Pračka peněz? Cifršpioni prověří podezřelé firmy i bankovní účty, které zakládal rusko-český podnikatel
Finančně analytický úřad prověří případ možného praní špinavých peněz z Ruska, na který v pondělí upozornil Radiožurnál. Kontroloři se budou podle důvěryhodných zdrojů zabývat firmami a bankovními účty, které v minulosti založil rusko-český podnikatel Michail Mitrjukov. Právě on nabízel reportérům, vydávajícím se za fiktivního ruského obchodníka, cestu, jak lze na firemní účet v české bance anonymně převést větší sumy peněz.
Reportéři požadovali založení účtu tak, aby nikde nefigurovalo klientovo jméno a aby transakce nevzbuzovaly pozornost úřadů.
K převodům měl podle Mitrjukova sloužit firemní účet v tuzemské pobočce Raiffeisenbank, který by založil na své jméno.
Trik spočíval v tom, že ve skutečnosti by ho přes internet ovládal právě klient z Ruska. Ten by měl od Mitrjukova dostat poštou i platební kartu s PIN kódem.
„S vaším telefonem můžete užívat ten účet, jak chcete. Můžete posílat, převádět, dostávat, jak chcete,“ líčil Mitrjukov systém během telefonátu s fiktivním moskevským obchodníkem. Opakovaně přitom ujišťoval, že jde o vyzkoušené schéma, se kterým nebývají problémy.
Bílá vrána na černé peníze? Reportéři Radiožurnálu skrytě testovali rusko-českou pračku
Číst článek
Radiožurnál z veřejných zdrojů skutečně dohledal několik Mitrjukovem zaregistrovaných firem, jejichž vznik a další vývoj podle záznamů v obchodním rejstříku přesně odpovídá nastíněnému scénáři.
Kontrola účtů i převodů peněz
O Mitrjukovovo dřívější podnikání se teď zajímají kontroloři ze specializovaného Finančně analytického úřadu, jak Radiožurnálu to potvrdily dobře informované zdroje.
Předmětem prověřování podle nich bude především to, jakým způsobem v minulosti účty zakládal. Bez pozornosti cifršpionů nezůstanou ani transakce, které na nich posléze probíhaly.
Oficiálně úřad konkrétní případy nekomentuje. Jeho ředitel Libor Kazda proto na dotazy odpověděl pouze obecně: „Monitoring veřejných zdrojů je běžná součást práce FAÚ a takto získané informace využívá maximálně efektivně jak k analytické, tak kontrolní činnosti.“
Zda kontrolu zakládání účtů na základě zjištění Radiožurnálu spustí i banka, není jasné.
„S ohledem na povinnost mlčenlivosti a zachování bankovního tajemství bohužel nemůžeme poskytnout žádný konkrétní komentář,“ reagovala mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Už dříve se banka od Mitrjukovem navrženého schématu distancovala. „Tato praxe není v souladu s vnitřními pravidly Raiffeisenbank, dokonce je v jejich přímém rozporu. Raiffeisenbank zakládá účty výhradně osobám či firmám, s nimiž jedná, a vyžaduje identifikaci všech subjektů, které se účastní daného smluvního vztahu,“ řekla k tomu Kopecká.
Špinavé peníze?
Sám Mitrjukov jakékoliv porušování pravidel nebo zákonů odmítá. „Dělám všechno zákonně,“ řekl reportérům Radiožurnálu na schůzce smluvené s domnělým moskevským byznysmenem.
Česko-ruský prodejce firem nebo účtů: Já neříkám špinavé služby, já tomu říkám VIP služby
Číst článek
Na jednání začátkem ledna měla být – po několika měsících vzájemné komunikace – předána záloha v hotovosti. Mitrjukov za přípravu schématu a založení firmy s účtem požadoval celkem 3100 eur, tedy v přepočtu zhruba 80 tisíc korun.
Při konfrontaci ale podnikatel odmítl, že by připravoval systém vhodný pro praní špinavých peněz. „Absolutně ne. Nikdo nikdy mi neříkal, že chce prát špinavé peníze. Nemám žádné informace o transakcích na účtech mých klientů,“ reagoval.
Jak ale Radiožurnálu řekl expert poradenské společnosti PriceWaterhouseCoopers na oblast finanční kriminality Petr Kranda, Mitrjukovem vytvářená struktura dává smysl jen jako součást mezinárodní pračky peněz.
Podobně se vyjádřil i Kazda, který schéma ohodnotil jako možné profesionální praní peněz na zakázku. „Velmi pravděpodobně se jedná o přípravu koridoru pro legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ nastínil šéf Finančně analytického úřadu.
Sám prostředník podle něj při takovém scénáři nemá informace o pravém původu převáděných peněz. Jeho úkolem je pouze příprava systému.
