Mapa sněhu: letos je ho extrémně málo. Klimatické modely ukazují, že bude čím dál vzácnější
Lyžařská sezona v Krkonoších se v příštích dvaceti letech zkrátí o pětinu. A jak ukazují prognózy, v pesimističtějších předpovědích se mohou s bílými zimami pomalu rozloučit například obyvatelé rozsáhlých níže položených oblastí jižních, středních, západních a severozápadních Čech. Co dále lze vyčíst z modelů klimatologů do roku 2040?
Zima se přehoupla do druhé poloviny a sněhu je v Česku zatím nejméně za poslední roky. Vynikne to zejména ve srovnání s minulou zimou, která byla – alespoň na horách – na sníh bohatá.
Český hydrometeorologický ústav porovnal sněhovou pokrývku v polovině ledna s loňským rokem:
Zatímco loni v ležely na českých horách v nejvyšších polohách v půlce ledna víc než dva metry sněhu – a o meteorologické stanice, jež hlásily alespoň metrovou pokrývku, nebyla nouze – letos se jeden metr sněhu poprvé nakupil až v noci na čtvrtek na šumavské pozorovatelně Březník – hřeben.
A vzhledem k teplému počasí není jisté, zda přes víkend vydrží.
Kratší a vzácnější bílé zimy
Jakkoli se může tentokrát jednat o náhodný výkyv počasí, modely vývoje klimatu ukazují, že postupné ubývání sněhu na českém území je dlouhodobý trend.
Poslední opravdu studenou zimu zažila Česká republika v roce 2006. Hned ta následující byla naopak vůbec nejteplejší v historii měření. Výjimečně teplé byly i zimní měsíce v letech 2014, 2015 a 2016. Růst naměřených teplot už je statisticky významný. A podle klimatologů je právě zimní období tím, kdy se u nás celosvětová změna podnebí projevuje nejvýrazněji.
„Zimy se zkracují a prodlužuje se vegetační období. Už teď pozorujeme ubývání sněhu hlavně v listopadu, v březnu a v dubnu,“ říká klimatolog Pavel Zahradníček z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
„Mění se také charakter srážek. Atmosféra je teplejší, padá podstatně méně sněhu a více prší. V horských oblastech jsme byli zvyklí na podstatně větší sněhovou pokrývku – metr, metr a půl – na které se dalo bez problémů lyžovat. Počet takových dnů, kdy je na horách klasická zima s vyššími úhrny sněhu a s vyšší pokrývkou, výrazně klesá. V posledních dvaceti letech zhruba o 35 procent.“
Trend bude podle vědců pokračovat i v letech 2021 až 2040. Například ve vyšších polohách v Krkonoších, kde dosud leželo víc než 10 centimetrů sněhu v průměru 120 dnů za rok, by se v období 2021 až 2040 měla sněhová sezona podle výpočtů klimatologů zkrátit o dalších 25 dnů.
A v nížinách, kde je souvislá sněhová pokrývka obvykle 24 dnů, se bílá zima v příštích dvaceti letech v průměru zkrátí dokonce o dvě třetiny, tedy na sedm či osm dní.
Jak ukazují mapy, platí to o všech nížinách, zejména o jihovýchodě Moravy, ale také o Polabí, Hornomoravském úvalu či Ostravské pánvi. V pesimističtějších předpovědích se pak mohou s bílými zimami pomalu rozloučit i obyvatelé rozsáhlých níže položených oblastí jižních, středních, západních a severozápadních Čech.
„Klima je velice variabilní, střídají se teplejší a studenější zimy,“ upozorňuje klimatolog Zahradníček. „Modelování klimatu nám neříká, že pořádné závěje sněhu už nikdy neuvidíme, ale že budou podstatně vzácnější, než jsme byli doposud zvyklí. Teplé a sušší varianty zimy budou převažovat.“
Co ukazují klimatické modely
(Obrázek můžete zvětšit kliknutím.)
Vlevo nahoře vidíte Českou republiku v klimatických podmínkách, na jaké jsme byli dosud zvyklí. V řádcích pod sebou jsou pak předpovědi dvacetiletých průměrů spočítané pomocí pěti hlavních klimatologických modelů (BNU, CNRM, HadGEM2, IPSL a MRI) pro celé 21. století.
„Modely jsou seřazené zleva doprava od méně teplého vlhkého až po teplý suchý model. Uprostřed vidíme nejpravděpodobnější střední odhad. Ukazujeme více modelů, abychom pokryli nejistotu, kterou modely dávají, a dal se určit nejpravděpodobnější budoucí vývoj změny klimatu,“ vysvětluje klimatolog Zahradníček z CzechGlobe.
