Lovosice - Obnovu území po těžbě, odpadové hospodářství, regeneraci Krušných hor a zvýšení bezpečnosti v areálu Spolchemie projednali tento týden zástupci Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.
Ministr životního prostředí Richard Brabec hned v úvodu jednání v severočeských Lovosicích hovořil o velmi dobré spolupráci s Ústeckým krajem a městy v tomto regionu při realizaci tzv. „Kotlíkových dotací“, což je výměna starých kotlů na vytápění rodinných domů a bytů za ekologičtější variantu. "Ani ne za dva roky, již od 1. září 2022, bude podle zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 provoz kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy zcela zakázán a starý kotel si tak musí vyměnit úplně všechny domácnosti, včetně těch nízkopříjmových. Proto MŽP kromě mohutných miliardových kotlíkových dotací v celé ČR spustilo ve třech krajích - Moravskoslezském, Karlovarském a právě i Ústeckém - pilotní program bezúročných kotlíkových půjček. Program, na který máme 1,22 miliardy korun, umožňuje občanům předfinancovat výměnu kotle. Díky tomu dosáhnou na nové, ekologičtější zařízení i nízkopříjmové domácnosti. Jen v Ústeckém kraji si požádalo o půjčku pro své občany na devět desítek obcí. A díky přechodu na ekologičtější kotle budeme úplně všichni brzy dýchat daleko lepší vzduch," dodává ministr životního prostředí.
K řešení hned několika témat se s ministrem sešla předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Gabriela Nekolová, 1. náměstek hejtmana Martin Klika, radní Ústeckého kraje Miroslav Andrt, primátor města Ústí nad Labem Petr Nedvědický, předsedkyně mostecké tripartity Helena Veverková a zástupci programu RE:START.
„Ústecký kraj má mnoho specifických problémů způsobených historicky také průmyslovou zátěží, z níž ale profitovalo celé území České republiky. Je tedy nutné tento dluh Ústeckého kraje vyrovnat, pomoci s jeho rozvojem i zkvalitněním jeho životního prostředí a s celkovým zlepšením kvality života obyvatel,“ uvedla předsedkyně krajské tripartity Gabriela Nekolová.
Tématy byla především obnova území po těžbě, nejen zahlazení těžebních jam, ale hlavně smysluplné využití tohoto prostoru – pro jezera, lesy, zemědělskou půdu, ale i pro život obyvatel, bydlení, rekreaci, podnikání či energetiku. Ministr potvrdil, že vnímá toto téma jako důležité i v kontextu sucha, klimatických změn a v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. V současné době vznikají studie, které potvrdí možnosti tohoto využití a bude se jimi zabývat vláda.
Martin Klika, první náměstek hejtmana, k tomuto tématu dodává: „Uhelné lomy jsou či budou využity ve formě hydrických rekultivací, tedy jako vodní plochy. Budou sloužit nejen jako zásobárny vody, ale mohl by být využít jejich potenciál i pro energetické využití. Nabízí se zde vybudování malých elektráren, které by pomohly tato území financovat. Je ale důležité, aby vláda provedla odpis zásob hnědého uhlí, protože jedině tak se tyto plochy budou moci plnohodnotně využít, a tedy i rozvíjet Ústecký region.“
Surovin není v současné době neomezené množství. To je důležité si uvědomit a následně šetrně zacházet s těmi, které jsme již získali. Je tedy na místě recyklovat, třídit odpady a suroviny znovu využívat. To je ve zkratce podstata „oběhového hospodářství“. Odpady se samozřejmě dají využít i energeticky, což je na pořadu dne vzhledem k plánovanému odklonu od těžby a zpracování uhlí.
Další diskutovanou oblastí bylo také snížení nebezpečnosti provozu ve společnosti Spolchemie. Tato situace vznikla historicky v roce 1947 (dávno před privatizací této společnosti) a to skladováním chlóru v nádržích. To vyžaduje široké ochranné pásmo, které díky poloze Spolchemie prakticky v centru města Ústí nad Labem brání v možnosti jakékoliv další výstavby, a tedy i rozvoji přilehlých městských částí. Je tedy nutné vyřešit vliv bezpečnostních rizik provozů Spolchemie dané postupným zpřísňováním legislativy a blízkosti centra města, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a dalších objektů. S řešením tohoto problému je potřeba zpracovat příslušnou dokumentaci. Ministr přislíbil podpořit město Ústí nad Labem při zpracování potřebné dokumentace k řešení tohoto problému.
Krušné hory byly historicky poškozeny průmyslovou činností. Na jejich obnovu byly vyčleněny 4 miliardy Kč, které se uvolňují právě skrze Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Zástupci tripartity vyslovili obavu, aby další pokračování obnovy Krušných hor nebylo zdrženo kůrovcovou kalamitou, která trápí jiné části republiky. Ministr potvrdil, že kůrovec je velký problém, nicméně ujistil přítomné, že Ministerstvo životního prostředí své závazky vůči obnově Krušných hor naplní a tuto problematiku projedná i se svým vládním kolegou ministrem zemědělství.
Všechny tyto problémy řeší Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje dlouhodobě i s Ústeckým krajem a vládním programem RE:START, který je zaměřen na podporu obnovy uhelných regionů.
