Matuška si to nezaslouží, musí se obracet v hrobě, kritizují Vodičkův spolek kvůli muzeu poslanci

„Svému poslání se zpronevěřil už dávno,“ říká k muzeu Waldemara Matušky v Jaroměři šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek. O památku populárního zpěváka se stará Český svaz bojovníků za svobodu. Hlavním úkolem historického spolku dotovaného z veřejných peněz je osvěta kolem nacistického odboje či péče o válečné veterány. Server iROZHLAS.cz se na to proto zeptal zástupců všech politických klubů, kteří o státních financích rozhodují.

Tento článek je více než rok starý.

Reakce Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V muzeu je k vidění i ručně pletený svetr s podobiznou Waldemara Matušky, který zpěvákovi věnovala věrná fanynka

V muzeu je k vidění i ručně pletený svetr s podobiznou Waldemara Matušky, který zpěvákovi věnovala věrná fanynka | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Místo toho, aby se Český svaz bojovníků za svobodu věnoval odboji, vypadá to spíš na podporování svých kamarádů. Svému základnímu poslání se zpronevěřil už dávno, v pořádku to ale samozřejmě není,“ řekl redakci předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

‚Je to výsměch pamětníkům války.‘ Vodičkův svaz bojovníků provozuje muzeum Waldemara Matušky

Číst článek

Narážel na to, že veřejné vystupování šéfa spolku Jaroslava Vodičky, bývalého spolupracovníka Veřejné bezpečnosti, budí v posledních letech silné emoce. Bojovníci za svobodu pod jeho vedením čelili kritice kvůli odstraňování nepohodlných členů či medaili pro komunistického poslance Zdeňka Ondráčka.

Teď navíc server iROZHLAS.cz upozornil, že svaz provozuje ve východočeské Jaroměři muzeum věnované Waldemaru Matuškovi. Sbírku společně s tamním vojenským muzeem původně spravovalo město, před pěti lety ji ale Vodičkovu spolku přenechalo. Roční provoz tehdy vyšel na více než milion korun.

Bojovníci za svobodu fungují díky příspěvkům od státu či darům od svých příznivců, případně z členských poplatků. Nejštědřejší je v tomto ohledu ministerstvo financí, které na jeho činnost dává každoročně 6,3 milionu korun. I tak je ale svaz – alespoň podle účetní závěrky za rok 2017 – ve ztrátě.

Podraz na přeživší

Turistickou atrakci, kterou svaz provozuje společně s vojenským muzeem v budově bývalého stavebního ředitelství z dob císaře Josefa II., proto kritizují i další opoziční poslanci. „Jsem přesvědčen, že si to Waldemar Matuška nezaslouží. Musí se obracet v hrobě,“ reagoval třeba šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Waldemar Matuška

Rodák z Košic začal svou uměleckou kariéru na konci 50. let v divadle Semafor. Proslavil se o dekádu později, kdy dvakrát vyhrál v anketě Zlatý slavík. Za normalizace byl považován za jednu z ikon tehdejší populární kultury. V roce 1980 dokonce získal titul zasloužilého umělce. Po emigraci o šest let později mu ho komunistický režim zas odňal. Matuška zemřel v roce 2009 ve věku 76 let ve Spojených státech. Mezi jeho nejznámější hity patří Růže z Texasu, Slavíci z Madridu nebo Ach, ta láska nebeská.

Na veřejné peníze by tak podle něj bojovníci za svobodu neměli dosáhnout. „Toto muzeum naprosto nesouvisí s jejich zaměřením. Pokud na to jdou státní dotace, neodpovídá to rozpočtové kázni. Je ale celkem známo, že tento spolek si s rozpočtovou kázní hlavu neláme,“ pokračoval Kalousek s odkazem na dřívější kritiku netransparentního hospodaření svazu.

Jak spolek s penězi ze státní kasy nakládá, loni kontrolovalo ministerstvo financí. Z prověrky vyplynulo, že jeho funkcionáři použili část dotací za roky 2016 až 2018 neoprávněně třeba na nákup špekáčků, bio čokolády či na mimořádné odměny. Resort konstatoval porušení rozpočtové kázně ve výši 900 tisíc korun. Věcí se nyní zabývá finanční úřad.

Aktivity svazu, a to nejen kvůli chybám v účetnictví, ale i personálním změnám, se nelíbí ani pirátskému poslanci Jakubu Michálkovi. „Byl jsem proti tomu, aby dostali státní dotace. Ovládnutí sdružení paní Bobošíkovou a spol. považuji za podraz na přeživší lidické ženy,“ řekl.

Bývalá politička a moderátorka Jana Bobošíková vede lidickou organizaci svazu bojovníků za svobodu. Do čela se dostala před pěti roky, místní buňku tehdy na protest opustila trojice žen, které přežily vyhlazení Lidic během druhé světové války. Obávaly se, že funkci zneužije ke svému zviditelnění.

