© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Laura Condruta Kövesi už pár týdnů dává dohromady tým právníků, kteří obsadí úřad evropského žalobce. Rumunskou prokurátorskou hvězdu, která má ve svých kauzách devadesátiprocentní úspěšnost a dostala ve své zemi za mříže ministry a další politiky, byla jmenována do čela úřadu na konci loňského roku. Úřad má začít fungovat ke konci letošního roku a jeho součástí má být i český zástupce.
“Představa, že by se Laura Kövesi mohla stát hlavní unijní žalobkyní, působí na korupčníky a podvodníky v rumunské vládě jako představa soudného dne,” napsal o šestačtyřicetileté rumunské právničce britský týdeník Economist.
Rumunští politici, tedy ti nepoctiví zejména z řad tamní sociální demokracie, se skutečně loni snažili jmenování Kövesi do poslední chvíle bránit. Nemohou ji zapomenout, že právě její protikorupční tým před lety obvinil a usvědčil z podvodů při vedení kampaně jejich lídra Livia Dragneu. Ten nakonec musel loni skutečně nastoupit do vězení.
(Mimochodem je to ten samý Dragneu, kterému německá veřejnoprávní televize ZDF v minulém roce věnovala obsáhlou část svého dokumentu o zneužívání evropských dotací ve třech postkomunistických zemích. Jedním z hlavních “hrdinů” se vedle Dragnea a maďarského premiéra Viktora Orbána stal český předseda vlády Andrej Babiš.)
Odpor části rumunských politiků byl ale nakonec marný, Laura Kövesi se zkraje roku ujala funkce unijní žalobkyně.
Její úřad ale teprve fakticky vzniká, Kövesi si v těchto týdnech začala vybírat své spolupracovníky. Česko má ve hře podle České justice tři kandidáty na post člena úřadu evropské žalobkyně. Jde o Petra Klementa, který nyní působí při Evropském úřadu pro boj s podvody OLAF, Tomáše Skálu z ústeckého krajského státního zastupitelství a Petru Vítkovou z krajského státního zastupitelství v Praze. Zástupce každé členské země EU musí následně posvětit Rada Evropské unie.
Úřad Kövesi bude fungovat vedle již zmiňovaného OLAFu. Narozdíl od něj ale bude mít vyšetřovací pravomoci. OLAF může jen konstatovat, že se stal podvod, ale samotné stíhání v dané věci příslušné konkrétní zemi, kde se čin stal. OLAF tedy nemůže ovlivnit, že jím označený podvod bude potrestaný.
V praxi jsme to loni zažili s kauzou českého premiéra Andreje Babiše Čapí hnízdo. Zatímco úřad OLAF už před dvěma lety jednoznačně konstatoval, že šlo o dotační podvod, při němž byly porušeny zákony, česká spravedlnost případ dodnes nedokázala uzavřít. Žalobce Šaroch se jej pokusil zastavit, nejvyšší státní zástupce Zeman naopak nařídil vyšetřování obnovit. Finální verdikt je ale v nedohlednu.
Pokud by se podobný případ řešil v éře vznikajícího úřadu Kövesi, stíhání už by si vedla unijní žalobkyně.
Na vytvoření institutu unijního žalobce se dohodlo 22 zemí včetně Česka. A to proto, že v řadě členských zemí bují podvody s dotacemi a dané státy s nimi nedostatečně bojují. V tomto smyslu Brusel opakovaně kritizoval i Českou republiku, které kromě konkrétních kauz vyčítal i to, že systém kontroly dotací je v zemi nedostatečný.