7°C
Barevné fotografie vězňů z Osvětimi nahánějí hrůzu: Musíme to dětem ukazovat, říká přeživší Češka (90)
Strádající oběti v Osvětimi si jejich nacističtí věznitelé s oblibou fotili. Černobílé fotky, které zná celý svět, nyní dostaly novou podobu. Umělkyně Marina Amaral je světu ukázala v barevné podobě. A budí tak ještě větší hrůzu!
Je to přesně 75 let, kdy byli lidé z Osvětimi osvobozeni. Černobílé záběry, pořízené za druhé světové války přímo v koncentračním táboře, dostaly nyní barevnou podobu díky novému dokumentárnímu filmu. Vůbec poprvé tak odborníci tzv. kolorizovali fotky hrůz v koncentračním táboře.
16 pamětníků
„Kolorizace archivu je jednou z možností, jak tuto historii zpřístupnit mladšímu publiku a ukázat záběry s větší lidskostí a emocemi,“ vysvětluje režisér snímku David Shulman. Dokumentární dvoudílnou sérii Osvětim v barvě uvede kanál More4. Promluví v něm 16 lidí, kteří přežili a je jim dnes přes 80 let. Podle režiséra dokument nabídne nový pohled na holokaust.
Nesmíme zapomenout
Jednou ze svědkyň je i Češka Minda Hornicková (90), která minulý měsíc dostala Řád britského impéria za léta práce na připomínání zločinů holokaustu. Do Osvětimi přijela roku 1942 jako dvanáctiletá s třemi sourozenci a matkou. „Obávám se, že postupem času by mohly tragické události holokaustu zestárnout. Mohlo by se zapomenout na utrpení a ztrátu šesti milionů nevinných lidí. Je důležité, aby děti o holokaustu věděly a varovaly budoucí generace,“ říká Hornicková.
Program přiřazuje odstíny
Digitální kolorizace využívá k analýze šedých záběrů počítačový program, který posléze přiřadí jednotlivým předmětům realistické odstíny barev. Kolorizace archivních filmů se tak nyní stává nástrojem k oživení dějin 20. století pro mladou generaci.
Dokument namluvil herec Ben Kingsley, který si zahrál v oscarovém snímku Schindlerův seznam.
Czeslawa Kwoka
Snímek mladé Polky (†14) obletěl celý svět. Czeslawa, označovná za politického vězně, byla deportována společně s matkou. Zemřela po třech měsících v táboře, v březnu 1943, pár týdnů po matce. Před pořízením fotek, které obstaral Wilhelm Brasse, museli nacisté dívce usušit slzy a krev z obličeje.
Janina Nowak
Blondýně Janině Nowak bylo v době pořízení snímku 24 let. Do tábora dorazila 12. června 1942. Dvanáct dní poté se zapsala do historie tím, že jako první vězeňkyně z tábora utekla. Příslušníci SS ji dlouho nemohli vypátrat a Janina se vrátila domů, kde se devět měsíců skrývala. V březnu 1943 byla ale zajata a brzy převezena do tábora v Ravensbrücku. Zde přežila až do konce války.
Deliana Rademakers
Jehovistka z Nizozemska (†21) byla zatčena při hlásání víry a deportována v listopadu 1942. V posledním dopisu, který adresovala rodině, stálo: „Jít bez bolesti statečně, Jehova s námi, co nám (pouhým) lidem dělá?“ Podle úmrtního listu zemřela 10. prosince 1942, necelé tři týdny po příjezdu.
Salomon Honig
Žid (†52) z jihovýchodního Polska byl deportován 5. března 1942. Přijel se skupinou 27 polských Židů, předtím než začalo hromadné vyhlazování v plynových komorách. V koncentračním táboře vydržel téměř dva týdny, pak zemřel. Podle nacistů měl mrtvici.
Témata:
Související
Spíš se budeme dozvídat, že za WWII umírali jen židé a cikáni a těch cca 72 milionů jiných národností je jen výmysl historiků.