Většina Čechů podle průzkumu souhlasí s vysíláním vojáků do zahraničí. Vláda schválila další africké mise
Většina Čechů podporuje vysílání našich vojáků do zahraničních misí. V bleskovém průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas s tím souhlasilo 67 procent dotázaných. Část z nich má ale i výhrady. Vláda zároveň tento týden schválila vyslání dalších vojáků do Mali, Nigeru a Čadu. Celkem je nyní v zahraničních operacích nasazeno skoro 650 vojáků.
Pět desítek vojáků hlavně z minometné čety 42. mechanizovaného praporu teď působí například v Lotyšsku, v lednu tam vystřídali vojáky z Přáslavic. Vyměnili se i vojáci elektronického boje v Litvě. Letos armádu čekají velké změny hlavně v Africe, říká mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. „V polovině tohoto roku plánujeme změnu formátu našeho zapojení v této misi, a to tak, že částečně zredukujeme počty našeho zastoupení na výcvikové základně Koulikoro a převezmeme vedoucí roli mise.“ Českému vedení tak bude podle Dvořákové podléhat zhruba 750 vojáků z 28 států.
Zahraniční mise českých vojáků většina Čechů podporuje. Téma pro Janu Magdoňovou
Vláda navíc v pondělí schválila nasazení dalších šedesáti vojáků v Mali, Čadu a Nigeru. Misi musí ještě odsouhlasit poslanci a senátoři, podle ministerstva obrany by se čeští vojáci měli nově stát součástí rozšířené operace Barkhane. Evropské země plánují vytvořit společnou jednotku pod názvem Takuba. V regionu nahradí francouzské síly. Náklady na novou misi ministerstvo odhadlo na 600 milionů korun.
Kdy by vojáci do Afriky měli odletět, řekl České televizi mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. „Nasazení jako takové by mělo začít v půlce letošního roku. V tuto chvíli očekáváme, že potrvá dvanáct měsíců. Pokud to situace bude vyžadovat, naše působení dále prodloužíme,“ uvedl.
Pouze mise OSN
Zahraniční mise vojáků Češi podle průzkumu Medianu pro Český rozhlas podporují, ne ale jednoznačně. „Více než polovina respondentů tento souhlas podmiňuje tím, aby se jednalo pouze o mise schválené OSN,“ dodává sociolog agentury Michal Geisler. Mise naopak jasně odmítá 30 procent dotázaných. „Nesouhlas je více rozšířen mezi ženami, jde v poměru o 36 procent žen a 25 procent mužů a stoupá se stoupajícím věkem,“ pokračuje Geisler.
V průzkumu odpovídalo 1045 respondentů ve věku 18 nebo více let. Kromě klasického schvalování misí začali poslanci řešit i změnu ústavního zákona, aby o vysílání českých vojáků na mise v budoucnu mohla rozhodovat vláda bez nutného souhlasu parlamentu. Toto zjednodušení podporuje vládní koalice hnutí ANO a ČSSD i poslanci ODS, TOP 09 nebo lidovců.
Mali, Niger a Čad. Zapojení českých vojáků do protiteroristické operace v Africe má zelenou od vlády
Číst článek
Podle ministra obrany za hnutí ANO Lubomíra Metnara by vojáci mohli díky změně například efektivněji pomáhat českým občanům v zahraničí. „Občanům, kteří se během svého pobytu v zahraničí dostali do nesnází, a jejichž životy jsou v ohrožení. Nemusí jít jenom o případy občanů unesených teroristy či kriminálními skupinami. Může jít i o ty, kteří se nachází na území postiženém přírodní katastrofou, průmyslovou havárií či nepokoji,“ vysvětlil ministr.
Novelu ústavy zásadně odmítli zástupci SPD a komunistů. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa novela z rozhodování vyřazuje parlament a poškozuje tak parlamentní demokracii. „Toto je smyslem návrhu zákona? Vyřadit parlament z rozhodování a postavit ho před hotovou věc? Já s takovým návrhem změny ústavy souhlasit nemohu a nikdy nebudu,“ okomentoval situaci předseda komunistů. Poslanec SPD Radovan Vích se zase obává, že by se Česko kvůli změně ústavy mohlo v budoucnu snadněji dostat do válečného konfliktu.