Každé období a každý model má pak dvě varianty: pesimistický scénář vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (RCP 8.5), který odpovídá současnému tempu nárůstu emisí a scénář optimističtější (RCP 4.5), který předpokládá, že se lidem koncentraci CO2 v průběhu 21. století podaří omezit a stabilizovat na nižší úrovni.
„Podle dramatičtějšího scénáře, kdy nebudeme nic dělat budeme provozovat uhlíkovou ekonomiku stejným způsobem jako nyní, bude změna klimatu intenzivnější, bude se rychleji oteplovat a klesat množství srážek, tedy i sněhové pokrývky. Mírnější varianta počítá s tím, že začneme něco dělat, budeme emise skleníkových plynů omezovat a klima se nebude měnit tak dramaticky jako v současné době,“ říká klimatolog Zahradníček.
Problém pro lyžaře i zemědělce
S blížícími se jarními prázdninami trápí špatná sněhová situace provozovatele lyžařských vleků, hlavně těch níže položených, které by bez umělého zasněžování musely zavřít.
Letos chyběl mráz, počasí neporučíme, hájí šéf asociace horských středisek milionové investice do skiareálů
Číst článek
„V plném provozu jsme až od 1. ledna. Týden před svátky jsme zkusili vlek pustit, ale přišla veliká obleva a sníh odtekl. Od té doby zasněžujeme ve dne v noci, abychom přežili případné další oteplení, které může být v těchto zimách i čtrnáctidenní,“ říká Jakub Juračka, provozovatel areálu Troják v Hostýnských vrších u Vsetína.
Jeho sjezdovka leží v nadmořské výšce 600 metrů. Ačkoli ji pokrývá souvislá vrstva technického sněhu, návštěvnost podle něj snižuje i psychologický efekt: „Když není sníh v nížinách, pro rodiny je jednodušší dát dětem koloběžky a bábovičky a poslat je ven na písek. Když nasněží i dole pod horami, řeknou si: ‚Co můžeme dělat? Můžeme jít akorát lyžovat.‘“
O něco lepší jsou podmínky pro lyžování na Šumavě v Zadově, který leží o 300 metrů výš. „Počasí nás ovlivňuje ze sta procent. Kdyby se měly zimy ještě víc oteplit, bude provoz areálu – nechci říct nemyslitelný – ale hodně složitý,“ říká ředitel zdejšího lyžařského areálu Luděk Sáska.
Za posledních deset let byl podle jeho vzpomínek dostatek přírodního sněhu jen dva nebo tři roky. A letošní zima je podle něj „úplně extrémní“.
„Reagovat můžeme jedině vybudováním co nejvýkonnějšího systému umělého zasněžování, který nám umožní areál zasněžit v co nejkratší době,“ říká ředitel Sáska.
To ovšem předpokládá dostatečně vydatný zdroj vody pro sněhová děla (Zadov už má stavební povolení na novou nádrž na 25 tisíc kubíků vody) a také alespoň několikadenní mrazy, aby se sníh na svazích udržel. Dostupné vody v krajině však se zhoršujícím se suchem i na Šumavě ubývá a zatím nejdelší mrazová perioda letos trvala jeden den.
Změna klimatu dopadne na vinice, během 20 let se na Moravě přestane dařit Chardonnay či Müller Thurgau
Číst článek
A pokud se naplní prognózy klimatologů a sněhu bude v dalších letech ještě míň? „Na to se nemůžeme nijak připravit. Budeme to řešit, až ta situace nastane,“ říká ředitel lyžařského střediska. Jednou z možných cest podle něj může být nabídka jiných aktivit pro rekreanty, tedy výstavba wellness center, akvaparků či lezeckých stěn.
Zatímco na horách vadí nedostatek sněhu lyžařům, vlekařům a hoteliérům, v nížinách ohrožuje nejvíc zemědělce a jejich úrodu. Jednak nedostatkem vláhy – tající sníh je klíčový pro doplňování zásob podzemní vody u pro půdní vláhu – a také tím, že rostliny začínají rašit dříve a sníh je neochrání před jarními mrazy.
Ovocnáři na jihu Moravy v současných klimatických podmínkách počítají s mrazovým poškozením meruněk, broskví či vinné révy jednou za čtyři roky, podle klimatologů stoupne v příštích desetiletích toto riziko z 25 na 60 procent.
