Snímky o silných ženách dostávají v kinematografii opravdu dostatek prostoru. Letos se v kinech již objevily Malé ženy, na jaře na fanoušky čeká live action Mulan a v létě se chystá premiéra další Wonder Woman. A po bok těchto hrdinek se beze sporu může zařadit i islandská majitelka chovu s dojnicemi Inga, která v pudu sebezáchovy pro ostrá slova ani nabitou zbraň nejde daleko.
Reynir s Ingou jsou manželé a hospodáři, jejichž celá rutina se točí kolem práce. Často se přes den míjejí a potkávají se až večer v ložnici, a pokud se již výjimečně sejdou u večeře, Reynir nemá náladu řešit budoucnost, která kvůli jejich tíživé finanční situaci trápí Ingu. Muž kromě obstarávání dobytka také pracuje pro místní zemědělské družstvo, ale povaha jeho zaměstnání je Inze neznámá. Když Reynir odjede do města, prostě jej žena zastoupí a o statek se postará sama. Jednoho dne však rutinu venkovského páru naruší noční telefonát, v němž se Inga dozví o tragické smrti svého chotě. Žena se z hodiny na hodinu stává vdovou o jejíž blaho (stejně jako o prosperitu hospodářství) se až podezřele začne zajímat ústřední postava družstva Eyjólfur.
Když se však začnou vysvětlovat příčiny smrti Reynira, začne Inga chápat, že Eyjólfurovi nejde o ni, ale o její statek. Díky svědectvím několika manželových přátel vdova odhalí monopolistické praktiky lokálního družstva, které trestá místní farmáře a jiné živnostníky za snahy prodávat nebo nakupovat mimo vesnici. Neschopnost další spolupráce s družstvem pak mnohdy končí insolvencí konkrétního obyvatele. Inze už však dojde trpělivost, a tak se vrhne ke klávesnici a mezi dojením krav a rozhrabováním sena detailně na Facebooku popíše tyto pochybné družstevní praktiky. A ačkoliv se na ni kvůli těmto aktivitám zdánlivě celá vesnice dívá skrz prsty, díky přirozené vytrvalosti Inga postupně zjišťuje, že nespokojená není zdaleka jen ona, a tak se věci konečně dostávají do pohybu.
Inga není typickou „bojovnicí“ proti systému. Pokud by neskonal její muž, jistě by se po jeho boku dál denně snažila zbavit dluhů a doufala by, že se někdy dostane na vysněnou dovolenou. Reynir měl na své jméno otevřený účet v družstevním supermarketu, všichni v okolí byli taktéž družstevníci, a ačkoliv si Inga dominanci zemědělského uskupení uvědomovala, veřejně ji nerozporovala. Bodem zlomu se stalo až objasnění okolností úmrtí manžela a jednání členů družstva po jeho smrti, kteří očekávali, že i vzhledem ke dluhům Inga přenechá péči o hospodářství jim. Avšak vdova se o statek často starala sama už v době manželova života, a také měla v patrnosti, jak moc na něm Reynirovi záleželo. Proto družstevní „patronát“ nad svým pozemkem odmítla. Rurální oblast, v níž se snímek odehrává, však ukazuje, že dominantně maskulinní zemědělské prostředí zrovna nevítá samostatné hospodářky. Inga se tak setká se zastrašováním až po naprostou ignoraci na sezení statkářů, kteří ze strachu před trestem družstva raději probírají chatrný stav plotů.
Režisérem i autorem scénáře je Islanďan Grímur Hákonarson, který dokonce jeden rok filmařských studií strávil na pražské FAMU. Po dramatu Berani se Hákonarson ve snímku Daleko od Reykjavíku soustředí místo vztahu mezi dvěma lidmi na vztahy mezi celou komunitou. Podle režisérových slov je pro severní část ostrova komunitní smýšlení stále velmi typické, a dokonce i existence družstva se zakládá na realitě. Hákonarsonovi se povedlo v prostředí divoké islandské krajiny vykreslit vnitřní boj části lidí z vesnice, kteří Ingu nejdříve pro její počínání odsuzují a zrazují ji od něj, ale postupně je to právě její houževnatost, která je inspiruje k tomu, aby se sami ozvali proti nepravostem družstva a něco v komunitě změnili. Přestože je Inga iniciativní, pokud by se na její stranu nepřidali další nespokojení, její snahy o diskreditaci družstva by asi nepadly na úrodnou půdu. Daleko od Reykjavíku tak kromě silné ženské osobnosti ukazuje i problematiku mlčící většiny.
Kromě mnoha bezeslovných záběrů, které nepřikrášleně přibližují každodennost práce v hospodářství se diváci mohou těšit i na humorné scény jako je například odříznutí družstva od čerpání mléka s jejímž nadbytkem si Inga poradí vskutku nestandardním způsobem. Bohužel produkce velkou část těchto scén vměstnala už do traileru, což sice není nezvyklé, ale tento krok se hodí v případě, že má film plno podobných v samotné stopáži. Což se u tohoto snímku však nekoná.
Režisér Hákonarson si pro spolupráci na filmu zvolil stejně jako v případě Beranů Sigurðura Sigurjónssona, kterého obsadil do role vypočítavého družstevního bosse Eyjólfura. Hlavní roli Ingy ztvárnila Arndís Hrönn Egilsdóttir, jež se dlouho věnovala převážně televizním formátům. Nenucenost a přirozenost v hospodářském prostředí s jakou Egilsdóttir ve snímku vystupovala však ani v nejmenším nenaznačovala, že většinu života strávila herečka v hlavní islandské metropoli Reykjavíku. Kromě nich se na plátně objevil i Hinrik Ólafsson coby Reynir nebo Sveinn Ólafur Gunnarsson v roli Reynirova blízkého přítele Friðgeira.
Verdikt:
Komediální drama Daleko od Reykjavíku je neustále zmiňováno v souvislosti s americkým filmem Tři billboardy kousek za Ebbingem, což se však nezdá úplně na místě. Inga je totiž coby „revolucionářka“ podstatně méně agresivní než Mildred Hayes a ke změně systému Islanďanka nutně potřebovala i akci od zbytku společnosti. V obou případech se sice jednalo o boj ženy proti „pohlavárům“ v komunitě, ale činy Mildred byly podníceny snahou o dopadení vraha, přičemž strukturální systémové proměny byly až na druhém místě. Lze odhadovat, že v případě, že by se jí jakýmkoliv způsobem povedlo ztrestat vraha/y své dcery, ustoupila by do pozadí a v žádných snahách o proměnu systému by Američanka nepokračovala. Tím se liší od své severské kolegyně. Inga totiž zbrojí od začátku proti družstvu a usiluje hlavně o jeho mocenské oslabení. Ať tak či onak, snímek je beze sporu příjemnou oddechovkou u níž se divák zasměje a nahlédne do prostředí, s nímž se mnoho z nás protíná pouze v chladničkách v supermarketech.
Daleko od Reykjavíku / Héraðið
Trailer
Island / Dánsko / Německo / Francie, 2019, 92 min
Drama / Komedie
Režie a scénář: Grímur Hákonarson
Hrají: Arndís Hrönn Egilsdóttir, Sveinn Ólafur Gunnarsson, Þorsteinn Bachmann, Sigurður Sigurjónsson, Hinrik Ólafsson, Alfrun Rose, Hafdís Helga Helgadóttir, Þorsteinn Gunnar Bjarnason a další