Mimochodem: Bobošíková v Matuškově muzeu zasponzorovala jeho bustu.

Kritika na adresu bojovníků za svobodu zní i od některých vládních poslanců z ČSSD. „Mně celý ten historický spolek nepřijde v pořádku,“ reagoval na dotaz redakce Ondřej Veselý.

Naopak zákonodárce ANO a místopředseda rozpočtového výboru Milan Feranec financování Matuškovy sbírky ze strany svazu vesměs brání: „Správnost a účelnost dotací musí posoudit poskytovatel. A nebyl náhodou Matuška proti komunistickému režimu, když emigroval do USA?“

Podobně mluví také jeho kolega z výboru Jan Hrnčíř (SPD): „Waldemar Matuška byl přední československý umělec, který byl za své názory nepohodlný komunistickému režimu. Nakonec byl donucen z Československa emigrovat. Myslím, že právě tento člověk si tento památník zaslouží.“

Státní peníze

Redakce se na to zeptala také ministerstva financí coby největšího donátora svazu. Resort v celé věci problém nevidí. „Dotace pro tento spolek je určena na projekty, které jsou každoročně schvalovány v rámci Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Muzeum Waldemara Matušky mezi nimi není,“ popsal Tomáš Weiss z tiskového odboru.

„Měli by to být odbojáři, péči o kulturní instituci bych očekával od jiné neziskovky.“

Jiří Dolejš (poslanec KSČM)

Jenže takzvané projekty, tedy oblasti, které může svaz ze státních peněz financovat, jsou formulovány velmi obecně. Vedle osvětových akcí kolem boje za svobodu mezi ně patří i vydávání novin Národní obrození či režijní náklady ústředního výboru. Ty v roce 2018 dosáhly bezmála 3,5 milionu korun.

Výdaje za provoz jaroměřických sbírek se tak mohou třeba do této položky jednoduše zahrnout. Napovídá tomu i to, že vedení svazu platilo z erárních peněz některé zaměstnance, kteří se v Jaroměři o sbírky starají.

A nepopřel to ani sám předseda spolku Vodička. Na otázku, kolik ročně provoz muzea stojí a zda ho platí ze státních peněz či třeba členských poplatků, reagoval slovy: „Český svaz bojovníků za svobodu od svých členů nevybírá žádné příspěvky. To, co si vybírají, zůstává u nich v organizaci.“

Komunistická karta

I přes chyby v hospodaření resort Aleny Schillerové (za ANO) přiřkl bojovníkům za svobodu na tento rok další šestimilionovou dotaci, tedy stejně vysokou jako v předchozích čtyřech letech. Loni v prosinci se o tom během projednávání rozpočtu vedla vzrušená debata. Proti se postavila především pravicová opozice, která usilovala o odebrání peněz, nebo alespoň snížení částky.

Ministryně však změnu odmítla. „Já bych tyto věci neslučovala. Vezměte si, že od roku 1990 každá Poslanecká sněmovna vlastně dotaci tomuto spolku schválila,“ argumentovala. Proti financování svazu ze státních peněz byl přitom dříve také premiér Andrej Babiše (ANO). S odnětím dotace však zásadně nesouhlasili komunisté. Peníze pro svaz tak nakonec v letošním rozpočtu zůstaly.

Problematických 900 tisíc. Ministerstvo našlo chyby v hospodaření Vodičkova svazu bojovníků za svobodu

Číst článek

„Opakovaně jsme se snažili dotace buď úplně zrušit, nebo výrazně omezit, a to vzhledem ke skandálnímu chování současnému vedení spolku. Nicméně komunisté, na kterých vláda závisí, si vždy prosadí svou. Kladou si to jako podmínku při schvalování rozpočtu. Je to taková komunistická karta,“ prohlásil k tomu Kalousek.

Ne všichni zákonodárci KSČM jsou ale v názoru na aktivity vedení bojovníků za svobodu jednotní. Poslanec Jiří Dolejš připustil, že financování Matuškova muzea nepovažuje ze strany spolku za ideální. „Měli by to být odbojáři, péči o kulturní instituci bych očekával od jiné neziskovky. Pokud čerpají dotaci, je to především dotaz na donátora. A také na pozůstalé po zpěvákovi, kdo se ohřívá na popularitě Waldemara Matušky,“ napsal v SMS zprávě.

Muzeum Waldemara Matušky sídlí vedle vojenského muzea v útrobách někdejšího stavebního ředitelství z dob císaře Josefa II. ve východočeské Jaroměři. 563 kilometrů od Košic, kde se populární zpěvák narodil, si zájemci mohou pustit z jukeboxu jeho písničky, prohlédnout první kytaru, rodinné fotografie nebo titul zasloužilého umělce, který mu komunistický režim po emigraci zase vzal.

Výstavu doplňuje ručně pletený svetr s Matuškovou podobiznou od jeho věrné fanynky či zpěvákova busta.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme