Zpět do ráje s Jiřím Davidem. Postmoderní umělec se na nové výstavě vrací k malbě
Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS Ohodnoť
V pražském Centru současného umění DOX právě probíhá výstava konceptuálního postmoderního umělce neboli, slovy autora, "postmoderňáka", Jiřího Davida. Jedná se o dosud nevystavené malby, které vznikaly v letech 2018 a 2019. Na výstavě s názvem Jsem tady uvidíte jeho nejnovějších 31 obrazů, které z původních šedesáti vybral kurátor Viktor Pivovarov.
Jeden z nejvýraznějších autorů české scény znamý spíše instalacemi objektů (Srdce na Hradě, 2002) nebo fotografií se po letech vrací zpět k malbě. Jiří David, který na scéně působí od osmdesátých let, má samostatnou výstavu po více než 10 letech. Trend návratu k malbě jako primární formě umění můžeme pozorovat na více výstavách, které v Praze v poslední době probíhaly – například Daniel Pitín v Rudolfinu nebo Michael Rittstein v Jízdárně Pražského hradu.
Jiří David: Jsem tady. Foto: archiv DOX
Autor nám na svých nejnověších velkoformátových obrazech předkládá kombinaci lidské nahoty a houštin trávy a květin, ale i přesto, že se toto spojení zdá být klidné a harmonické, je v obrazech obsažen pocit vzpoury, rebelie a napětí.
A chvěl se jak vánek z nebe. Foto: Lucie Svobodová
Výstavou provádí leitmotiv trávy, které je v evropském umění velmi ojedinělý. Na výstavě si také všimněte třech autoportrétů, na kterých se autor zobrazil nahý a zezadu. Kurátor výstavy Viktor Pivovarov tyto obnažené autoportréty spojil s biblickým Adamem a rajskou zahradou – Jiří David se v roli Adama vkrádá zpět do místa, ze kterého byl vyhnán.
Autoportrét zezadu je také jedním z velmi málo používaných motivů a je důležitým symbolem. Můžeme si ho vyložit například jako odmítnutí svého Já – není důležitý autor samotný, ale to, kam směřuje jeho pohled.
A deště i slunce mi duhu dluží. Foto: Lucie Svobodová
Erotická tematika je pro Jiřího Davida typická, ovšem při zobrazování nahých těl na jeho nejnovějších dílech se mu podle Viktora Pivovarova povedlo docílit dematerializace fyzické tělesnosti. A to takovým způsobem, že nezobrazuje lidské tělo, ale jeho negativní otisk.
V polích bez setby. Foto: Lucie Svobodová
Výstava probíhá do 30. března 2020.