Plast je hojně využívaným obalovým materiálem nejen pro minerální vodu, ale také pro různé druhy limonád nebo pivo. Jen v roce 2018 bylo na tuzemský trh podle dat obalové společnosti Eko-kom uvedeno přes 51 tisíc tun nápojových PET lahví. Sílící globální tlak na ekologičtější zacházení s plasty však začíná dopadat na nápojáře, kteří tak svůj přístup k tomuto obalu mění.
Poměrně razantní postoj zvolila česká pivní jednička Plzeňský Prazdroj, který od ledna přestal do PET lahví čepovat značku Gambrinus. „Snížíme tím produkci plastu o 334 tun ročně,“ říká specialista externí komunikace společnosti Zdeněk Kovář. Firma plánuje skoncovat časem s PET lahvemi úplně. „Letos ukončíme prodej piva v PET lahvích také u značky Radegast, budou následovat naše další pivní značky Velkopopovický Kozel, Primus a Klasik,“ dodává. Nicméně v roce 2018 tvořily PET lahve pouhých pět procent ze všech obalů Plzeňské Prazdroje, většinu zlatavého moku prodává ve vratných skleněných lahvích a v sudech.
Naopak jeho konkurent Pivovary Staropramen se petek vzdát nechce. „V tuto chvíli se spíše snažíme pracovat na optimalizaci, než abychom je konzumentům úplně odepřeli,“ sděluje mluvčí podniku Denisa Mylbachrová s tím, že do takzvaných jednocestných obalů, kam spadají PET lahve nebo plechovky, čepuje pivovar pětinu své produkce.
Piva prodaného v tuzemsku v plastových obalech podle Českého svazu pivovarů a sladoven ubývá, za loňských jedenáct měsíců to bylo meziročně méně o 69 tisíc hektolitrů, naopak přibylo piva v plechovkách o 66 300 hektolitrů. Náklady na změny však výše zmíněné pivovary nevyčíslily.
Pivovary Staropramen chtějí plastové lahve vyrábět částečně z rPET. To je materiál v podobě vloček, který vzniká zpracováním vytříděných a vyčištěných PET lahví. „Testujeme použití rPET v obalech našich výrobků,“ uvádí Mylbachrová.
Recyklát už při výrobě používají Kofola ČeskoSlovensko nebo Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, která produkuje lahve pro sycené nápoje s deseti- až třicetiprocentním podílem rPET. Největší středoevropský nápojář, skupina Mattoni 1873, nedávno představil edici lahví s 80procentním podílem recyklátu, a Kofola se dokonce chystá v řádu týdnů uvést na trh lahve ze stoprocentního rPET.
Výrobci se tak zároveň připravují na reguli Evropské unie, podle které mají mít plastové nápojové obaly v roce 2025 podíl recyklátu minimálně 25 procent a v roce 2030 ještě o pět procentních bodů více. Používání rPET má ale pro nápojáře řadu nevýhod. „Materiálu je nedostatek a je o třetinu dražší než panenský PET,“ říká manažerka korporátní komunikace Kofoly Jaroslava Musilová. Potvrzuje to i mluvčí Mattoni Andrea Brožová, která označuje „nedostatek čistého a kvalitního materiálu“ za zásadní.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
