9°C
Šéfové Českého rozhlasu brali statisícové odměny. Známe jména a detaily
Po pěti letech soud rozhodl, že Český rozhlas musí prozradit, kolik berou tamní manažeři na odměnách. Ukázalo se, že náměstci dostávali statisícové odměny a jejich roční příjmy byly i necelé tři miliony korun. Což znamená, že průměrně si mohli přijít až na čtvrt milionu měsíčně. Český rozhlas teď musí zaplatit i náklady řízení. Tučné odměny brali hlavně náměstci, ale i šéfredaktoři.
Na začátku celé kauzy se někdejší generální ředitel veřejnoprávní rozhlasové stanice Petr Duhan nechal slyšet, že v letech 2014 a 2015 tehdejší náměstek Michal Koliandr ohýbal veřejné zakázky rozhlasu.
Náměstkům a dalším vrcholným manažerům se v té době v Českém rozhlase pořád vyplácely odměny. Jenže není jasné na základě čeho a podle jakých kritérií. Pravidla pro odměňování náměstků a vrcholných manažerů totiž nejsou přesně daná.
Snaha zjistit, jak vysoké jsou v Českém rozhlase mzdy a odměny náměstků, generálního ředitele a šéfredaktorů celoplošných stanic, trvá už pět let. Server Hlídací pes teď díky „stošestce“, tedy zákonu o svobodném přístupu k informacím, zjistil čísla za rok 2014 a za leden 2015.
V té době byl náměstkem i současný ředitel rozhlasu René Zavoral, vedl sekci programu a vysílání. Dalšími náměstky byli Jan Menger, který vedl sekci regionálního vysílání, už zmíněný Michal Koliandr, který šéfoval sekci správy a provozu a Jiří Svoboda, který měl pod sebou sekci strategického rozvoje.
Primátor bral tučné odměny. A ještě výslužku
Hrubá mzda náměstka Svobody dělala za rok 2014 téměř tři miliony dvě stě tisíc. A to v rozhlase nepracoval ani celý rok, ale pouze do června. Rozhodl se totiž kandidovat za hnutí ANO do zastupitelstva Českých Budějovic. To zároveň s funkcí ve veřejnoprávním médiu není možné.
Změna se mu ale zřejmě vyplatila, protože se v Českých Budějovicích stal primátorem. I v druhém pololetí roku dál peníze od rozhlasu bral, šlo o vyrovnání na základě konkurenční doložky. Přineslo mu to 140 tisíc měsíčně.
Za první polovinu roku 2014 dostal Svoboda 592 626 korun plus náhrady ve výši 124 459 korun. Třikrát také dostal výkonností odměnu. Za leden to bylo 136 tisíc, za duben 167 tisíc a za červen 345 tisíc. V červnu ale nakonec dostal ještě provozní odměnu, ta byla ve výši 982 718 korun. Od ledna do června měl také k dispozici pro soukromé účely služební auto.
Zavoral, Menger a Koliandr dostali miliony
Odměny dostávali i další náměstci Zavoral, Menger a Koliandr. V informacích, které Hlídací pes dostal, jsou sice uvedené částky, není u nich ale napsáno, ke komu z těchto tří peníze šly. Místo jmen náměstků jsou uvedena čísla 1, 2 a 3.
Muž číslo 1 od Českého rozhlasu dostal za rok 2014 celkem 2 825 762 korun. Z toho byla 1 229 326 korun základní mzda a 350 936 korun náhrady.
Zbytek byly odměny. Za výkony dostal v lednu 327 750 korun, v dubnu 17 250 korun a v červnu 345 000 korun. Mimořádná odměna pro něj za květen dělala 270 000 korun, za listopad 156 500 a za prosinec 129 000 korun. I on měl k dispozici služební auto, které využíval k soukromým účelům.
Náměstek s číslem 2 si v rozhlase za rok 2014 vydělal 2 316 070 korun hrubého. Z toho 1 199 646 korun v základu a 293 674 korun na náhradách.
I zde nebyla nouze o odměny. V lednu dostal třeba také tu výkonnostní, a to ve výši 310 500 Kč. V dubnu dostal navíc 17 tisíc a v červnu 345 tisíc. Za listopad pak dostal mimořádnou odměnu 80 tisíc a za prosinec 70 tisíc.
Náměstkovi, který je označený číslem 3, bylo za rok 2014 vyplaceno 2 733 347 hrubého. To tvořil základ ve výši 1 404 725 korun a náhrady mzdy ve výši 326 972 korun. Na rozdíl od svých kolegů dostal výkonnostní odměnu jenom jednou, a to v červnu, kdy mu přišlo 390 000 Kč.
Za květen dostal mimořádnou odměnu 270 000 korun, za listopad 80 000 korun a za prosinec 119 000 korun. Čerpal také benefity, na těch za rok získal 142 650 korun.
„Vyplacení části odměn náměstka Koliandra vykazuje znaky nehospodárného vynaložení prostředků ČRo,“ konstatovala dozorčí komise Rady ČRo. Není ale jasné, které ze tří částek přišly právě Koliandrovi.
