však již další kroky plánují. „Nesmí dojít k narušení kontinuity péče. Přístroj je unikátní v rámci celé republiky. Je to ale samozřejmě i o penězích,“ uvedl Havrlant. Vedení nemocnice musí nákup dojednat s ministerstvem zdravotnictví a získat souhlas přístrojové komise.
S tím, že je s ohledem na zkušený tým vhodné zachovat kontinuitu péče v Ostravě, souhlasí i ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny a předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR Renata Knorová. „Přináší to výhody pro všechny pojištěnce bez ohledu na pojišťovnu. Je otázka, za jaké prostředky to výrobce nabídne, nicméně přejeme investorovi, aby cena byla co nejnižší.“
„U kybernože jsme jako pojišťovna byli od počátku a domnívám se, že v současné době přináší více výhod než nedostatků,“ doplnil ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava Aleš Zbožínek. „Byl bych rád, kdyby se přístroj podařilo v našem regionu udržet.“
Nákup kybernetického nože zvažuje v současné době také Ústřední vojenská nemocnice v Praze-Střešovicích. Jeho konfigurace i zaměření však bude odlišné. Počítá se s jeho využitím na léčbu nádorů centrální nervové soustavy, hlavně mozku a míchy.
Helena Sedláčková
Foto: autorla
