Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Británie se nakonec s EU omezeně dohodne

Britský premiér Boris Johnson na summitu EU. Vlevo vzadu je německá kancléřka Angela Merkelová s českým premiérem Andrejem Babišem. Vpravo dole je francouzský prezident Emmanuel Macron. foto: Reuters

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney změnil názor na vztahy Británie s EU po brexitu a prosazuje co největší regulatorní divergenci. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Je jeho návrh realistický? Jaké jsou pro a proti?
  17:44

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Komentátor deníku Financial Times Wolfgang Munchau v článku v pondělí 13. ledna upozorňuje, že bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney změnil názor na vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu. Carney byl jako guvernér Bank of England podepsán pod katastrofickými scénáři, jež věštily negativní dopady na britskou ekonomiku v případě brexitu. Od podobného experta by se dalo očekávat, že bude nadále – i po brexitu, respektive je-li otázkou týdnů – požadovat co nejužší vazby mezi Spojeným královstvím a EU.

Namísto toho Carney nyní prosazuje co největší regulatorní divergenci, především ve využití dat a ochraně osobních dat. Podle Carneyho by se Británie měla stát evropským a světovým lídrem ve využití a vývoji umělé inteligence, na což potřebuje mnohem menší regulaci ochrany osobních údajů, tedy úplně jinou cestu, než se vydala EU.

Carney žádá, aby Británie opustila systém GDPR. Nejde přitom pouze o banky, finanční a pojišťovací odvětví a finanční technologie (fintech), ale i o jiné služby a odvětví ekonomiky, kde může umělá inteligence a robotizace využívat velkých i objemů dat a snadného přístupu k nim. Bude to navíc v souladu s požadavky na nízkokarbonovou ekonomikou. Pro Británii bude zkrátka lepší, když bude lídrem v umělé inteligenci než například ve výrobě aut s dieselovými motory, kde stejně dávno zaostává.

Ale i v automobilovém průmyslu se rýsuje potenciál pro regulatorní divergenci. Na jednotném evropském trhu musejí auta zvládat vysokou rychlost na německých dálnicích, což zvyšuje jejich cenu, a EU má navíc desetiprocentní sazbu na dovoz automobilů, kterou by Británie mohla zrušit. Co si o Carneyho návrhu myslíte? Je to realistické? Jaké jsou pro a proti? EU měla dosud za to, že bude v zájmu Británie a tamějších bank a firem zachovat si co největší přístup a průnik na jednotný evropský trh.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Všeprostupující regulace

Je zajímavé pozorovat směr debaty o postbrexitovém uspořádání. Zatímco dříve bral singapurský model, charakterizovaný nízkým zdaněním a mírnou regulací, málokdo vážně, nyní se na jeho stranu stavějí představitelé britského establishmentu. V této fázi nelze tvrdit, že podobná varianta nastane. Dle mne se Velká Británie s Evropskou unií na obchodním balíčku, byť omezeném, dohodne. Fakt, že Spojené království má oproti členství v jednotném trhu alternativy, však může upevnit pozici ostrovní země v nadcházejících vyjednáváních.

V ideálním světě by žádná země neměla ani uvažovat o odchodu z největší globální zóny volného obchodu. Skutečnost, že Británie o této možností reálně přemýšlí, značí, jakou rychlostí se šíří všeprostupující regulace, která podkopává růstový potenciál a konkurenceschopnost evropského kontinentu.

Obrat Marka Carneyho ukazuje jiný fenomén – nesmírnou přeregulovanost společného evropského trhu. V ideálním světě by žádná země neměla ani uvažovat o odchodu z největší globální zóny volného obchodu. Skutečnost, že Británie o této možností reálně přemýšlí, značí, jakou rychlostí se šíří všeprostupující regulace, která podkopává růstový potenciál a konkurenceschopnost evropského kontinentu.

Evropskou unii nerozloží populisté ani migrace. Ohrozit její existenci však může stav, kdy proti členství naleznou členské země ekonomické argumenty. A ty se dnes začínají množit. Narůstající environmentalismus a příklon k elektromobilitě silně ohrožuje zdejší průmysl. Vznikající bankovní unie zase může zhoršit přístup k financování pro jižní státy eurozóny. Brusel by proto měl upustit od některých mesiášských plánů a nastavit regulaci tak, aby umožnila EU obstát ve stále ostřejší globální soutěži.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Správná rada

V ekonomice stejně jako v politice a v životě správná strategie spočívá ve využití výhod situace, v níž se nacházíme, a v minimalizaci dopadu jejích nevýhod. Jakmile je rozhodnuto, že brexit bude, Británii se vyplatí hledat výhody své pozice v tom, co by v EU dělat nemohla. Snažit se zachránit, co se dá, například tím, že by se podrobovala téměř všem unijním regulacím bez práva o nich spolurozhodovat je politicky v protikladu k brexitu a v podstatě politicky nejhorší strategií. Británie by dosáhla jen toho, že se bude rozhodovat o ní bez ní.

Nápad Marka Carneyho, aby Británie své rozhodnutí využila k vytvoření výhody v progresivních oblastech, kde hrozí, že evropské regulace zbrzdí vývoj, a kde by si mohla vytvořit konkurenční výhodu, je správnou radou

Nápad Marka Carneyho, aby Británie své rozhodnutí využila k vytvoření výhody v progresivních oblastech, kde hrozí, že evropské regulace zbrzdí vývoj, a kde by si mohla vytvořit konkurenční výhodu, je správnou radou. Problém Británie však nebude především ekonomický, ale politický. Lidé, kteří pro brexit hlasovali, zejména manuálně pracující v severní Anglii, na takové strategii prodělají. Uvidíme, zda to bude Johnsonova vláda chtít a moci překonat. Zatím o tom pochybuji, ale světová politika neustále překvapuje, takže kdo ví.



Monitor Jana Macháčka

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...