Šéfredaktoři „ostrouhali“
Stanici Radiožurnál vedl Jan Pokorný, šéfredaktorem Dvojky byl Miroslav Dittrich, Vltavu vedl Lukáš Hurník a stanici Plus šéfoval Daniel Raus. Oproti náměstkům byli šéfredaktoři chudými příbuznými. Ve srovnání s nimi totiž měli v roce 2014 mnohem méně peněz.
Na polovičku toho, co ve stejném roce dostávali náměstci, si přišel šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Jeho hrubá mzda za rok dělala dohromady 1 284 597 korun. Základní mzda dělala 870 tisíc a náhrady 115 tisíc korun. I on měl služební auto k soukromým účelům.
I Pokorný dostal výkonnostní odměny. Jednu v červnu a druhou v prosinci – obě činily 114 tisíc korun. Za drobné by se dala považovat odměna, kterou dostal jako mimořádnou v únoru. Činila totiž osm tisíc. V květnu to bylo 12 tisíc. Provozní odměna za říjen pro Pokorného byla ve výši 10 tisíc korun.
Dittrich z Dvojky na tom byl v roce 2014 téměř podobně jako Pokorný z Radiožurnálu. Dohromady dostal 1 165 000 korun. Z toho na výkonnostních odměnách získal dohromady téměř 200 tisíc a v prosinci dostal mimořádnou odměnu ve výši 21 tisíc.
Miroslav Dittrich sedí poslední tři roky v Radě Českého rozhlasu, takže nyní rozhoduje třeba o tom, jak velké odměny dostane ředitel rozhlasu. Tím je teď jeho bývalý kolega René Zavoral. Nejprve se hlasování o jeho odměnách zdržel, později už ale neváhal zvednout ruku pro to, aby se Zavoralovi dávaly půlroční odměny ve výši přes 400 tisíc korun.
O něco méně si v roce 2014 vydělal šéf stanice Vltava, bylo to 1 083 217. Z toho 199 500 korun na výkonnostních a 18 tisíc na mimořádných odměnách. Daniel Raus, který vedl stanici Plus, co se hrubé mzdy týče, nedosáhl na milion. Činila totiž 973 331 korun. Na odměnách dostal dohromady přes 170 tisíc.
Pochybnosti o fungování Českého rozhlasu vznesla v minulosti už i dozorčí komise Rady ČRo. „Poradenské služby byly užívány v nepřiměřené výši a o jejich účelnosti lze v některých případech vážně pochybovat,“ konstatovala.
Vysoké odměny se rozdávaly i v České televizi
Jediné, co se v minulosti ukázalo, bylo to, kolik bral bývalý ředitel pro obchod a marketing České televize Robert Kvapil a někdejší šéf brněnského studia Karel Burian.
Konkrétně šlo o roky 2010 a 2011. To ještě Českou televizi šéfoval předchůdce současného ředitele Petra Dvořáka Jiří Janeček. Informaci o platech od České televize tenkrát zjistil redaktor Lidových novin Tomáš Němeček. Nezískal ji ale jako novinář, musel se dokonce obrátit na soud.
Kvapil si přišel na 240 tisíc, které dostal jako mimořádné odměny, 80 tisíc dostal na cílových odměnách, získal také cílovou roční odměnu ve výši 400 tisíc a odměnu z podnikání ve výši 150 tisíc korun. Za celý rok 2010 tak Kvapil na odměnách dostal 870 tisíc korun.
Ještě lépe na tom byl Burian. Mimořádné odměny u něj činily 655 tisíc, cílovou odměnu dostal ve výši 150 tisíc, cílová roční odměna pro něj byla 550 200 korun a odměna za podnikání čtvrt milionu. Za rok 2010 si tak Burian přišel dohromady na víc než milion a půl. V roce 2011 pak v období od ledna do června dostal téměř dva miliony dvě stě tisíc, z toho víc než polovinu jen na odměnách.
V porovnání s Českou televizí má Český rozhlas nižší rozpočet. Zatímco u České televize jde o sedm miliard, v případě veřejnoprávního rozhlasu je suma třetinová. Základní plat nynějšího ředitele rozhlasu Reného Zavorala je 160 tisíc. Petr Dvořák dostává v základu 242 tisíc korun.
Vysoké částky ale dostával na odměnách i předchůdce Zavorala Petr Duhan. Tomu Rada ČRo přidělila 480 tisíc za druhé pololetí roku 2013, 456 tisíc za první polovinu roku 2014 a „pouhých“ 288 tisíc korun za druhou polovinu roku 2014.
Hlavním příjmem Českého rozhlasu i České televize jsou koncesionářské poplatky. Platí se měsíčně 45 korun za rozhlas a 135 korun za televizi. Výše poplatku se neměnila už dvanáct let. Před rokem 2008 se platilo 120 korun za televizi a 37 korun za rozhlas.
Témata:
Související
fugas já nevěděl že bukvice Moravec je tvá bukvice!! promin.