A i když dost foukalo a k tomu sněžilo a laik by si řekl, že v takovém počasí se přece nedá létat, přistál dopoledne u základny českokrumlovské Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Dolní Vltavici vrtulník, který odstartoval z 24. základny dopravního letectva základny Praha-Kbely.

Pilotoval ho Eduard Malina z 243. vrtulníkové letky „Tohle pro nás silný vítr není, s letadly to hází víc,“ smál se muž, který k Lipnu přivezl i šest svých kolegů-pilotů a techniky. Střídal se během dne s ostatními a nad díru v ledu, vysekanou asi 300 metrů od břehu, vozil na střídačku dvanáct hasičů-lezců, kteří už jsou, anebo se teprve stanou leteckými záchranáři.

Lyžařský areál ve Frymburku.
Školáci si u Lipna zalyžují za pár korun

Všechno se odehrávalo pod dohledem Karla Hůly, instruktora hasičů-lezců a leteckého examinátora HZS České republiky. „S Jihočechy máme velké cvičení třikrát do roka, k tomu tu a tam kratší výcvik na pár hodin,“ vysvětlil instruktor (a také nositel státního vyznamenání Za hrdinství, který při povodních v roce 2002 velel skupině leteckých záchranářů a s kolegy přispěl k záchraně dvaašedesáti lidí). „Ostrých zásahů s vrtulníkem máme několik za rok, v Plzeňském kraji jsme loni měli i jeden noční, Jihočeši měli jeden či dva přímo tady na Lipně.“

Stopy ve Frymburku jsou najeté na klasiku i skate.
Kolem Frymburka najíždí bílou stopu

Když se prolomí led

Zázemí na Dolní Vltavici a figuranty v roli lidí propadlých v ledu poskytli krumlovští vodní záchranáři ČČK v čele s Milanem Bukáčkem. „My sami se z vrtulníku k lidem v ohrožení nespouštíme, i když to já nebo třeba můj kolega, který je také bývalý voják, umíme,“ říká. „Jde hlavně o to, abychom dokázali pohotově spolupracovat s piloty a leteckými záchranáři. My fungujeme jako tzv. first response. K člověku v ohrožení se dostaneme jako první, držíme ho v bezpečí a voláme letecké záchranáře, pokud je třeba.“

Na začátku března 2018 se do Frymburka na bruslení sjely tisíce lidí.
Ledová magistrála: rekordmanka zapsaná v Guinessově knize jako nejdelší na světě

Ideální varianta v případě zamrzlé plochy je, když vrtulník může dosednout na led, resp. se vznášet těsně nad ním, a člověka jde vytáhnout přímo do kabiny. Pokud to nejde, na řadu přijde jeřáb anebo tzv. podvěs pod strojem. To všechno se ve středu na Lipně nacvičovalo. „Za ta léta se už známe a víme, co od sebe při zásahu čekat, to je jeden z hlavních přínosů těchto cvičení,“ dodal Milan Bukáček.

Na Lipně se cvičilo až do večera, armádní vrtulníky smí totiž jako jediné létat i po tmě.