Nová metoda umí odhalit, kdy začíná selhávat mozek, testují ji v Brně

  10:04
Novou metodou umí brněnští vědci odhalit roztroušenou sklerózu či Parkinsonovu nemoc. Využívají k tomu magnetickou rezonanci, která objeví nestandardní hodnoty mnohem dříve než kterákoliv jiná dosud užívaná metoda.

ilustrační snímek | foto: MAFRA

Lékaři tak pacientům budou moci včas nasadit správnou léčbu a tím postup nemoci zpomalit.

Na speciálním postupu při analýze dat pracovali odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Ceitecu ve spolupráci s kolegy z Minnesotské univerzity v USA. Pomocí magnetické rezonance snímají jiné děje v mozku, než které přístroje zvládaly doposud. K tomu jim slouží především znalost pohybu molekul v lidském mozku.

„Dokážeme odhalit například proměny v obalu nervových vláken nebo malé změny v bílé hmotě mozku, které na běžných snímcích a protokolech z rezonance nejsou vidět,“ popisuje neurolog Pavel Filip, který se na projektu podílí.

Sám by rád šetřil čas, zdraví i peníze pacientů. Léky na tlumení a zpomalení nemocí jsou drahé, navíc často dlouho trvá, než lékaři zjistí, který lék je pro konkrétního pacienta ideální.

„Pokud bychom mohli na snímcích z magnetické rezonance přímo sledovat, jak je léčba úspěšná, mohli bychom i lépe reagovat na potřeby jednotlivých pacientů,“ tvrdí Filip.

Chtějí sledovat i další projevy stárnutí

Měřicí protokoly vyvinuli vědci ve Spojených státech, jejich brněnští kolegové měli za úkol jejich nástroj otestovat.

„Nejdřív jsme ho zkoušeli na malém množství pacientů a zdravých lidí, abychom ověřili jeho fungování. Teď už máme naměřeno několik stovek lidí a pracujeme na tom, aby se metoda dala využít i na běžných přístrojích v nemocnicích,“ líčí neurolog.

Než se však pomocí magnetické rezonance začne Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza diagnostikovat, ještě to několik let potrvá.

Odborníci zjišťují, zda je metodu možné využít i pro sledování dalších projevů stárnutí.

„Stále více lidí se dožívá vyššího věku a bylo by bezvadné udržet je co nejdéle v kondici. Chceme zjistit, jestli nám nový přístup neumožní vysledovat moment, kdy v mozku začne klesat počet fungujících mozkových buněk. V tu chvíli bychom třeba mohli zasáhnout efektivněji než v době, kdy už člověk začne výrazně zapomínat,“ podotýká Filip.