Podzemní dráha k modernímu vlakovému nádraží u Svratky, vysokorychlostní tratě, po nichž soupravy sviští rychlostí až 300 kilometrů v hodině, obří porodnice, moderní koncertní sál i nové sportovní haly a stadiony.
S tím vším a řadou dalších věcí pro Brňany i celou jižní Moravu počítá vládou zveřejněný Národní investiční plán. Podle něj by do regionu do roku 2050 mohlo natéct až 700 miliard korun, což je nejvíce ze všech krajů.
Podle odborníků se ale plán nedá brát jako reálný. Sám premiér Andrej Babiš (ANO) ho nazval pouhým zásobníkem projektů.
A podobně ho chápe i Soňa Kukučková z Ústavu financí Mendelovy univerzity. „Plán uvádí jen možné investiční akce, z nichž bude třeba vybrat ty nezbytné,“ tvrdí Kukučková.
Podle ní investice už na první pohled přesahují možnosti jednotlivých ministerstev. „Mají být podkladem pro zdůvodnění potřeby peněz z fondů Evropské unie v letech 2021 až 2027, proto jsou mnohdy nadhodnocené. Pro obce a kraje ale ukazují na projekty, o nichž je stát ochotný se bavit,“ dodala.
Zdeněk Dufek ze stavební fakulty brněnského VUT tvrdí, že avizované termíny zahájení jsou příliš optimistické, nicméně dokument nezatracuje. „Pokud jej mám brát jako přihlášku vlády k tomu, že začne veřejné stavební investice skutečně strategicky řídit, tak plán vítám,“ míní Dufek, jenž je členem ČSSD.
MF DNES zmapovala, s jakými zásadními projekty Národní investiční plán na jižní Moravě počítá.
1 Blízko je koncertní sál i porodnice
Dokument vyjmenovává akce reálné a často nastartované, jako třeba stavbu Velkého městského okruhu v Brně nebo řešení havárií, kterým není možné se vyhnout, například v případě opravy Moravského zemského archivu. Uvěřitelnější je po desítkách let i stavba nového vlakového nádraží u Svratky za 43 miliard, která má začít v roce 2028.
I přes zdržení kvůli sporu o autorská práva se rýsuje také nové Janáčkovo kulturní centrum pro brněnské filharmoniky za 1,3 miliardy. Stavět se má začít už letos na podzemních garážích mezi Veselou a Besední ulicí.
A počítá se i s výstavbou obří porodnice v Bohunicích za dvě miliardy korun. Nejnovější slib zazněl z Babišových úst při lednové návštěvě Brna. „Jeden zaměstnanec se mě ptal, jestli porodnici postavíme, že na ni čeká už 20 let. A my ji postavíme. Na začátku února jde návrh investice na vládu, ještě letos ji zaregistrujeme. Příští rok se kopne do země,“ slíbil premiér.
2 Příliš drahé „metro“
Nicméně jiné projekty vypadají jako z říše snů. Do této kategorie patří například brněnské „metro“ – železnice pod centrem, která má spojit sever města s novým nádražím u řeky a budoucí čtvrtí Trnitou okolo něj. Původní odhad mluvil o částce 20 miliard, v investičním plánu ale figuruje cifra o 48 miliard vyšší.
Podle mluvčího Správy železnic Marka Illiaše není jasné, kde se toto číslo vzalo. „Náklady určí až studie proveditelnosti, jako v případě nového nádraží v Brně,“ uvedl.
Jenže tento klíčový dokument zatím nebyl ani zadán. Přitom až v něm odborníci teprve vyhodnotí, jaká varianta bude nejlepší – jestli tramvaje, železnice, nebo klasické metro. Studii si vzalo pod křídla město. Zaplatit ji ale má stát.
„O dotaci 16,5 milionu jsme již požádali,“ podotkl náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS) s tím, že už dnes je jasné, že původní cenové odhady byly příliš nízké. „Je to složitá a drahá stavba, kterou rozhodně nemůže zaplatit Brno,“ ujistil Kerndl.
3 Obří sportovní arény
Neméně snově zní i stavba nového fotbalového stadionu za Lužánkami za 3,5 miliardy. V plánu figuruje jako součást sportovně-zábavního komplexu, včetně dopravního řešení. Investorem má být Brno.
Do svého top seznamu akcí Lužánky zařadil ve svém kandidátském projevu i Alexandr Vondra, dnes už místopředseda ODS. V Brně podle něj má vyrůst národní fotbalový stadion, kde bude své zápasy hrát česká reprezentace.
Nicméně ani jeho straničtí kolegové ve vedení Brna tuto představu nevidí reálně. Město se dlouhodobě soudí s brněnským podnikatelem Liborem Procházkou, který má na tamních pozemcích stavby. A politici se netají tím, že spor se potáhne roky. „I kdyby skončil, je otázka, jestli město potřebuje areál za 3,5 miliardy,“ prohlásil Kerndl.
Naopak blíž je další sen fanoušků, a to hokejová hala na výstavišti. Podle plánu se v ní má hrát mistrovství světa v roce 2024. „Děláme pro to maximum, ale nikdo neví, co se může zkomplikovat,“ řekl Kerndl.
V běhu je i příprava atletické haly v Bohunicích za 600 milionů korun. A další sportovní stavby jsou na papíře – na míčové hry v Brně a na hokej v Kyjově, Tišnově a Ivančicích. Celkem za více než půl miliardy korun. „Určitě se nedá očekávat, že ve sportovní oblasti budou vynaloženy investice v takové výši, jako jsou uvedeny v plánu. I když by to určitě bylo pro obyvatele zmiňovaných měst příjemné,“ pousmála se Kukučková.
4 Prokleté dálnice
Trochu vyčpěle ve vládním plánu působí kolonka „Dálnice D52, Pohořelice – státní hranice“, kterou by Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mělo začít stavět v roce 2022 za téměř 13 miliard. Podle optimistických předpokladů se po ní řidiči poprvé projedou v roce 2028 a navážou tak na již hotový rakouský úsek.
Přitom na české straně se nekoplo do země od roku 1996 kvůli sporům o trase a námitkám ekologických hnutí. Ty loni na podzim sice uzavřel Nejvyšší správní soud, už se ale rýsuje další. Hnutí Děti Země nyní podalo žalobu proti stavbě obchvatu Mikulova.
Nový blok v DukovanechVíce než polovinu částky z plánovaných 700 miliard pro jižní Moravu má spolknout doprava (383 miliard), na druhém místě je resort ministerstva průmyslu a obchodu. Jenže z avizovaných 165 miliard má naprostá většina (140 až 160) padnout na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Ta ovšem sídlí těsně za hranicemi kraje na Vysočině, investice by tedy měla jít tam. „Logiku to ale má, protože dvě třetiny ochranného pásma spadají pod jižní Moravu. Stavba se jí tedy výrazně dotkne,“ vysvětlil Jiří Bezděk, mluvčí dukovanské elektrárny. |
Na seznamu figuruje i D43 na sever za 31 miliard, jejíž stavba má prý začít v roce 2024. Dálnici v obdobné trase naplánoval už Hitler, na ni navázaly i novodobé úvahy. Nynější uvažovanou variantou je čtyřproudá silnice.
„Přesná trasa bude schválená na podzim v rámci aktualizace krajských zásad územního rozvoje. Pak už je příprava na Ředitelství silnic a dálnic,“ popsal náměstek hejtmana pro územní plánování Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu) s tím, že kraj upřednostňuje variantu přes Bystrc, kterou mu doporučila územní studie.
Část odborníků Národnímu investičnímu plánu vyčítá nejen nereálné termíny, ale už vůbec fakt, že více než půlka peněz směřujících na jižní Moravu, konkrétně 383 miliard, má jít do dopravy. „Druhy dopravy se mění. Dávat tak obří částky bez garance návratnosti není rozumné. Stát by měl více investovat do nových technologií,“ míní Petr Pelc ze společnost Cyrrus, která se zabývá investicemi.
5 Miliardy pro nemocnice
Pro zdravotnictví plán počítá – kromě porodnice v Bohunicích – s modernizací Psychiatrické nemocnice Brno za 871 milionů, která má začít už letos. Ale také s více než pěti miliardami pro Fakultní nemocnici u svaté Anny. Celkově by mělo do resortu zdravotnictví přijít 15 miliard, což v přepočtu vychází asi na půl miliardy ročně. Přitom sám kraj letos investuje jen 180 milionů. „Hodnotit reálnost státních investic si netroufám, budeme vděčni za vše, co se povede,“ řekl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Je to neúplný sumář, říká brněnský náměstek
Brno má v plánu stavby za více než sto miliard, které mají jít například na nové tramvajové trasy, parkovací domy, přestavbu Mendlova náměstí nebo chytrou čtvrť Špitálka. Kerndl vládě vyčítá, že v investicích vládne zmatek.
„Pro mě by plán dával smysl, kdyby se k akcím přihlásil stát a řekl, které bude podporovat a kolik na ně dá. Jinak je to neúplný sumář akcí z úrovně kraje i města, který nemá vypovídající hodnotu,“ dodal náměstek.
